
Poslední cyklista (TV film)
-
Last of the Cyclists
(festivalový název)
Drama / Válečný
Česko, 2014, 2x83 min
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Tomáš Töpfer, Jiří SvobodaKamera:
Ivo PopekHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Markéta Hrubešová, Marta Vančurová, Ági Gubíková, Petr Štěpán, Sabina Rojková, Vincent Navrátil, Luboš Veselý, Vilma Frantová, Petr Vaněk, Lenka Vlasáková, Hana Frejková, Václav Helšus, Tomáš Töpfer, Jitka Jirsová, Jan Vondráček, Magdaléna Sidonová, Zdenka Procházková, Bořík Procházka, Martina Menšíková, Jan Jankovský, Bára Vozková, Petr Panzenberger, Vítězslav Bouchner, Eva Lecchiová, Tereza Blažková, Ilja Racek, Hynek Chmelař, Hartmut Krug, Robert Nebřenský, Jaroslav Achab Haidler, Renata Drösslerová, Jana Kepková, Blažena Hlasová, Nami Havelková, Valerie Rosa HetzendorfObsah
-
Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů.
Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova.
Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert.(Česká televize) - Dvoudílný televizní film, který nese název stejnojmenného kabaretu, jenž se hrál v Terezínském ghettu. Příběh holčičky, kterou adoptují jako odložené dítě ze sirotčince mladí židovští manželé. Aniž by byla jiná než ostatní děvčátka, stane se Židovkou. Co všechno obnáší mít přišitou žlutou Davidovu hvězdu díky rozhodnutí adoptivních rodičů v době protektorátu… Osudovou změnu včetně cesty do táborů určených k likvidaci jí uchystají ti, kteří chtěli pro ni jen to nejlepší.(Mene Tekel)
- Příběh holčičky, kterou adoptují židovští manželé. Jenže – začíná válka a dívenka brzy zjistí, co obnáší žlutá Davidova hvězda našitá na oděvu. Příběh Klárky začíná začátkem třicátých let dvacátého století, když si bezdětní židovští manželé Helga a Simon odváželi ze sirotčince malé děvčátko. Klárka vnesla do jejich života světlo, ale s blížícím se dalším desetiletím začalo ubývat radostí. K moci se v sousedním Německu dostal Adolf Hitler a tragédii, která měla přijít za pár let v podobě holocaustu, si ještě nikdo nedokázal ani představit. Nikdo nevěřil, že Židé budou přinuceni vydat se na cestu vstříc nelítostnému osudu do světa, v němž jejich životy neměly žádnou cenu. Dívenka a její adpotivní rodiče se stávají občany druhé kategorie.(Finále Plzeň)
- Klárka byla teprve maličké děvčátko v povijanu, když si ji Helga a Simon odnesli z klášterního sirotčince domů. Psal se rok 1933 a dosud bezdětní manželé poskytli malému sirotkovi šťastné dětství. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, židovku, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Netušili však, co všechno se změní po mocenském nástupu fanatického vůdce v sousedním Německu. Důsledky protižidovských opatření pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky, nebo se vrátit ke své biologické nežidovské matce... Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova.(Zlín Film Festival)
- Když židovský pár adoptuje árijskou dívku, nikdo netuší, jaký osud jí tím přichystá. Brzy totiž začne 2. světová válka a celá rodina skončí v koncentračním táboře.(Vall)
-
Photo © Česká televize / Michael Bok
-
- Ačkoli se děj filmu odehrává v Praze, filmování probíhalo v Liberci. Štáb se podíval například na libereckém nádraží nebo do Masarykovi ulice, které se natáčely záběry, odehrávající se před vilou. Dále se filmovalo v Teplicích, v Klášteře Osek, na rozhledně Proseč, v Terezíně v koncetračním táboře a na nádraží v Respenavě. (karda1)
-
- Námět ke scénáři Tomáše Töpfera je volně inspirován životem Evy Erbenové podle její knihy "Sen" a kresbami Helgy Weissové. Vzpomínky Erbenové rovněž adaptuje snímek O zlém snu (2000). (MurielRezek)
-
- Název Poslední cyklista je také odkazem na populární protektorátní anekdotu, v níž ministr propagandy Joseph Goebbels ke konci války hřímá v jednom ze svých protižidovských projevů, že za všechno zlé v Německu mohou Židé, přičemž ze zadních řad v sále se pokaždé ozve: "A cyklisti." Když už se Goebbels neudrží a zařve na neznámého narušitele, proč cyklisti, hlas odpoví: "A proč Židi?" (Morttuus)
67%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Podobné
- Saulův syn (2015)
- Zabudnutý detský expres (TV film) (2012)
- V temnotě (2011)
- Květy války (2011)
- Dvanáct let s Nickym (TV film) (2011)
- Nickyho rodina (2011)
- Liebe ist nur ein Wort (TV film) (2010)
- Anglická rapsodie (2010)
- John Rabe - Ctihodný občan Třetí Říše (2009)
- Nedodržený slib (2009)
- The Courageous Heart of Irena Sendler (2009)
- Chéri (2009)
- Nanking! Nanking! (2009)
- Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008)
- Předčítač (2008)
- Poslední vlak (2006)
- Ghetto (2006)
- Člověk bez osudu (2005)
- Pianista (2002)
- Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002)
- Šedá zóna (2001)
- Jakub lhář (1999)
- Všichni moji blízcí (1999)
- Život je krásný (1997)
- Všechno je jak má být (1995)
- Schindlerův seznam (1993)
- Poslední motýl (1990)
- Sophiina volba (1982)
