Už teď mi chybíš

Emócie to malo asi vyvolať silnejšie. Hodnotenie nie je založené na celkovom prežití a precítení toho, čo sa deje, skor tak všeobecne na dobrom spracovaní. Odľahčovanie deja vzhľadom na vývoj príbehu bolo vítané a hoci je asi jasný záver už dávno dopredu, radi sa pozriete, ako si hlavné postavy žijú svoj a zároveň aj spoločný svet. Ale nebolo mi všetko jedno, to by som klamala. (30.05.2017)

Na Dalekom vychode boli filmy s touto tematikou popularne pred niekolkymi rokmi. Teraz tato vlna zasiahla Ameriku a Europu. Bohuzial pre Ameriku, ta z toho vychadza najhorsie. Tento film to nijako nezmeni, skor naopak, potvrdzuje. Je to len slabsi, sedy priemer. Chce povedat vela, ale vlastne nehovori nic. Toto proste nevyslo. Ak chcete mat z podobneho zanru aj nejaky emocny zazitok, odporucam poobzerat sa po niecom z korejskej ci japonskej produkcie. (17.08.2016)

Tak kde začít? Už od začátku tak trochu nuda. Neuvěřitelně neuvěřitelné. Téma skvělé, ale zpracování velmi špatné. ■ Drew BARRYMORE jsem nikdy nemusel a ani tentokráte se nic nemění, ale zato od Toni COLLETTE, která mě uchvátila ve Vášni v srdci, jsem čekal herecký koncert, ke kterému bohužel nedošlo, protože organizátor selhal, mistr zvukař se ožral do němoty, bedňáci stávkovali, technici vůbec nepřijeli, pódium neměl kdo postavit a manažerka si vzala dovolenou... ■ Zajímavá je pouze poslední čtvrtina, ale ty tři předcházející jsou bída a holé neštěstí. Darmo mluvit. ■ To, že se obě hlavní představitelky většinu času chovaj jak šestnáctky, to by se dalo přežít, dokonce bych jim mohl odpustit i to, že si hrajou na Angličanky, ba co víc, Toni COLLETTE, jakožto rodilá australanka by k tomu byla víc než dobrá, ale Drew BARRYMORE v žádném případě, bohužel obě mluví tak strašně moc nepřirozeně, že nad tímto jsem prostě nemohl přimhouřit ani jedno oko. Vím, možná je to jen můj problém, ale tak to prostě cítím, a proto to zde píšu. Co je ale vůbec nejhorší, že v celém osazenstvu není ani jedna jediná postava, ke které bych mohl přilnout; hlavní dvě postavy si rozhodně většinu času nezasloužily mé sympatie, právě naopak, a to se pak těžkou prožívá děj, když jedna vám přijde nesnesitelná a druhá blbá. Milly se zkrátka chová jako πča a to je pak prostě k ničemu, když se s postavou nelze nijak sblížit nebo ji dokonce alespoň trochu pochopit. ■ Další věc, kterou jsem zde postrádal, byla ta správná chemie mezi postavami, mezi herci, prostě nula nula nic. ■ Původně jsem chtěl tomuto filmu frknout dvě hvězdičky, ale díky dvěma věcem jsem nakonec šel s hodnocením nahoru. 1) Již výše zmíněna poslední čtvrtina. Ta je výborná a jsou tam dokonce cítit emoce. 2) Před lety mi zemřela přítelkyně právě na rakovinu, a tak mě ona již zmiňovaná poslední čtvrtina vzala za srdce a dokonce i ukápla slza. ■ Na závěr musím ještě, pro někoho možná cynicky, dodat, že za svůj dosavadní život jsem opravdové přátelství mezi dvěma ženami ještě neviděl, proto jsem se možná tak vcítil do 50/50, kde jde o přátelství mezi dvěma muži, které znám na vlastní kůži. Nevím... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Toni COLLETTE [60/100] ● Drew BARRYMORE [44/100] ● Jacqueline BISSET [57/100] ■ (♫) [68/100] ■ (E) 50/50 (2011) ● You're Not You (2014) ● Still Alice (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 20-III-2018; 20:59] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) Giggs ■ (C) [66/100] (28.03.2018)

70 %. Předem musím upozornit, že označovat tenhle film za romantický neodpovídá ději. Vztahové eskapády obou kamarádek jsou tu opravdu až na třetí koleji. Téma filmu je naštěstí zajímavější - jak se vztah dvou kamarádek srovná s tím, že život té skromnější se právě obrátil k lepšímu a život té druhé (která předtím nikdy nenarazila na vážnější problém a její povaha podle toho vypadá) jde do kopru. Film nenabízí originální originální přístup k tématu rakoviny a je podle očekávání někdy slzopudný a někdy téma odlehčuje humorem. Přesto ho prostupuje poctivost přístupu a postavy nejsou filmoví dokonalí panáci, ale předvedou i uvěřitelné slzy a charakterové vady. (28.07.2016)

Vlna docela vkusných filmů o umírání pokračuje. Takže kapesníky ven a užijme si poměrně civilní kus i několik slušivých hereckých výkonů. Obě mají fajn manžely, znají se řadu let, a zatímco jedna má po několika neúspěšných pokusech s otěhotněním šťastnou novinu, druhé se kvůli jiné novince rozpadá současný svět. Sledujeme hodně motivů, ale vévodí jim téma pevného přátelství a téma vyrovnávání se s rakovinou. Čímž se projeví mírná marnivost, nestálost a sebestřednost jedné z nich. A právě tím ovlivní všechny kolem. Režisérka Catherine Hardwicke se drží osvědčených amerických postupů (ač film vznikl v britské produkci), stejně jako v podobně laděných filmech svírá otěže citového vydírání pevně ve svých rukou, zároveň je mile sarkastická a lidská. Není to sice tak čisté, zobrazení posledního úseku člověka s ortelem nevyléčitelné choroby jsme viděli jinde lépe, ale Toni Colette a Drew Barrymore se skvěle doplňují, takže nakonec dobré!! (21.03.2016)