Hudba:
Václav Fiala, Jiří Chlumecký, Josef Spitzer, Karel Hašler, Emil Viklický, Filip Malásek (více)Hrají:
Miroslav Donutil, Pavel Zedníček, Josef Somr, Jiří Vacek, Leoš Suchařípa, Jiřina Bohdalová, Jan Zajíček, Miroslav Berka, Zuzana Bydžovská, Miroslav Táborský, Vladimír Javorský, Stanislav Zindulka (více)Série(4) / Epizody(19)
Recenze uživatele Marthos k tomuto seriálu (12)
Podfuk (2004) (S01E01)
Americký spisovatel a humorista William Sydney Porter (jak znělo skutečné občanské jméno autora s pseudonymem O´Henry) kdysi řekl: "Všichni musíme být neupřímní pokrytci a lháři po všechny dny života, protože jinak by se společenská struktura hned na počátku rozpadla na kousíčky. V přítomnosti druhých musíme lhát, zrovna tak jako nosit šaty. Je to ve prospěch věci." Tento lehce sarkastický citát by mohl velice dobře simulovat podtext jedné z jeho povídek, které jsou charakteristické zejména tím, že podle nepsaných pravidel musí vždy končit novinami vyžádaným happyendem. Zpočátku předvídatelný závěr o podvodnících podvedených podvodnicí se nekoná a právě v tom spočívá kouzlo celého příběhu. Režisér František Filip, pro nějž tato mikrokomedie znamenala de facto rozloučení za bezmála čtyřicetiletou praxí, obsadil do hlavních rolí záruky inteligentního humoru a jak Bohdalová, tak Donutil se Zedníčkem vytvářejí vskutku šťavnaté lidské typy, které doplňuje vedlejší figurka policejního úředníka, noblesně ztvárněného Josefem Somrem. Jak praví jedno z přísloví - co je malé, to je hezké a tato epizoda z volného cyklu výstižně nazvaných maličkostí jej naplňuje beze zbytku. ()
Případ mediálního trpaslíka (2004) (S01E03)
A to pouze za Rudolfa Hrušínského a Jana Kanyzu, jinak je to absolutní šmíra. František Filip mimo formu, no toto? ()
Vše pro syna (2004) (S01E04)
Snaha pochopit vlastní potomky sebou přináší nejednu těžkou chvilku, zvláště dochází-li k polaritním způsobům výchovy od vojenského drilu k přehnané rozmazlenosti. Následky pak mívají často kuriózní formu, jak ostatně napovídá závěrečná pointa této mikropovídky z volného cyklu Nadměrných maličkostí. Svižně napsané dialogy, věcná Filipova režie a vynikající herecké výkony Postráneckého, Medvecké i mladého Hampla vytvářejí příjemný celek, který stále patří k nadprůměrným dílům současné televizní tvorby. ()
Drámo (2004) (S01E05)
Roztomilá taktovka podle Čechova, jíž tentokrát vévodí komické drobnokresby v podání Petra Nárožného a Leoše Suchařípy. ()
Duch modrého pokoje (2004) (S01E07)
Tchán vešel na palubu... vlastně na zahradu. A vytáhl pistoli! Ale ta tam nebyla. Načež Scrogins pravil, že tomu nevěří. – Čemu nevěří a kdo je Scrogins? – No přece ten, co měl ztvrdlá játra a jeho manželka potom uvařila ten ledvinkový puding, načež začalo pršet. Zdá se, že druhou polovinu devatenáctého a počátek dvacátého století bychom mohli právem nazývat zlatou kolébkou literárního humoru: O'Henry, Guy de Maupassant, u nás například Jaroslav Hašek, ale pomyslný triumf nad nimi drží anglický humorista Jerome Klapka Jerome. Ironie, sarkasmus, ale především typický černý humor náleží mezi nejdůležitější ingredience jeho po všech stránkách osobitých, nezaměnitelných příběhů. Ti, kteří znají stejnojmennou povídku z cyklu Hovory po večeři tuší, že JKJ si doslova liboval v absurditách všeho druhu a není tedy divu, že se těší velké oblibě i u nás. V případě této televizní dramatizace, jíž vévodí hned celý trs vynikajících hereckých výkonů, od Adamové, Nárožného, Lipského, Víznera a mladého Rašilova až po přiléhavého Schmitzera, udivuje především kvalitní scénář, pod nímž jsou podepsány zavedené seriálové škrabalky, sestry Kateřina a Jitka Bártů. Duch modrého pokoje bezpochyby náleží mezi nejzdařilější epizody z volného cyklu Nadměrné maličkosti a lze jen litovat, že podobných klenotů nenabízí současná obrazovka více. ()
Léčba neklidem (2004) (S01E08)
Sarkastický britský humor Sakiho v režijním provedení Viktora Preisse nepatří k zvlášť zdařilým, v rámci cyklu Nadměrných maličkostí ovšem svou službu splní bezezbytku. Za pozornost stojí především technická i kostýmní realizace a takřka pantomimický výkon Jiřího Lábuse v povídce Myš. ()
Nehoda (2005) (S02E01)
Piroteskní příběh ze života arogantního vysokoškolského profesora, stiženého nenadálým handicapem. Klesnout na dno je velice jednoduché. Alfou i omegou této mikrokomedie je jen a pouze Donutilova osobnost. ()
Hypnóza (2005) (S02E02)
Zásadním problémem této stylisticky i formálně chudší verze legendárních SNĚŽENEK A MACHRŮ je její zoufalá snaha o to se tvářit naléhavěji a snad(?) kriticky, přičemž se otrocky spoléhá na absolutně nefunkční elementy již tak mizerného scénáře. Měla-li být toto účelová obžaloba společnosti jako takové, tak nechápu v čem ta přehnaně definovaná zvrácenost vlastně je. Hypnotické kejkle s lidskou duší? Autoritářský profesor? Proč to pimprlové divadýlko kolem toho? Mádl možná ani tak nehraje, jako spíš prostě jenom "je" anebo se umí geniálně přetvořit v tupé zírající individuum. To jeho nerozlučný parťák Kotek neumí nic. Ani se pitvořit. To zase umí novodobé sněženky, lolitkovsky vystrašené z vlastního pochichtávaní. Nejhorší ze všech je ale mistr Preiss. Co měla ta neživotná karikatura znamenat, nevím. A nevím ani, co s tím vším. Ale jo. Sbohem do kamen. ()
Loupežníci (2005) (S02E04)
Viktor Preiss jako smolařský outsider a Václav Postránecký v roli jeho vyděračského přítele v humorné anekdotě kolem nezdařeného přepadení benzinové pumpy. Nic překvapivého, ale ani špatného. ()
Milovníci aneb Naprosto nevydařené rande (2005) (S02E05)
Tohle se Zdeňkovi opravdu nepovedlo. I ten Hrušínský je jen archetypální šablona připitomělého policisty a zbytek se veze s naprosto nesmyslným dějem. Inu, každý den není posvícení. ()
Jubileum (2006) (S03E02)
Téma není sice úplně košer, ale Oldřich Vlach a Alois Švehlík dokázali z minima vytěžit maximum. ()
Učitelky s praxí (2007) (S04E01)
Bez Jany Štěpánkové, Aleny Vránové a Mileny Dvorské by to stálo za starou belu. Škoda, že tyhle miniatury nemají více propracované scénáře. ()