Potomci lidí

Scénář: Alfonso Cuarón, Timothy J. Sexton, David Arata, Hawk Ostby, Mark Fergus .. Majstrštyk Alfonso Cuaróna, to bezpochyby. Mexický umělec, stojící z valné části za tímto projektem, odvedl doposud svoji nejlepší práci. Přesto mám dojem, že jako režisér je stále o třídu lepší, než scénárista. Příběh má několik děravých míst a možná je až moc podřízen extatickému vizuálnímu dojmu. ___ Ostatně právě formální stránka místy až redefinuje pojmy jako filmový realismus a naturalismus. Vše zahaleno do chladného kamerového filtru, který jen umocňuje tu beznaděj a odevzdanost temnému osudu. Práce kamery je rozhodně jedním z vrcholů snímku, kdy nasnímání složitě komponovaných scén jednoduše bere dech. Ač jsem při scéně, kdy tichem prostupuje pouze dětský pláč za radostného pohledu stovek očí, měl co dělat se slzami na tváři, do úplné katarze bohužel něco chybělo. Přesto návštěvu kina určitě doporučuji, možná jednoho dne budete litovat, že jste dali přednost krčení se u monitoru před plátnem .. já o druhé návštěvě silně uvažuji! ___ Zaslouží si lidstvo naději? Dokáže využít svojí poslední šanci a udrží si své místo na této planetě? Posuďte sami… (13.11.2006)

Při průběhu filmu mi to přišlo strašně moc dobré, ale ne zas až taková bomba, ovšem cestou domů se mi to furt uležovalo (nebo ulehávalo nevim) v hlavě a fakt jsem o tom musel přemýšlet. Scéna, když Clive Owen a Claire-Hope Ashitey jdou se řvoucím dítětem ze schodů a postupně utichá palba, všichni posvátně koukají a cítí novou naději se mi opravdu vryla do paměti, hlavně tím jak hned potom zase začalo válečené inferno a Cuarón nenásilně, bez jakýchkoli křečí poukázal na zbytečnost násilí, zabíjení a toho všeho. Hrozně mne chytla ta half-lifeovská atmosféra (obzvláště když Clive Owen jede hned ze začátku vlakem). Akční scény jsou též výborné a asi nejlepším Alfonsovým tahem je ta trocha tajemství, které kdyby odhalil, tak by se posral dojem z filmu. Co je to human project(?) proč jsou lidi neplodní atd. atd. Vysvětlení by bylo nejspíš trapné, tak to tam radši nedal. No a nakonec k hercům. Clive Owen přesný. Claire-Hope Ashitey výborná a Michael Caine je asi nejlepší zvlášť, když pustil tu neuvěřitelně bláznivou hudbu. (11.11.2006)

Duo Cuarón & Lubezki složilo obrazovou poemu, která i přes nepříliš bohatý obsah dokáže přinutit k zamyšlení (i s ohledem na křesťanský symbolismus) a zároveň si hlasitě žádá o minimálně jedno extra zhlédnutí, kdy tolik nevnímáte postavy a jen se zaměříte na dokonalou „anti-Blade Runner“ mizanscénu. Single-shot scény jako lesní přepadení, porod či zuřivá pouliční bitva jsou super, ale mě dostaly dva jiné momenty. Mesiáš, který pro lidstvo vždy přináší mír jen do dalšího výstřelu a Ruby Tuesday v podání Franca Battiata nesoucí kruté poselství, že svět už není jako dřív. Je trošku děsivé, jak se depresivní vize P.D.Jamesové a A.Cuaróna začínají zhmotňovat.. (03.04.2018)

Na tento film je sebevětší množství slov množství nedostačujícím. Mimořádně talentovaný mexický režisér Alfonso Cuarón pojal tuto depresivní vizi budoucnosti podobně vyhraněně realistickým způsobem jako Paul Greengrass Let číslo 93. Navzdory ubíjející ponurosti a naprosté neúctě k životu, jsou Potomci lidí filmem o naději. Cuarón své filozoficko-náboženské sci-fi drama pojal coby divokou akční jízdu, kdy hlavní hrdinové neustále před něčím prchají, bojují o holý život, na dlouhé dialogy není čas. Osudy budoucích (dost možná) zachránců světa vám však díky skvělým hereckým výkonům nejsou ukradené. Je sympatické, že Cuarón nepodléhá obvyklým hollywoodským zákonitostem o rozsáhlosti a významnosti té které role, dokonce se nebojí odpravit před polovinou filmu jednu z největších hvězd filmu. Rozhodně nelze psát o Potomcích lidí a nezmínit jejich obrazové ztvárnění. Celková ušmudlanost světa budoucnosti teprve ve spojení s kamerou Emmanuela Lubezkiho nabývá těch správně děsivých proporcí. Mezi ty vůbec nejlepší scény nejen filmu, ale celého roku 2006, bych se nebál zařadit zhruba osmiminutové „vyhýbání se kulkám“. Všude neskutečný chaos, tanky, výbuchy, zdi se bortí, Theo (hlavní hrdina) skáče za zbytky obranného opevnění, kamera s ním, za chvíli je potřísněna krví náhodné oběti a takhle to pokračuje ještě dalších pět minut, se stále zakrvavenou kamerou – neuvěřitelné, neuvěřitelné! Absolutně nechápu, jak to Cuarón dokázal zrežírovat, buď je génius, nebo věděl, jaké trikové machry si vybrat. Ve filmu je slušné množství triků, na nichž je nejlepší to, že si jich ani nevšimnete (k velké nelibosti studia, které chtělo, aby peníze do filmu vražené byly vidět). Potomky lidí není třeba vnímat doslovně, ale třeba jako symbolické podobenství, jako biblickou alegorii o ztrátě a znovunalezení nevinnosti, každopádně to je film emocionálně mimořádně silný, oslovující diváky z řad mas i z řad mnohem kritičtějších cinefilů. Je podobně přelomový jako Let číslo 93, s tím zásadním rozdílem, že má podstatně blíž k hranému filmu než k filmu dokumentárnímu. Nebýt několika vypravěčských zaškobrtnutí (první polovina jako by se děla v opakujících se cyklech) a několika scén, jejichž potenciál nebyl dostatečně rozvinut (například Jasperova „nostalgická“), nejspíš bych ihned upravil své pořadí v žebříčku „the best of 2006“. 95% (04.01.2007)

Soundtrack John Tavener: 1. Hush - Deep Purple [4:25] ,2. Witness (1 Hope) - Roots Manuva [4:14] ,3. Tomorrow Never Knows - Junior Parker [3:30] ,4. Sleepy Shores - Michael Price [2:52] ,5. The Court of the Crimson - King Crimson [4:49] ,6. Backward - Kode9 and the Spaceape [4:33] ,7. Wait - The Kills [4:47] ,8. There is an Ocean - Donovan [4:47] ,9. Ruby Tuesday - Franco Battiato [3:37] ,10. Money Honey - Pressure/Warrior Queen [3:46] ,11. Arbeit Macht Frei - The Libertines [1:15] ,12. Indian Stomp - Cyrus [3:29] ,13. Bring on the Lucie (Freda Peeple) - John Lennon [4:13] ,14. Running the World - Jarvis Cocker [4:43], (15.05.2011)