Tuntematon sotilas
Unknown Soldier
Neznámy vojak
Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Mika OrasmaaHudba:
Lasse EnersenHrají:
Eero Aho, Johannes Holopainen, Jussi Vatanen, Aku Hirviniemi, Hannes Suominen, Arttu Kapulainen, Paula Vesala, Samuli Vauramo, Joonas Saartamo (více)Obsahy(1)
Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem. Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru Väinö Linny, který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti. (CinemArt)
(více)Recenze (258)
Skvěle natočený film, ale za mě trochu hype. Kombinuje v sobě lyriku s jakou Terrence Malick vyprávěl Tenkou červenou linii s chytře a zajímavě natočenými akčními sekvencemi, jaké jsme mohli vidět třeba v Bratrstvu neohrožených. Ale je to jaksi nekompletní. Vytržené z kontextu. Zatímco Zachraňte vojína Ryana i Tenká červená linie fungují jako filmy samy o sobě, aniž byste nutně museli znát detaily Dne D nebo války v Pacifiku, u Neznámého vojína se bez trochy reálií k finsko-sovětským potyčkám během období 2. světové války úplně neobejdete. Je to velká škoda, ale na druhou stranu je film i tak dost dobrý na to, abyste těch 3 hodin času strávených před plátnem (nebo obrazovkou) nelitovali. 70 %. ()
Velmi naturalistické a precizní ztvárnění finsko - sovětského konfliktu. Tříhodinová verze je místy trochu monotóní. ()
Videl som 180 minútovú verziu a nebolo tu až toľko hluchých miest ako som sa bál. Je to špinavé, krvavé, dynamické a čo je hlavné, z pohľadu bežného vojaka jednoduché, ale zároveň nezmyselné. Fínsko je v rámci II. svetovej vojny veľmi komplikovaná záležitosť a myslím si, že tvorcom sa túto rozpoltenosť podarilo zachytiť. 80% ()
Vojna v celej svojej surovosti druhej svetovej a dnes sa to asi veľmi neodlišuje. Nekonvenčný vojak, ktorý nemieni rešpektovať velenie a nebojí sa mu ani vynadať, je trochu Rambo, trochu Forrest Gump. Predvádza, ako treba vedieť postupovať, ale aj ustupovať. Film je to silný, dostane sa pod kožu, ale asi najviac pre Fínov, mne úplne stačila dvojhodinová verzia. –––– Pryč s Rusákem, hurá Finsko. –––– Co v tom, sakra, vězí, že já si s těma oficírama nikdy nesednu. –––– Příliš se bojím, abych šel dobrovolně. Musíš mi dát rozkaz. ()
Tak jsem se jednoho večera nechal přemluvit na tento snímek a byl jsem mile překvapen. Výborně odvyprávěný válečný film a uvěřitelnými hrdiny ()
Band of Brothers na fínsky spôsob. Jedná sa v poradí o tretiu adaptáciu románu Väina Linneho, ktorý pojednáva o oddiele guľometčíkov, ktorí v rokoch 1941 až 1944 bojovali v takzvanej "pokračovacej vojne" proti ZSSR. Od úspechov v operácii Barbarossa po boku Nemcov, cez zákopové strety v ďalších rokoch sa museli v lete 1944 brániť ohromnej presile Leningradského frontu a nakoniec separátnym mierom vystúpiť z vojny. Dalo by sa povedať, že hlavný hrdina filmu je vojak Anttero Rokka, ale nie je tomu tak, hlavný hrdina je tu vojna samotná. A vôbec celé vojnové besnenie je tu natočené naturalisticky a do detailu, čomu pomáhajú scény natočené ručnou kamerou. Sledujem fínske vojnové filmy už pár rokov a vždy mňa fascinovalo ako sú oprostené od pátosu a zbytočného gýču. Tu sa totiž divák dočká len krvi, špiny a krutého vojnového besnenia, ktoré zďaleka nemá konca. ()
Trochu histórie. Fínsko bolo v područí Švédska a odzačiatku 18 storočia ako Fínske veľkokniežactvo Ruského cára. Nezávislosť získalo až v roku 1917, ale následne vypukla občianska vojna. Leningrad bol od Fínskej hranice 32 km a Sovietsky zväz ju chceli posúť, náhradné územie si Fíni mohli vybrať. Nedohodli sa a tak po pakte Ribbentrop-Molotov bola krátka Zimná vojna a nová hranica. V júni 1941 sa začala vojna s Nemeckom, Fíni dosiahli pôvodnú hranicu a ešte si aj pridali, to už bola dobyvačná vojna. Ale ďalej s Nemcami nešli. Po zmene síl na Východnom fronte sovietske vojská opätovne dobyli hranicu