Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

Takhle by vypadal první Kapitán Amerika, kdyby to nebyla úplná sračka. Šok, ó jaký to šok: v rozporu se všemi očekáváními nemůže za rozdělení předlohy – minimálně úplně ne – obava, že pokud se otrocky nepřevede každá bezvýznamná událost z finálního dílu, uječené fanynky z toho jebne (třebaže i tenhle aspekt bezpochyby sehrál svou roli a do jisté míry se projevuje, protože dějově se stane bez přehánění naprosté hovno), nýbrž legitimní snaha pořádně rozebrat jeden z nejcharakterističtějších tematických rysů série, a to faktickou nemožnost vést v moderní mediální době autentickou revoluci. Lze označit za autentickou vzpouru, která je na jednu stranu zrozena z reálného rozhořčení a prováděna samostatně jednajícími osobami, na tu druhou ovšem z velké části ovlivňována a přiživována profesionálně zorchestrovanými scénáři, jež mají v základu pravdivé jádro a známku prožité emoce, proměněné klasickými filmařskými triky k nepoznání, stále jsou však více než schopné vzbudit v příjemci skutečnou, potentní reakci? A co účastníci revoluce, nakolik jsou svobodnými aktéry, a nakolik manipulovanými loutkami v cizí hře? Celý konflikt je ještě umocňován tím, že tohohle PR boje se účastní dvě strany, které reagují nikoli na reálné dění, nýbrž si vzájemně poskytují zpětnou vazbu v podobě dalších smyšlenek, jež zase nutí k akci oponenta i plebs (viz například způsob, jakým se Kapitol i 13. distrikt vypořádají se sebepropagací v případě katastrofálního fiaska v 8. distriktu, na němž mají oba totožný podíl). Nedá se říct, že by film na tyhle otázky poskytoval nějakou jasnou odpověď – soustředí se spíš na jejich pojmenování a ukázání vlivu, který mají na protagonisty. Osvěžující je, že tvůrci si jsou oproti samotné autorce a prvnímu dílu vědomi fundamentálního rozporu série, a sice vzájemně neslučitelných snah stvořit co nejzábavnější a divácky nejvděčnější dílo, a zároveň se kriticky vyjadřovat k manipulativnímu potenciálu médií (nejvýraznějším příkladem je samozřejmě zahrnutí části traileru do jednoho z propagandistických spotů). Je to nějak objevné? Nevím, mohlo by, kdyby se tvůrci odlepili od zdi, vzdali se touhy zavděčit se divákovi a vrhli se do nastolených otázek koulemi napřed, na druhou stranu ale nevím o žádném jiném moderním díle, které by tohle téma vůbec nakouslo, takže vlastně nemám proč kafrat. (07.12.2014)

Tak jsem zase nějak dostal chuť vidět culíkatou Jenn s lukem běhat po Capitolu a také mne zajímalo jak to celé nakonec dopadne. Konec této dvoudílné trojky si ihned domyslí i andulka vlkovaná a tak divákovi nezbývá než jen sledovat tu dlouuuuuuhou a pomaloooooou cestu k revoluci. Je tam pěkně ukázáno jak se to dělá. Potřebujetepěknou tvářičku, nějakou oběť za kterou lidé půjdou. Potřebujete ovlivnit veřejné mínění a tak musí někdo chytrý dělat promyšleně propagandu. Musíte mít někoho kdo ji umí dostat i tam, kde by se na ni nekoukalo a pak musíte formou růuných záškodnických akcí přitáhnout na sebe pozornost těch co jsou nerozhodnutí i těch proti kterým jdete a kteří vás doposud nebrali vážně. Jestli vám to připomíná něco z naší reálné současnosti (byť oběť byla gangster a ne vítězný hrdina her), pak věřte, že tenhle model funguje už nějaké to století. Na mně to bylo místy moc ukecané, moc filozofující, ale když došlo na akci bylo to fajn. Jenn je sice trochu oplácaná, ale pořád je to kus zatraceně hezký ženský. Tradičně byl super prezident Sutherland a super byla i Moorová. Pro Philipa Seymoura Hoffmana to byl poslední film před jeho neočekávanou smrtí a člověku je líto když ví, že tenhle skvělý herec je ve filmu naposledy... Dávám tedy za 3 odznáčky reprodrozdů. * * * (05.07.2020)

První "Síla vzdoru" je jeden z nejatypičtějších blockbusterů v celé historii Hollywoodu. Druhý komerčně nejúspěšnější film v USA za rok 2014 a pátý za daný rok v celosvětových tržbách totiž zcela postrádá moneyshoty, epické scény a bombastické akční pasáže. Naopak jeho dvouhodinovou stopáž z převážné míry tvoří dialogové scény, většinu času se odehrává v podzemním bunkru a všechny postavy zde nosí pytlovité overaly. Co by jinde platilo za komerční sebevraždu si zde mohli tvůrci dovolit díky tomu, že se jedná o celovečerní expozici k finále, které přijde v druhém snímku. Vědomí, že film díky svému názvu automaticky bude hitem bez ohledu na to, co v něm bude, dalo vzniknout stěžejní epizodě filmové ságy. Namísto sezónního spektáklu tu máme film, který sice oslovuje výhradně dospívající publikum, ale namísto prvoplánovosti a povrchnosti, která bývá ze strany rádoby přemoudřelých gerontů a pragmatických producentů s touto cílovkou spojována, přináší vyprávění z orwellovsky šedivého světa, které odhaluje faleš a manipulativnost médií, ukazuje hrdinku tápající mezi vlastními zájmy a záměry druhých a nedává žádné rozřešení nastoleným konfliktům. (26.06.2016)

Zhlédnuto v kině. Po vlažném startu této série v podobě prvního dílu a mnohonásobně lepším druhém dílu jsem se na tento díl těšil, i přes fakt, že se mi pořád nelíbí, že jej rozdělili do dvou. Jenže poté mi pár kamarádů řeklo, že tenhle díl je docela nuda a zklamání. Takže když jsem usedl do sedačky v kině a čekal, co se bude dít, měl jsem očekávání docela nízko. A nevím, jestli zrovna tohle pomohlo, nebo jenom lidi byli nasyceni skvělým druhým dílem, který byl plný akce, ale mně to nepřišlo zase tak špatné. Opět, pravděpodobně to mohl být jeden film, ne dva, ale to uvidíme příští rok, jak to zakončí, teď mi ale nezbývá než napsat, že tenhle film měl své silné momenty (zpívající Katniss vede) a že mě ani tak nenudil, jak jsem čekal. Navíc si pořád stojím za svým a můj finální argument pro 75 % je ten, že já, člověk, který nikdy nebyl nějakým velkým fanouškem této série, můžu s klidným svědomím napsat, že tenhle díl může "nudou" nazývat jen někdo, kdo zapomněl na první díl, který pro mě stále zůstává jen průměrným filmem a nejhorším filmem z celé série. (28.12.2014)

Nejslabší díl z "hladové" skládačky, který příběhu slouží jen coby mediální promo hlásající Chceš-li vést úspěšnou revoluci, sežeň si symbol a zařiď dobrou propagaci , ale na to, že má snímek dvě hodiny nic dalšího prakticky neřekne. Každopádně Katniss zpívající The Hanging Tree je jedním z vrcholů filmu. (22.11.2014)