- Holocaust (TV seriál) (1978)
- Jakub lhář (1974)
- Liebe ist nur ein Wort (1971)
- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1965)
- Transport z ráje (1962)
- Osvětim (1948)
Aky
Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde.(30.5.2014)
triatlet
Výchozí příběh je sice zajímavý, ale ztvárnění se mi nelíbilo. Zbytečně dlouhé, časově zmatené. Pokud se Klárka narodila skutečně v r. 1930, pak její dospívání je zobrazeno dost povrchně. Děj plyne bez ladu a skladu, silnější jsou lyričtější pasáže týkající se židovství. V prvním díle zbytečná polopatičnost (doslovné vysvětlování, proč nemohli mít Židé během protektorátu psa), druhá polovina druhého dílu je hodně zkratkovitá a závěr od rákosového moře mi přišel naprosto zbytečný, nefunkční. Autorům šlo celkově víc o efektní líbivost než o propracovanost. Dokazuje to i angažování nekupírovaného bílého (!) malého knírače - stejný kynologický nesmyl jako bernský salašnický pes Azor v Želarech... Nadšení z příběhu hatí i manipulativnost - stejně jako Snorlacxovi mi nepřijde zrovna věrohodné, že by vlak dojel z Osvětimi až do Třěmošné...(15.5.2014)
Marthos
Židé a válka. Válka a Židé. Zdá se, že nic nového pod sluncem. Töpferův původní námět, povalující se na stolech dramaturgů již pěkných pár let, je ovšem volnou parafrází skutečného lidského osudu děčínské rodačky, paní Evy Erbenové, rozené Löwidtové, a přináší sugestivní obraz rodinné tragédie, z níž nebylo úniku. Doba, která mazala ze světa veškerá etická pravidla a pomalu se měnila v obludnou strojírenskou likvidaci židovského národa, byla jistě popsána mnohokrát předtím i potom, dokonce možná v zdařilejších scénáristických provedeních, než o jaké se pokouší Svobodův dvoudílný televizní film. Přesto nad ním nelze mávnout rukou. Proč? Pro perfektní postižení dobové autenticity, od dětských kostýmů po poslední připínaček na zdi, pro mistrovsky zaranžovanou hudební koláž, vytvářející nikoli schéma, ale funkční článek, pro neobvyklou kameramanskou práci s detaily a částečně také pro excelující herecké výkony v hlavních (Rojková, Gubíková, Štěpán, Navrátil) i vedlejších (Vančurová, Töpfer) rolích. Šok, jakým byla nacistická okupace a později jakýsi život-neživot v terezínském ghettu, doléhal na židovskou obec zvláště drasticky a přestože pro mnohé z nich zůstaly koncentrační tábory konečnou stanicí na jejich cestě dvacátým stoletím, zbyla alespoň některým malá jiskřička naděje. Koneckonců, o štěstí by mohla paní Erbenová vyprávět. Anebo o něm vyprávěla vlastně prostřednictvím tohoto filmu? Film byl mmj. nominovaný ve třech kategoriích na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu v Monaku a pozornost si zaslouží v každém ohledu.(26.10.2014)
hous.enka
Nebýt druhého dílu, hodnotila bych mnohem ( konkrétně o dvě hvězdy) výše, protože první část byla kompaktní a měla nějakou výpovědní hodnotu sama o sobě. Druhá část mě svým Brundibárem, velkými časovými skoky a zejména nelogickými kroky (chování matky po příjezdu - to opravdu myslí vážně?) zkrátka nepřesvědčila. A tak mi po tomhle filmu zní v hlavě pořád jen ten vtip, kdo že může za druhou světovou válku... Židi a cyklisti. Jestli je to dost, to ať si přeberou autoři. Natočit film o Židech a terezínském ghettu není jen o tom, že to celé převedeme do vizuálu, ale musí to mít i nějakou myšlenku a držet pohromadě jako celek. A to Poslední cyklista nemá, ač ty úplně poslední scény se snaží dokázat opak. Ne, je to příliš silně našroubované na celý příběh, a to se mi nelíbí. Od podobných filmů čekám, že mě donutí přemýšlet, a ne že mi ukáží i život za kamerou.(12.5.2014)
pytlik...
Doslova a do písmene příběh, jak kdyby ho autoři zamýšleli zařadit do čítanky pro základní školy, se všemi několika málo klady a mnoha zápory, co takové pojetí přináší. Tedy: a) řemeslně hodně dobře zpracováno b) hrůzy války nejsou vyjádřeny moc sugestivně, takže nehrozí, že by děti utrpěly nějaký šok c) Němci jsou zobrazeni v drtivé většině zlí, což je ok, Češi tak na půl dobří a na půl zlí, což dejme tomu je taky ok, i když v určitých momentech to zavání zbytečným sebemrskačstvím... zato Židi jsou naprosto a bez výjimky dobří, což moc ok není. Jakoby se autoři báli přisoudit některému z nich jakkoli malou špatnou vlastnost, aby si nějaký myslitel neřekl, hele, on se rád dloubal v nose, tak to si ten holocaust tak trochu zaslouží. Jakýto rozdíl třeba oproti takovému Artu Spiegelmanovi, který své souputníky nešetří a Židé v jeho komiksu velmi realističtí, i když vypadají jako myši. No a zejména ve druhém díle se k záplavě méně uvěřitelných postav přidává i hlavní hrdinka, která vůbec nevyspěla přes všechny hrůzy, které sice ve filmu zobrazeny nejsou, ale které prožít musela, a stále se chová jak malá bezstarostná holka. PS: Zklamáním je pro mě i název filmu. Čekal bych cyklistu v každém druhém záběru, a on se tam mihne jen jednou v podobě doktora, který navíc jezdí na kole jen proto, že mu Němci zabavili auto.(27.9.2014)