Baby Driver

,,KDYŽ BYL MLADŠÍ, UDĚLAL JEDNU CHYBU. A OD TÉ DOBY HO TO PRONÁSLEDOVALO…“ /// Úvodní adrenalinová (?) honitba vyvolá dojem, že se Kurýr dočkal syna. Při loupežích totiž nejde vo to, co a jak ukrást, ale jak nejefektivněji vodjet (za zvuku mixu všelijaký muziky). Baby je hodnej, trochu jinej… prostě týpek, jehož úkolem je vohromit publikum. A daří se mu to! Po loupežnickým úvodu přichází romantický intermezzo… no ale já su celkem rád, když se jde zase loupit. Neříkám, že je to nuda, on i Debbie jsou sympaťáci, navíc si maj co říct (což ostatně platí i vo vostatních), ale je to prostě cílený na ty mladší – čemuž (asi?) vodpovídá i soundtrack. Zlodějská a romantická týnejdžerská jízda, která se snaží (a daří se jí to!) bejt pro všechny. Vodsejpá to, úniky jsou fajn, bohužel to ale nemám potřebu vidět znova. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muzikální řidič. 2.) Pochopím, proč do akce nebrat lidi, kteří sami nechcou. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (28.10.2017)

Nevim no, asi jsem od rezisera Soumraku mrtvych a Hot Fuzz cekal vic. Kdyby se aspon film nebral tak zbytecne vazne a bylo to ladeny vic do komedie, dalo by se tomu spousta odpustit, takhle jen zustala naprosto tuctova a predvidatelna krimi historka o parte zlodeju s jednim ridicem, kterej sice rizenim da vzpomenout na Stathama v Kuryrovi, ale jinak je to trapak. On vlastne Elgort je prakticky jedinej z hercu, kterej me sral. Chapu, ze ve snaze sladit dej s hudbou z neho udelali magora ze sluchatkama, ale misty je uz fakt na pres drzku, kdyz musi zastavit akci, aby si pretocil pisnicku, navic se furt tvari jak trouba, co neumi do peti pocitat. Naopak ostatni herci jsou super, v cele s Hammem a Foxxem. Film se samozrejme snazi neustale tvarit desne cool, ale za chvilku se to okouka, i kdyz je pravda, ze ke konci nabere dej slusny tempo a ke konci se da i mluvit o nejakym napeti, navic naroubovani pisnicek na dej je misty fakt skvele udelany. Mozna, kdyby se tvurci zamerili i na vymakanejsi scenar a ne jen audiovizualni stranku, mohla z toho bejt pecka, takhle jen svizne odsejpajici film na jedno skouknuti, kterej neurazi ani nenadchne. (04.05.2018)

Dostal jsem zhruba to, co jsem čekal. Ukázky prezentují Baby Drivera jako dynamickou jízdu, kterou také je. Wrightova režie je svižná, dvě hodinky příjemně odsýpají a není pochyb o tom, že anglický miláček davů má řemeslo pevně v ruce. Akce je přehledná, neustálá přítomnost hudebního podkresu pomáhá udržovat tempo a nechává diváka v příjemném očekávání, co přijde dál... Jenže ono právě nic nepřijde. Scénář je totiž velkou slabinou, příběh se od začátku vyvíjí tím nejpřímočařejším způsobem a nenabídne žádné zajímavé twisty či úkroky stranou. Wrightův svět je formálně vypulírovaný, ovšem obsahově vyprázdněný. Když začnete příliš horlivě dumat nad logikou některých situací, řítíte se do pekel stejně jako můj vlasatější kolega. Závěrečná akce je však dostatečně dlouhá a katarzní na to, abych na scenáristické slabiny na chvíli zapomněl, za což si Wright zaslouží pochvalu. Jak jsem psal, dostal jsem to, co jsem čekal, bohužel ale ne to, co jsem v skrytu duše chtěl. (16.08.2017)

Já jsem naštěstí nešel na akademickou přednášku o teorii dokonalosti, nýbrž na letní filmovou jednohubku, čili se tady teď nemusím v ničem šťourat jak bába v koksu. Takovouhle bejkárnu jsem v kině zas nějakou tu chvíli neviděl, podobně svérázně si třeba Guy udělal posledního Artuše, ale tím přehlídka originality pomalu končí. Fór je v tom, že teprve až když si něco uděláte po svým tak jak vy sami chcete, může to za něco stát. Edgar se rozhodně s ničím nepáral a naservíroval mi tak dokonale rytmickej biják, že Rytmus by se měl přejmenovat na Fibliraci. (19.08.2017)

Brit Edgar Wright to s žánry vždy uměl. Pokaždé to měl vypiplané do detailu, nablýskané, vypulírované. Jenže to mnohdy nepěkně drhnulo na cestě k divákovu srdci. Prostě to bylo prázdné uvnitř. A to je i lehce tentokrát, ač musím s potěšením konstatovat, že tenhle kousek se mi strefil do vkusu náramně. Střih je funkční, hudba si dokonale rozumí s tím, co se děje na plátně. Celé je to promyšlené, hudba se stává další postavou. Vše je sladěné se zvukem. Hošan, který má sluchovou vadu a šrumec v uších musí něčím přebít, a který má song pro každou příležitost, se musí sžít s přítomností lupičů, kterým cosi dluží, a i když se ze závazků vyváže, pořád nemá vyhráno. Jenže coby sakra nebojácný řidič už od vřeštících alarmů nechce prchat. Do toho se objeví sličná servírka, no, co byste chtěli. Každopádně ač je příběh nekomplikovaný, Baby Driver je jedním z nejoriginálnějších a nejstylovějších projektů roku. Jen té ujetosti a černého humoru jsem si přál víc. (22.09.2017)