-
-
Snímek je pojmenovaný podle kabaretu, který se hrál na půdě terezínského ghetta.
(agass)
-
-
Ačkoli se děj filmu odehrává v Praze, filmování probíhalo v Liberci. Štáb se podíval například na libereckém nádraží nebo do Masarykovi ulice, které se natáčely záběry, odehrávající se před vilou. Dále se filmovalo v Teplicích, v Klášteře Osek, na rozhledně Proseč, v Terezíně v koncetračním táboře a na nádraží v Respenavě.
(karda1)
-
-
Předobraz hlavní postavy Eva L, provdaná Erbenová, se objevuje na začátku 1. a na konci druhého dílu i s rodinou. Vychovala dceru a dva syny.
(verunecek)
mchnk
Töpferova šoa na mně překvapivě zapůsobila až velmi pozitivně. Popravdě, chvílemi jsem u druhé části přemýšlel i o plném počtu. Snad mně brzdila částečná Klářina naivita a možná úplný závěr, nicméně i tak je snímek v mých očích nadprůměrně zvládnutý. Vtažena do jejich osudu sdílí to, co pro ně bylo připraveno .Byl to jejich odvěký úděl, nicméně o její vině rozhodli sami. Ani tento druhotný příběh mi nezkazil celkovou atmosféru, jenž od druhého dílu nabývá na silné reálnosti. Výborné herecké výkony z první části zde dosahují skvostného vrcholu a vše dolaďuje skvělá režie a dokonalý hudební doprovod. Také vícejazyčnost je perfektním detailem, jenž je u tohoto tématu prakticky nezbytnou nutností. Připomenutí a pocta dětskému představení Brundibár mně potěšila velice. K dokonalosti chyběly snad jen reálné postavy z ghetta, které se na představení ve skutečnosti podílely (např. Freddy Hirsch). Prolínání scén představení a transportu, bylo opravdu výsostné. Dvojdílný TV film, který by si zasloužil celovečerní zpracování. Velmi příjemné, filmové překvapení z domácí tvorby.(11.5.2014)
honajz
Tak nějak nevím. Svoboda je vynikající režisér, a kde to jde, tak se to potvrzuje (třeba v minimalistických gestech, jednoduchém vysvětlení scény - třeba v závěru stačí, když zazní angličtina - nebo v úsporném herectví, které z herců dostal. Rovněž se mi líbilo - spíše u 1. dílu, že to jde rodinným směrem, jistého skrývaného dramatu. Jenže pak jsou zde pasáže, kdy nevěřícně vrtím hlavou. Třeba celá ta zkouška muzikálu mi přišla přetažená a zbytečně rozvleklá, ačkoliv skrývá hořkou pointu. Byly zde scény zbytečně dlouhé, nijaké, odvádějící pozornost i vcítění. Pak se člověk z nudy zaměřil na detaily, a najednou vidí - vlak plný lidí, kteří několik dní někam jeli, a vylézají z vlaku v nažehlených vězeňských oblečcích, nikdo není špinavý od výkalů, to na autentičnosti nepřidá. Navíc tento druh filmů už silně začíná zavánět něčím, co bych nazval princip kolektivní neviny. Všichni židé jsou a byli vlastně hodní, moudří, krásné bytosti. Nenarazil jsem na film o této problematice, kde by měl žid nějaké negativní povahové rysy. Což mi přijde poněkud nereálné.(12.5.2014)
freddy
Silné téma zpracované atraktivní a stravitelnou formou. Pohledů na druhou světovou válku už bylo zfilmováno opravdu mnoho, ale přesto je tenhle film něčím jiný, něčím výjimečný. Snad je to tím, že máme možnost sledovat hlavní hrdiny v dobách veselých a klidných, přičemž s přicházejícími represemi, příkazy, zákazy, vzedmutím se protižidovských nálad ve společnosti a nakonec i pronásledováním židovského obyvatelstva se napětí stupňuje, aby první díl vygradoval velice tísnivou, depresivní a skoro až bezvýchodnou atmosférou, díky které jsem na první část chtě nechtě musel