Griffin & Phoenix
Režie:
Ed StoneScénář:
John HillKamera:
David M. DunlapHudba:
Roger NeillHrají:
Dermot Mulroney, Amanda Peet, Sarah Paulson, Blair Brown, Alison Elliott, Lois Smith, Max Morris, Jonah Meyerson, Brian Klugman, Jesse Tyler Ferguson (více)Obsahy(2)
Henry Griffin trpí nevyléčitelnou nemocí a zbývá mu tak rok či dva života. Když však pozná Sarah Phoenixovou, která je na tom stejně, už jim nic nemůže zabránit, aby uskutečnili všechna nesplněná přání a sny. V hlavních rolích Amanda Peetová a Dermot Mulroney. Životem ztrápený Henry Griffin, který se právě rozvedl, trpí nevyléčitelnou nemocí a i ty nejoptimističtější prognózy mu dávají tak rok či dva života. Na přednášce o rakovině potká půvabnou, usměvavou Sarah Phoenixovou. Oba tvrdí, že je sem přivedla jen náhoda, ale ve skutečnosti mají umírání a smrt na dosah. Nezávazné schůzky se brzy mění ve vážnou známost a dvojice si užívá každou společnou chvilku, než si přizná, že toho mají společného mnohem víc - že nevyléčitelnou nemocí trpí oba. S tímto faktem do jejich života vstupuje zcela nový úhel pohledu na lásku. Už jim nic nemůže zabránit, aby uskutečnili všechny dosud nesplněné sny a přání. Chvíle absolutního štěstí a radosti se střídají s okamžiky smutku a zoufalství, ale naděje umírá poslední… V hlavních rolích americké romance režiséra Eda Stonea, která je remakem filmu z roku 1976, hrají Amanda Peetová a Dermot Mulroney. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (115)
Byla jsem sama zaskočena, když v polovině filmu (cca) dojde k zjištění zdravotního stavu u Sarah, že mě to tak dostane vážně - vážně jsem začla brečet...Bylo to tou jednoduchostí, tou energií, elánem a životem, kterým to bylo přednesené a nebyl to podle mě zbytečný patos, který mohli vytvořit? Nejsem si jistá. Nicméně jsem si to v tu chvíli pustila ještě jednou...Ten film je ohromně lehký, zároveň má skvělý závěr (nemám ráda happyendy a přemíru sladkosti a tady to podle mě prostě není). A pár Mulroney a Peet mi k sobě krásně sedí. Jen oni dva. Nic jiného. Jen chvilky spolu...A za to jsem ráda, že je tam to podstatné - tak jak chtějí oni... ()
Na konci se zpívá nobody´s crying a myslím, že opravdu nikdo neplakal. Nečekala jsem od filmu nic extra a nic extra jsem nedostala. Bylo to komorní, milé, úžasně optimistické, pokud se to tak dá říct, herci byli fajn, Amandu Peet mám ráda. Hrozně mě rozčilovaly ty nekonečně dlouhé části, kde jen hrála jakási (asi dojemná,asi dokreslující děj) píseň a kamera cosi zabírala (jak někdo někam jde, kouká z okna a tak). Jednou fajn, ale tohle se opakovalo asi 5x. Zajímalo by mě, jak vypadal originál s P. Falkem. Předpokládám, že mnohem lépe. ()
Opět, jak je na Čt 1 ve zvyku, šoupneme si do televize na vánoční svátky drama, jo a nejlépe o umírání. Nechápu, proč by se měli diváci deptat. Ono sem tam film zaujme svým vtipem, kdy odlehčuje tu dramatickou část ale v době klidu a míru dokáže takový film akorát rozhodit. Kdykoliv jindy a při druhém shlédnutí možná zvednu, ale pro mě, ikdyž silným příběhem, jen průměrný film. ()
Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že mi u filmu něco chybělo. Sama nevím, co to bylo. Zřejmě jsem hledala nějakou větší hloubku, která by mě pohltila a já se nechala unášet na vlně filmového zážitku. Dermot Mulroney a Amanda Peet jsou velcí sympaťáci a celkově pohledná dvojice, ale nevybrali si zrovna nejlepší film. ()
Asi takto, je to dobrý film, nepostrádá vtip, šarm i noblesní citové vydírání. Jenže při každé vypjatější scéně jsem si vzpomenula na původní verzi, která byla prostě dokonalá. A kdybych se náhodou pokusila zapomenout, podařil se Film+ malý husarský kousek, když místo závěrečných titulků připomněl seznam osob a obsazení filmu z roku 1976. Kdy už, sakra, někdo Američanům vysvětlí, že by se raději měli věnovat chovu dobytka, než věčnému přetáčení filmů? ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 12. září 2006 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (ČSFD)
Reklama