Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

První "Síla vzdoru" je jeden z nejatypičtějších blockbusterů v celé historii Hollywoodu. Druhý komerčně nejúspěšnější film v USA za rok 2014 a pátý za daný rok v celosvětových tržbách totiž zcela postrádá moneyshoty, epické scény a bombastické akční pasáže. Naopak jeho dvouhodinovou stopáž z převážné míry tvoří dialogové scény, většinu času se odehrává v podzemním bunkru a všechny postavy zde nosí pytlovité overaly. Co by jinde platilo za komerční sebevraždu si zde mohli tvůrci dovolit díky tomu, že se jedná o celovečerní expozici k finále, které přijde v druhém snímku. Vědomí, že film díky svému názvu automaticky bude hitem bez ohledu na to, co v něm bude, dalo vzniknout stěžejní epizodě filmové ságy. Namísto sezónního spektáklu tu máme film, který sice oslovuje výhradně dospívající publikum, ale namísto prvoplánovosti a povrchnosti, která bývá ze strany rádoby přemoudřelých gerontů a pragmatických producentů s touto cílovkou spojována, přináší vyprávění z orwellovsky šedivého světa, které odhaluje faleš a manipulativnost médií, ukazuje hrdinku tápající mezi vlastními zájmy a záměry druhých a nedává žádné rozřešení nastoleným konfliktům. (26.06.2016)

// ...a jsme zpátky u ubrečené Katniss, otravného trojúhelníku zla, tedy - lásky, pardon, a nudné vaty okolo. Super. Počas filmu jsem přemýšlel, jaký má vlastně tahle sága smysl - co chce říct, o čem je, a co z ní může vyplynout, a bohužel jsem nenašel odpověď k ani jedné z těch otázek. Takže jinak - za ucházejících pět minut akce a P. S. Hoffmana dávám dvě hvězdičky, a ten zbytek? Když nezajímá nikoho z tvůrců, nezajímá ani mě. (07.03.2015)

Jak Aréna, tak Pomsta byly na adaptační poměry young adults parádní a dokonale gradující, ale kvalitám předlohy se v mých očích zkrátka přiblížit nemohly. Jakkoli to ve druhém případě bylo jen těsně. O to víc jsem se bál rozdělení samotného finále, jehož politické intriky či pozvolné válečné taktiky byly v knižní podobě zdaleka nejslabšími (a přitom dost častými) pasážemi. Jenže osud a producenti přihráli k osvědčenému tvůrčímu týmu dva nováčky, scenáristickou dvojici Strong-Craig. Těžko říct, jak se k sobě tihle dva dostali a co je přivedlo k Hunger Games, ale bylo to rozhodnutí, které celou ságu definitivně překlápí do soběstačné roviny. S dostatkem času a emocemi, které se díky neselhávající a naopak herecky rostoucí Jennifer dotýkají těch správných míst. Z prvního Mockingjaye tak vyrostla konstantně napínavá podívaná, která i přes zdánlivou bezdějovost ani na chvíli neztratí náboj a o to víc z ní ční nezapomenutelné momenty (Katnissina píseň, růže, finální zvrat). Teď už nemají Lawrence a spol. co dokazovat, protože nejkritičtější okamžik zvládli s šokující bravurou a leží před nimi úkol o to zrádnější. Adaptovat přesně to čiré zlato, kterým je druhá polovina. A ano, trnu stejně tak moc jako se těším. (23.11.2014)

Není to chytřejší než předchozí části, jen ukecanější. Není to ani zábavné. Příběh se vytratil, budování vztahu Kattnis a Peety, které drželo nad vodou první a druhý díl, je upozaděné. Fanouškem světa Panemu jsem nikdy nebyl a tady se už vážně nemám o co opřít. Celkový dojem: 25 %. Přijde mi, že celá série mentálně odpovídá světu 12-16letých teenagerů a je otázkou, jestli jim tahle natahovaná vata může vyhovovat... (31.01.2022)

Film mne doslova šokoval a přimlátil křížem na hřebík (nebo opačně??), protože se nese aspoň konečně v temném duchu a zpracovává téma již jinak než díly předchozí, který bych zavřel do trezoru na věky věků ... :))) Tohle docela ušlo, ta temnota byla fajn, kýčovitost klesla o pořádnej kus dolů a herecký výkony se mi zdály tak nějak celkově lepší ... Film konečně nevykrádá Japonskou genialitu (Battle Royale/Batoru rowaiaru/ バトル・ロワイアル) (2000), ale jde si svojí sice trapnou, ale Západní cestou ... Knihu jsem nečetl, ale viděl sem, že ji prodávají v obchodě ... :)) (22.02.2015)