myslet celý týden, po který bylo nutno vydržet čekání na část druhou. Snad to bylo tím přerušením v příběhu v té nejcitlivější části, snad tím odstupem od sledování prvního dílu, ale fakt je, že tam, kde končí první část a příběh je vygradovaný, tam druhá část právě v gradaci a napínavosti značně pokulhává. Těžko říct, kde je chyba, možná je druhý díl vyprávěn až příliš strojově a předvídatelně, možná prostě jen nesplnil má očekávání a mé představy do něj vložené, fakt je ten, že zatímco první díl jsem sledoval s napětím, u druhého dílu jsem nějak podezřele často hlídal čas na hodinách a chvílemi se i nudil. Možná byla chyba, že divák nedostal informaci o tom, v jakém údobí války se ty které scény odehrávají. Nebylo tak jasné, v jakém roce byli hlavní hrdinové deportováni do Terezína, nebylo jasné jak dlouho tam byli, nebylo jasné kdy se konal onen převoz do koncentračního tábora, a divák se tak jen mohl domnívat podle padajících bomb, že konec války je na spadnutí. Závěrečný doslov byl ovšem příjemnou tečkou za celým příběhem, jen bych ocenil trochu více informací o zbylých členech Klárčiny rodiny a o tom, jak dopadli. Ve výsledku je pro mě tento dvoudílný TV film velikým překvapením, scénáristická prvotina Tomáše Töpfera dopadla nad očekávání dobře a na herecké výkony byla radost se dívat. Obzvláště mě překvapila Marta Vančurová, která měla svůj zvláštní půvab a byla tak příjemně babičkovská, pranic za ní ale nezaostal ani Petr Štěpán, se kterým jsem se na televizní obrazovce nesetkal poprvé, ale rozhodně zahrál svou nejpřesvědčivější roli, a i mladičká Sabina Rojková hodně zabodovala, a oproti seriálu Ulice, v němž také účinkuje, poskočila zase o jeden level výš. Film tedy hodnotím jako značně povedenou a nadprůměrnou záležitost a uděluji mu lepší čtyři hvězdy.(11.5.2014)
hous.enka
Nebýt druhého dílu, hodnotila bych mnohem ( konkrétně o dvě hvězdy) výše, protože první část byla kompaktní a měla nějakou výpovědní hodnotu sama o sobě. Druhá část mě svým Brundibárem, velkými časovými skoky a zejména nelogickými kroky (chování matky po příjezdu - to opravdu myslí vážně?) zkrátka nepřesvědčila. A tak mi po tomhle filmu zní v hlavě pořád jen ten vtip, kdo že může za druhou světovou válku... Židi a cyklisti. Jestli je to dost, to ať si přeberou autoři. Natočit film o Židech a terezínském ghettu není jen o tom, že to celé převedeme do vizuálu, ale musí to mít i nějakou myšlenku a držet pohromadě jako celek. A to Poslední cyklista nemá, ač ty úplně poslední scény se snaží dokázat opak. Ne, je to příliš silně našroubované na celý příběh, a to se mi nelíbí. Od podobných filmů čekám, že mě donutí přemýšlet, a ne že mi ukáží i život za kamerou.(12.5.2014)
Pragrik
Pro mě jako historika toto téma je velice zajímavé. Nebál bych se promítnout část tohoto filmu i ve školách. V Terezíně i Osvětimi jsem byl a dokonce jsem si vyslechl tématické přednášky. Proto samozřejmě vidím pár historických nedostatků, ale celkové vyznění tohoto vážného tématu shledávám velice kladně. Je zde zachycen okamžik, kdy židovská komunita musí být označena hvězdou, musí se přizpůsobovat okolí. Také stěhování do Terezína a v poslední části filmu i realita Osvětimi a celkové osvobození. Přesto je celková stopáž snímku poměrně dlouhá a vyrovnanost napětí a scény dvou dílů nevyrovnaná. Scénář a námět by se dal zpracovat ještě lépe.(4.6.2014)