Indiana Jones a Království křišťálové lebky

Solidní dobrodružná podívaná, čechraná podobně jako Iron Man hlavně povrchními průpovídkami. Nevadí mi jízda na sci-fi z 50. let, ani divoké finále - zvolené stylizaci ale ty digitální orgie z druhé poloviny moc nesvědčí. V jistém směru promakaný film, bohužel přišel o svého největšího tahouna. Dědka Jonese by zválcoval kde kdo. (20.05.2008)

Po půl hodině jsem se přistihl, jak moc se těším, až ten film uvidím podruhé a budu si moct všímat různých drobných detailů. Byl jsem nadšený z toho, jak se tu mísí styl filmů z padesátých a osmdesátých let s některými prvky současné kinematografie. A líbil se mi i vývoj postavy Indiana Jonese, jeho schopnost přiznat si své stáří i držet krok s mladšími soupěři a spoluhráči. ___________________ Obávám se ale, že existuje poměrně úzká skupina diváků, kteří ocení na posledním díle, že je zároveň jiný i stejný než díly předchozí. Mladší publikum nemá Jonese tak zažitého a starší publikum si původní díly příliš zbožnilo. Pocit určité "vyvolenosti", že s radostí přijímám staré prvky a oceňuji nové, mi kalí právě vědomí, že se víc lidí nebaví se mnou stejným způsobem. _____________________ A pár vzkazů:____ 1) Neexistuje žádný "čistý Indy", to je iluze. Každý díl Jonese je VÝRAZNĚ jiný. Proto mají různí lidé rádi různé díly více či méně. _____________ 2) Indy vychází a kopíruje vývoj pulpových magazínů. Takže, když v 50. letech vládla pulpu sci-fi, tak Jones MUSÍ být sci-fi. Navíc, vztah mezi mytologiemi, mystikou, paranormalitou a sci-fi je velmi těsný v celých dějinách fantastiky. (20.05.2008)

Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull aneb návrat legendy? To těžko, ale spíš solidní ujetá podívaná pro všechny věkové skupiny. Ostatně samotné věkové rozmezí mezi Shiou LaBeoufem a dědou Harrisonem Fordem nám činí úctyhodných 44 let. Role Cate Blanchett v podání Dr. Iriny Spalko z KGB s psychickými schopnostmi jí sedla a předvedla ji, jak se na soudruha z východu sluší a patří. Na úvod trocha kritiky nikdy neuškodí. Už když jsem zahlédl nově vybudované "městečko" v Nevadě, bylo mi jasné, co bude následovat. Netušil jsem však, že poté Indy překoná i Chucka Norrise a ještě to přitom odnese lednička. O opakovaném sjíždění vodopádů ani nemluvě. Navíc jsem měl místy pocit, že nám tu pan režisér namíchal menší gulášek několika filmů dohromady. Shia LaBeouf hrající si na muže z džungle (Tarzan), mravenci požírající vše co jim přijde do cesty - málem to odnesl i Indyho klobouk! (Empire of the Ants) nebo obecná přítomnost cizích bytostí, to patří spíše do jiného Spielbergova filmu (War of the Worlds). K tomu všemu se v některých místech filmu vynořuje na můj vkus až zbytečně předigitalizovaný svět. Williamsova hudba je lehce sterilní, tím bych kritiku završil. Druhá strana mince však ukazuje, že i přes některé zápory se stále jedná o nadprůměrnou porci zábavy. Ve starém duchu se nesou i vtipné hlášky a scény. Už dlouho se mi také nestalo, aby bylo kino po několika týdnech od premiéry ve všední den večer narvané až k prasknutí. S předchozími díly srovnávat snad ani netřeba, dopadlo by to podobně jako se Star Wars (i když EPIII excelovala). Klasika je však klasika, pokračování Indyho sice své předchůdce nezahanbí, ale ani nepřekoná. (7/10) (18.06.2008)

Indy se po letech vrátil v plné parádě, byť to jak ve svém věku skotačí hned v první akční scéně je značně neuvěřitelné. Tradičně spielbergovsky vymazlená skrumáž filmových stylů a odkazů od 50. let přes osmdesátky až po ohavně počítačovou současnost a vlastních (mimozemšťané) a dějinných motivů (hon na čarodějnice, atomové pokusy, létající talíře...), které - což je pro mě osobně nejpotěšitelnější - ani tentokrát nechybí luxusně nápaditá kamera a zábavně nadsazená a lehkonohá akce, ať už únik z epicentra atomového výbuchu nebo závěrečná honička džípů v džungli. (29.05.2008)

8/10 je maximum, ktoré tomu z nostalgie dám, objektívne je to tak 7/10 a ľudia, s ktorými láska k Indymu až tak neplieska o dvere, môžu spokojne (a oprávnene) ísť aj nižšie. Ten film má viacero problémov. Hlavným je výrazná strata tempa v polovici. Tá polhodina vysvetľovačiek je proste vražedne dlhá a mne osobne zobrala vietor z plachiet tak veľmi, že následná "jungle chase" ma začala baviť až niekedy pri mravcoch, teda ku koncu. Druhým problémom je, že záver je naozaj "cez hranu". Do istého okamihu som to bral, objasnenie "poslania bohov" ma nadchlo, ale potom nastalo blízke stretnutie a hoci som s ním rátal, predsa som to "nekúpil". No a potom sú tu zbytočnosti typu Raya Winstona či súboja na cintoríne. S Fordom problém nemám, ani s digitálnymi efektami (sú parádne), na svišťoch a opiciach som sa smial. Viem, že druhé zhliadnutie bude omnoho príjemnejšie, nedostatky hodím cez plece a užijem si to, čo je na tom filme zábavné. A je toho dosť. Na záver si však neodpustím tak trochu vyčítavú otázku: Na tento scenár S+L+F čakali toľko rokov? Zavrhnutí Sons of Darkness od Jeffreyho Boama z polovice 90. rokov boli omnoho zábavnejší, svižnejší a "jonesovskejší". Tak, kedy je tá tretia Múmia? ;-) (22.05.2008)