Ve znamení Merkura

Že velký komančský náčelník Gustávo "Mň Mň Súdruhovia a Súdružky Mň Mň" Husacoo rozhodne odklepnout séroš o československých celnících bylo nasnadě. Nakonec o kom jiném? O dizidentech? O chartistech? Nebo snad o zaměstnancích rádia Svobodná Evropa? Tohle si doba nežádala. Ta vláda tam prostě nemohla stát jako kůl v plotě. Museli vidět, že ten tlak jde zespodu. Že prostě ten lid si to přeje... To je fuk. Zkusme zapomenout na to, co tenkrát na Červeném Hrádku nablil Milouš Jakeš do mikrofonu. Buďme rádi, že se to převedlo na kapitalismus. Soudruzi teď jsou ještě víc za vodou. Přejme jim to. Pro nás přínos, že se už přestali točit séroše o těhlech obskurních povoláních a už se zase točí jen o doktorech. (14.05.2013)

Neškodný seriál (asi jediný) z prostředí celníků. O nějakém realistickém pohledu tu není řeči (na druhou stranu nejde ani o politickou agitku), spíše je to značně zidealizované a zromantizované vyprávění. Kromě epizody Léto s Venuší s příjemným hereckým tandemem Aleny Vránové a Josefa Vinkláře jsou další epizody po všech stránkách průměrné. 50%. (05.01.2013)

"Žehlička byla těžká, vedle ní šroubovák. Došlo mi to, ale pozdě." Jak já jsem miloval celní kontroly. Ty nekonečný hodiny strávený na hranicích, kde celníci obětavě bránili socialismus tím, že nacházeli pašovaný valuty pod poklicemi kol. To byla báječná buzerace. Snad se to nevrátí. Ovšem jako připomenutí tehdejší reality je to dokonalý a herecký obsazení je reprezentativní. Navíc každou epizodou prostupuje láska. Ne ta z velkýho filmovýho plátna, ale taková ta cudně socialistická. Jenže mě třeba to škádlení mezi kastelánem a úřednicí z ministerstva vlastně docela bavilo. A dědci maryášníci byli dokonalí. (10.06.2022)

Ve znamení propagandy. Charakteristický povinně optimistický a odlehčený opus, který dobře charakterizuje filmovou tvorbu ponurého období nejtvrdší normalizace. Lze nalézt mnoho styčných prvků a nepřehlédnutelných podobností s mnohem úspěšnějším a umělecky kvalitnějším dílem krále české seriálové tvorby Františka Filipa, totiž s Chalupáři, emblematickým seriálem oné pochmurné doby - totožně vyvedené titulky, charakteristický filmový materiál s pastelovým vyzněním barev (narozdíl od strašlivé televizní kvality následující dekády, totiž 80. let), jakási povinná rozjuchanost, agitační a propagandistický podtext a neopominutelné skvělé herecké obsazení. Jen na rozdíl od Chalupářů je tenhle vynucený seriál právem zapomenut. (06.05.2013)

Průměrný seriál, kterému škodí, že není o lidech, ale o případech. To a rozdílná kvalita jednotlivých epizod, ať už jde o příběh nebo herecké výkony, je důvod, proč seriál příliš nedrží pohromadě. Vyčnívají z něj díky hereckým výkonům Josefa Vinkláře a Rudolfa Hrušínského zejména díly Léto s Venusí a Případ živého muže. Navíc je to zatím zřejmě nejnudnější a po tvůrčí stránce nejvíce odbytý předlistopadovýc seriál, který jsem zkusil. (26.08.2017)