zo Zimnej vojny. Fíni nadobro prišli o Karéliu, územie Salla a niekoľko strategických ostrovov. Na presilu ľudskej sily, ťažkú techniku tankov, diel a lietadiel boli prislabí. A o tejto Pokračovacej vojne je film. Veľká spokojnosť, historicky presný, ukazuje hrdinstvo aj strach, nadľuskú silu aj slabosť. Neukrýva ani nepríjemné veci, taká pesnička fínskych dobroľníčiek Lotta Svärd „Strel Rusa medzi oči“ nie je pozitívna vec. V každom prípade jasný dôkaz že aj malý, zomknutý národ na čele s osobnosťou ako Mennerheim sa dokázal brániť a bojovať. Tak mi napadlo, dokázalo by to Československo v 1938 ? Skôr nie i keď malo zbrane na svetovej úrovni. Česi, Sudetskí Nemci, Slováci, Maďari, Rusíni, Židia, Rómovia by takýto zomknutý národ nevytvorili, skôr naopak. Na Sudetách temer všetci išli za Henleinom, Slovákom sa nedostalo ani autonómie a spokojní práve neboli, Maďari u Horthyho a Rusínom na konci sveta to bolo asi jedno kde budú trieť chudobou. Keď k tomu pridáme ďaľšie rozdelenie z hľadiska náboženstiev, politiké strany všehochuť takéto trieštenie štátu v Európe bolo asi najvyššie. ()
Pro me neuveritelne narocna stopaz, nicmene i tak to byl koncert. I pres par hluchych mist jsem si zase jednou mohl posmaknout. Zadni neohrozeni sunny boys se zvejkou v puse, co zachranujou svet, nybrz prosti finsti srdcari jdouci proti mnohonasobne presile zidobolseviku. Zadny patos, kvuli kteremu umiram smichy u kazdeho americkeho valecneho snimku. "Pouze" poctiva filmarina s kvalitnimi hereckymi vykony. ()
Ty jo, tak asi můj 1.finskej film, co sem kdy viděl. Dánský mám celkem skouknutý, ale finy poprvý... A film je to víc než kvalitní. Dlouho sem neviděl takle nadupanej válečnej film. Tady je to s hodně nevšedním příběhem. Postup a pak ústup finský armády během 2.světový. Nejdříf se mládežníci oťukávaj a celkem s přehledem postupujou dál na východ. No, ale jak již historie napsala, pak je čekal poměrně rychlý návrat a ústup. A to už dostávali hodně na prdel. Kamera výborná a dokázal sem se hodně vžít do jedotlivých postav. Jo, tohle se povedlo. Škoda jen, že je to na 3 hodiny... ()
Třihodinová verze byla opravdu moc. Petihvězdičkové pasáže (prakticky vše z frontové linie) prokládané odpadem (úmorné kecy o ničem nebo zpěv či poezie). Navíc ten zmatený/skokový střih. Nechápu proč raději scénu nevynechat, než z ní udělat “slideshow”. Pokud kratší verze obsahuje méně zbytečných kecy-pasáží, rozhodně by hodnocení šlo nahoru. Filmu prostě chybí solidní střihačská práce. Materiál je totiž natočen skvěle. Jen se s ním špatně pracuje. ()
Režisér Aku Louhimies natočil dle vlastního scénáře, na kterém spolupracoval se scénáristou Jari Rantalou dech beroucí válečnou podívanou plnou hlubokých emocí. Předlohou mu byla kniha Tuntematon sotilas z roku 1954 od Väinö Linna, který v ní použil své vlastní zážitky z války. Už samotný úvod je působivý, kdy během projevu Winstona Churchilla vidíme útržky z bojů během Zimní války. V závěru června 1941 zahajuje Finsko Pokračovací válku a do stavu třetí kulometné roty je povolán veterán Zimní války desátník v záloze a otec o rodiny Rokka (Eero Aho). Farmář, který díky Sovětskému záboru Karelie přišel o hospodářství je svéráznou postavou, která si nedělá vrásky na čele s disciplínou, ale na druhou stranu je zatraceně nebezpečný voják a nepřítel to častokrát citelně pozná na vlastní kůži. Film je epos o víc jak tří letem zápasu malého finské národa vtaženého do víru gigantické totální války dvou titánu na východní frontě. Válku sledujeme pohledem řadových vojáků, kteří na svých zádech táhnou své těžké kulomety většinou liduprázdnou krajinou a jsou vystaveni všem možným i nemožným rozmarům drsného počasí a divoké přírody. Vyprávění je rozděleno do tří kapitol, které kopírují tři fáze války. První rok je nasycen dobrou náladou a vysokou morálku. Ofenzíva