Halloween

Večná a nazabudnuteľná klasika. Lenže zatiaľ čo niektoré filmy zostávajú nadčasované aj po mnohých rokoch, niektoré starnú rýchlejšie, ako si chcú niektorí pripustiť. Horor je žáner asi najviac zasiahnutý zubom času a nároky na strašenie sa stihli za tú dobu zdvihnúť na úplne inú úroveň. Spolu s druhým dielom však ide stále o uspokojivý zážitok s dnes už kultovým hudobným motívom.70% (06.04.2007)

Seriously? Chápu, že tohle byl první slasher, který ovlivnil mnoho dnešních slasherů, ale jen proto, že Halloween je první svého druhu si nezaslouží tak vysoké hodnocení. Ve filmu není žádná záhada, žádné děsivé či lekavé scény, vraždy jsou podivné, bez napětí a bez snahy šokovat ještě k tomu ukázané letmým pohledem a chybí i KREV! Michal Myers nemá žádný důvod k zabíjení postav, vždy se objeví a zemře a přijde zpátky k životu. Úsměvná a nepřesvědčivá fraška. Tohle je druh filmu, kde si můžu zajít do mikrovlnky pro hotový popcorn a o nic nepříjdu. Každý kdo shledává film strašidelným, musí žít velice bezstarostný život. (06.10.2013)

Kultovní klasika, která v podstatě založila nový žánr horroru - slasher. Carpenter zřejmě úmyslně nevsadill na vlnu brutality a věděl proč... Vsadil raději na strach, všudypřítomné obavy z neznámého, podivného, vyšinutého a nebezpečného ... Michael Myers se stal kultovní horrorovou postavou a osobně ho mám ze všech postav nejraději ... Je skutečnější, realističtější a chladnější než Freddy s Jasonem ... přitom od běžného "strejdy" má hodně daleko ... První díl je pefektně zvládnutý po filmové stránce, úžasná kamera, perfektní atmosféra, dokonalý hudební motiv ... Výborné a povedené dílo, které díky střízlivosti v oblasti gorescén nezapadlo na "videonasties" seznam a tím nemohlo být opomenuto ... a stalo se kultem a vzorem pro desítky a desítky dalších slasherů ... Jejichž kvalita z dnešního hlediska je již velmi problematická .... Bohužel, Halloween jednička byl úžasný, ale na mnoho let doslova pohřbil horrorový žánr, který se začal ubírat tímto směrem v nepříliš kvalitních pokračováních a napodobeninách (další díly Halloweenu, Pátky 13tého, Noční můry, Vřískoty atd.), kde se čistá hrůza a syrovost 70. let naprosto vytratila v parodii sebe sama ... (31.01.2008)

Nejdřív se Jamie Lee Curtis,přece jen trochu rozklepala kolena,zvlášť,když jí ten černej chlap byl pořád v patách,ale nakonec to ustála se ctí,jen netušíc koho to proti sobě vlastně má...a dostat nezničitelnýho Michaela Myerse na lopatky není tak nejhorší i když jen na chvíli....aby někoho zase příště mohl až na kost poškádlit tím svým velkým nožem. (25.02.2009)

Tenhle film mě potěšil třemi scénami, a sice začátkem, kde vraždí dítě, sledováním filmu Thing From Another World a pak v jedné situaci ke konci, kdy hlavní postava Jamie Lee Curtis žadoní u svých sousedů neúspěšně o pomoc. To byl docela depresivně pravděpodobný scénář. Jsou to sice maličkosti, ale ty velikosti chválit tady prostě nedokážu. Potěšilo mě dejmetomu i slavné hlavní Carpenterovo téma v pěti čtvťovém metru, škoda, že ho už pak skladatel nijak nerozvedl. A co mě nepotěšilo? Mno původně jsem to ani nechtěl řešit, ale přidávají se tu tomuhle filmu hvězdičky i za to, že odstartoval dráhu slasherových hororů a to je jakože super. Nehledě na to, že tenhle žánr nesnáším jako málo který (určitě se ptáte, proč jsem se na to díval), ptám se já, kolik takových startérů slasheru ještě je? Co třeba o čtyři roky starší Texaský masakr? (teď si zase řikáte "ty debile, to je přece exploitation"). Ale i kdyby byl Halloween první, i poprvé je strašný. Nudný děj, vraždící psychopat, jenž svojí nezajímavostí předčil i svých 2846 následovníků (zítra to bude 2847...no možná už 2848), opět jsou tu situace, kdy jedna z postav něco vidí, řekne jiné postavě, ať se na to koukne a během toho onen předmět zmizí a postava, co něco viděla, je za debila. Nesnáším to. Mám chuť v tu chvíli zabíjet. Ale u tohohle filmu se to nestalo. To se totiž stane jen tehdy, když mě předchozí děj vtáhne. Čili tady je to vlastně v pohodě. Během druhé půlky se tedy potom postupně umírá, jedno konveční zabití necharakterní osoby XY střídá druhé a pomalu se člověk dostává k očekávanému konci s následným megašokem, kdy se mi až skoro zastavilo srdéčko. Ale než se tak stane, tak si divák užije třeba ještě jednu vtipnou scénu soulože (no jak ta ženská byla po tom spokojená!). (02.03.2009)