Hory mají oči

Většina kultovních filmů Wes Cravena prostě není pro mě. Dokážu pochopit, že ve své době to musel být hit a něco ne zrovna obvyklého, ale nezlobte se na mě, zestárlo to. A to teda pořádně. Spíš to ve mě vyvolávalo smích a strašnou nudu než cokoli jiného, protože vzhled a jednání kanibalů prostě už v současnosti působí pitomě a atmosféra zde neexistuje hlavně kvůli tomu, že ji není moc na čem stavět. I ten Texaský masakr motorovou pilou působil promyšleněji, tohle je obsahem jen další klasický zástupce z řady hororů typu "parta lidí někam jede a musí strávit noc uprostřed ničeho". Ani to v sobě nemá moc překvapujícího, umírá se přesně tak jak člověk očekává a absolutně se tu nepovedlo u mě vyvolat jakýkoli zájem o osudy postav, naopak, všechno mi bylo lhostejné, zvlášť když se tu všichni chovají tak pitomě. Pár zajímavých nápadů a scén v tom sice je, ale na víc jak dvě hvězdy to nevidím. Stejně jako u Vřískotu a Posledního domu nalevo... 2* (01.08.2022)

Na jednej strane poctivé remeslo hororového guru Wesa Cravena (v tom čase majúceho za sebou len podobne nízkorozpočtový šok POSLEDNÝ DOM NAĽAVO), zlovestná atmosféra a nepopierateľný fakt, že sa jedná o jeden z hixploitation pilierov (ďalej napr. STRAW DOGS, VYSLOBODENIE alebo TCHM). Oproti tomu nepresvedčiví herci, zastaralý vizuál (fakt sa mi na to až "zle" pozeralo), blbé rozhodnutie zbaviť monštrá tajomstva (= ukázať ich v slnečnom svetle), občasná nudná stagnácia a otázka, či má tento film v dobe dravého Ajaovho remaku z r. 2006 zmysel vidieť aj z nejakého iného dôvodu, ako len na doplnenia si základného hororového vzdelania. V rámci žánru zásadné dielo, ale ako TCHM, aj toto zostarlo. (07.01.2009)

Kdyby Craven udělal lépe jedinou věc a nastavil komunikativnost filmu výhradně na úroveň obětí, mohlo jít o jeden z nejlepších hororů sedmdesátých let. Takhle zůstává zážitek z beznadějného prostředí a různorodých mordů, avšak degradovaný častým znázorňováním směšné kanibalské rodinky a jejích dementních dialogů. Naštěstí alespoň remake Alexandra Aji takřka všechny zdejší slabiny úspěšně odstranil... (06.04.2018)

Naivní měšťáci versus kanibalští divoši v kalifornské poušti. Ti první tu hledají zděděný stříbrný důl a uvíznou tu, ti druzí tu bydlí. Film pojednává o souboji dvou rozdílných rodin, z nichž jedna zabíjí proto, aby přežila, a druhá proto, aby se najedla a tím pádem vlastně taky přežila. Později se totiž ukáže, že městská rodina se od té divošské zas tolik neliší poté, co je odtržena od civilizace a moderní technologie. Aby se měšťáci mohli v divočině postavit proti divochům, musí se z nich stát také divoši. Můžete v tom vidět jakýsi sociální komentář, nebo jen dementní béčkovou vyvražďovačku. To je na vás. Craven umí skvěle navodit atmosféru nehostinné pustiny, ale film lze doporučit spíše jen fanouškům filmových zvrhlostí, Wese Cravena a holohlavého týpka Michaela Berrymana. (11.07.2003)

Po letech jsem si připomněl jak tuto klasiku, tak i pozdější remake. A musím uznat, že původní originál je daleko špinavější, bezútěšnější a ve svém základu surovější. Drsný příběh rodiny, která je v pustině vystavena nočním můrám, nejhrůznější zkoušce, boji na život a na smrt. A v zabíjení je Craven neúprosný, nezná slitování. Stejně jako v pozdějším zfilmování i zde je jednou z nejsilnějších scéna točící se okolo útoku na karavan. Ještě drsnější mi však přijde napadení psem, jež mi připomnělo Fulciho Beyond. Výborný střih a cvičený pes dávají ve výsledku děsivý obraz, kdy napadený nemá šanci. Až hmatatelná zuřivost propukne u Douga, zdánlivě uťápnutého mladíka, když se rozhodne zachránit dcerku. A navrch jedovatý chřestýš! Takhle vypadá skutečný kultovní snímek, jenž dal inspiraci celé řadě dalších filmů až dodnes. Snad jen Brenda mohla v závěru na ječení ubrat, ale nezabrání mi to, abych hodnocení zvedl o jednu krásnou krvavou *. Komentář s krásným číslem 3333. (03.12.2020)