se daří a je tak osvobozeno ztracené území. Nakrátko se z kulometníků dokonce stane strážní jednotka v dobitém Petrozavodsku. Můžou si tak užívat pohodlí místních kasáren a rozptýlení s místními ženami, ale nenasytná fronta je brzy povolá zpět do víru nebezpečného dění. Druhý rok války přináší opotřebovací zákopový boj někde na ztracené vartě hluboko na nepřátelském území, ale Sovětská materiální převaha začíná dramaticky sílit. Třetí kapitola ta nejpůsobivější, se odehrává v parném létě roku 1944, kdy sovětská ofenzíva začíná tlačit unavené finské vojáky zpět k předválečným hranicím, urputné boje si vybírají krutou daň a postupně řídne kroužek nerozlučných kamarádů. Morálka vojáku je těžce otřesena tankovými útoky, které špatně vyzbrojena pěchota prakticky nemá jak zastavit a zuřivě boje ženou všechny na hranici sebeobětování. Hudba Lasse Enersenona velmi zdařile znásobuje tísnivou atmosféru frontové ho života, ale dokáže umocnit i vzácné okamžiky klidu na dovolené doma za frontou. Skvělá kamera Mika Orasmaa, která se nebojí jak táhlých záběru skrze nekonečné lesy, kde se válčilo, tak i akčních pasáží, kdy až dokumentární minimalistickou formou sleduje zápolení jednotlivých vojáků. Finská kinematografie mě znovu nezklamala a předkládá mi působivé válečné drama bez příkras, s jasnou protiválečnou linkou o statečnosti, kamarádství a touze přežít, propracované do nejmenšího detailu. PS: viděn international cut, který je o 45 minut kratší než ve Finsku uváděná verze, což je velká škoda... ()
-viděna verze 180 minut- Teda už dlouho jsem neviděl takhle nářezovej válečnej film, kde máte opravdu pocit, že to bahno padá na vás, stejně tak jako kulky sviští kolem vaší hlavy. A zcela jednoznačně tady Fini ukázali, že i s menším rozpočtem a bez nějakých šílených digitálních efektů jde natočit kvalitní akce bez trapnýho národnostního patosu. Navíc mně ani nepřišlo, že to mělo 3 hodiny, přitom je to naprosto neuvěřitelnej časovej údaj, kterej nebývá zrovna zvykem. Casting se povedl, hlavní postavě (celkem rebel a pankáč) po čase přijdete na chuť a pochopíte jeho pohnutky a k tomu všemu ještě ta krásná finská příroda - lesy jak z pohádky. Tady opravdu smekám, tohle se povedlo! ()
Po ,,12. mužovi ,, z Nórska posielam polec nahor aj do Fínska za ,,Neznámym vojakom,,. Neuveriteľne naturalisticky, akokeby priamo na bojisku je nám naservírovaný tento vojnový film, ktorý ide až na dreň a ukuzuje nám tento boj, priam rež z priameho úhlu pohľadu a bez nejakých priklášlení, psychologických zamyslení, či filmových metafor. ()
Ty jejich jmena me budou strasit ve snech😂 Podivana slusna ale znova bych si ty tri hodiny nedal... ()
Především poctivé řemeslo dělá z tohoto válečného snímku nadprůměrnou podívanou. Solidní kamera, dobří herci, ostatně chytrý a dospělý film. Polovinu stopáže tvoří nápadité a smysluplné akční scény, které vám nějakou chvíli v paměti zůstanou. Film o tom, že i Finové se nedali. 80 % ()
Po dlouhé době jsem zase byl spokojen s nějakým válečným filmem. Pro finskou kinematografii mám slabost, ale to není důvod, proč dávám filmu plný počet. Je to proto, že válku jde zobrazit i bez otravného patosu (v čemž vynikají hlavně Rusáci). Viděl jsem plnou tříhodinovou verzi a možná i proto jsem měl dost času se s některými postavami sžít. Suomi Finland Perkele! ()
Krásná příroda, jednoduchý děj, úžasná příroda a super kamera. Co víc napsat? Snad jen musím vyzvednout finského válečníka který se sakra boje nebál a uměl. Holt hrdinů jsou a budou plné hřbitovy. Super kousek ()
Zpracováno kvalitně - záběry pěkné, hudba dobrá, neznámí vojáci super.. Film ale bohužel nemá jediný zapamatovatelnější (v tomto žánru asi žádoucí "srdceryvný") moment, takže spíše než potěšení to přináší utrpění, ta délka je totiž fakt nesnesitelná. Ke konci mě film už ani moc nebavil. Asi bych musel být fin, abych film dostatečně ocenil. Znova si ho určitě nepustím. ()
Viděna ta televizní dvouhodinová verze, a asi se to sestříhání o celou !hodinu! na kvalitě filmu projevilo. Neznámý voják je spíš průměrný válečný spektákl, kdy bojové scény rozhodně neohromí, a celé to tak víceméně táhne parta vojáků (kámošů), ze kterých se ne všichni vrátí domů. 5.5/10 ()
Související novinky
72. Jussi Awards - výsledky
Již po dvaasedmdesáté byly oceněny nejlepší finské filmy za uplynulý rok. Nejlepším filmem je drama Nekonečná cesta, proměnilo šest nominací ze třinácti. Kromě nejlepšího filmu posbírala ceny za… (více)
Existuje ještě jiná verze tohoto filmu? Protože já jsem viděl průměrný, nezáživný válečný film, jehož jediné "plus" je, že to natočili Fini a ne Hollywood. 80% je opravdu objektivně mimo mísu pro toho, kdo má nakoukáno. Když jsem na úkor hodnocení a doporučení kamarádů k filmu přistupoval, očekával jsem další tuctovou x-tou kopii Vojína Ryana, ale aspoň nějakou tu řež. Není to bohužel ani řež, ani současný filmařský standart. Žádná ikonická, zapamatovatelná scéna, rating snad i PG 13??? Postavy nezajímavé až otravné - hlavně finský Rambo, který měl debilní kecy. A všeobecně tu panovaly dialogy jak z Marsu, jak ze současných ruských válečných filmů (zřejmě to bude tím, že Rusové tehdy ve Finsku oplodnili mnoho finských žen a jejich potomstvo teď proto píše dialogy, které jsou na hony vzdálené těm reálným, přirozeným jako v již zmíněném Ryanovi, nebo seriálu Band of Brothers). Děj úplně nezáživný. Fini furt někam chodí a až tam dojdou, tak jdou zase dál. Cestou potkají nějakou malou ruskou jednotku, většinou v lese. Tak zvednou samopaly, udělají ta-ta-ta a ruští vojáci lehnou. Někdy i ruští vojáci udělají na Finy ta-ta-ta a ti také lehnou. Občas finové najdou nějaký bungr z těžkým kulometem, tak udělají ta-ta-ta, Rusové vzápětí odpoví taktéž ta-ta-ta a když tento dialog nemá konce, tak tam Finové hodí těžký granát. Kdo z bunkru přežije, tak utíká a pochopitelně přijde finské ta-ta-ta a utíkající ruský voják lehne. Nejvíce se činí finský Rambo. Občas se v lese objeví i ruský tank, na toho ta-ta-ta nefunguje, takže opět miny, nebo granáty. Tank exploduje a z kouřícího stroje vylézající ruští vojáci, kteří jsou také odměněni již výše zmíněným ta-ta-ta. Nejepičtější je scéna ve sněhu, kde schovaní finští vojáci míří na přicházející ruskou jednotku. Finský Rambo spustí ta-ta-ta a v jednom záběru lehne naráz asi 8 ruských vojáků. Jistě namítnete, že finský Rambo zastřelil maximálně dva a zbytek vojáků zalehl do bojových pozic, nicméně tomu neodpovídá další následující záběr, kde oni ruští vojáci zalehnuvší v bojových pozicích již nedělají žádné ta-ta-ta. Je tu také nějaký finský generál, který pořád nadává a jedinou nadávku, ktrou umí je do prdele. Pořád je s něčím nespokojený a pořád do prdele. Přijede dokonce i do terénu, kde se vzouří finští vojáci, které už nebaví dělat ta-ta-ta a tak jdou domů. Což generál do prdele bere jako dezerci a proto začne všem nadávat do prdele. Jednoho finského vojína dokonce zatřelí a chystá se střílet i do dalších dezertujících vojáků, nicméně z lesa ozývající se ta-ta-ta dává tušit, že se blíží rusové, načež generál do prdele skutečně schytá ta-ta-ta dávku a pak ho přejede tank, ale není to vidět. Do prdele aspoň jedna ikonická scéna tam mohla být. Nakonec schytá finský Rambo asi tři kulky a protože Rusko s Finskem vyhlásí příměří a konec ta-ta-ta, tak jdou Finové domů a finský Rambo dojde úplně naprosto vyléčený a v klidu. 80% procent beru víceméně jako soucit zdejších uživatelů, protože jednoduše zkrátka nevěřím, že někdo, kdo má něco nakoukáno, dá tomuto jalovému filmu víc jak tři hvězdy. Takže budu také soucitný a na to, že to natočili Fini a ne Hollywood dám aspoň ty dvě. Jinak bych šel ještě níž do prdele ta-ta-ta. () (méně) (více)