Griffin a Phoenixová

Byla jsem sama zaskočena, když v polovině filmu (cca) dojde k zjištění zdravotního stavu u Sarah, že mě to tak dostane vážně - vážně jsem začla brečet...Bylo to tou jednoduchostí, tou energií, elánem a životem, kterým to bylo přednesené a nebyl to podle mě zbytečný patos, který mohli vytvořit? Nejsem si jistá. Nicméně jsem si to v tu chvíli pustila ještě jednou...Ten film je ohromně lehký, zároveň má skvělý závěr (nemám ráda happyendy a přemíru sladkosti a tady to podle mě prostě není). A pár Mulroney a Peet mi k sobě krásně sedí. Jen oni dva. Nic jiného. Jen chvilky spolu...A za to jsem ráda, že je tam to podstatné - tak jak chtějí oni... (20.09.2020)

Vždycky jsou potřeba dva.. a právě tihle dva se potkali na přednášce o smrti. Z následné nezávazné schůzky už ale vykouklo něco, co jim možná doposud scházelo. Debutující Ed Stone dokázal uhlídat emoce na uzdě v, přiznejme si, "nepravděpodobné" situaci, dramatické momenty střídá s těmi veselými nenásilně a jeho melodrama (i když zápletku známe prakticky okamžitě) nesklouzává ke kýči. Amanda Peet a Dermot Mulroney, kteří prakticky neslezou z plátna, pak dokazují, že i v takovéhle látce příjemná překvapení ještě existují!! (26.01.2009)

Velmi dobře si pamatuji původní verzi filmu z roku 1967 s Peterem Falkem a Jill Clayburghovou, přestože jsem film viděl pouze jednou a tehdy před čtyřiceti lety. Skvělý scénář a vynikající herecké výkony tehdejších hvězd nedaly na film zapomenout. Měl jsem proto velké obavy podívat se na novou verzi. Ty se splnily na půl. Herecké výkony obou představitelů nové verze byly velmi přesvědčivé, ale scénář udělal z původní verze kýčovitou selanku a to zejména v konci příběhu. Je vždy zoufalé a většinou devalvující, pokud si někdo chce zopáknout úspěch původního díla s tím, že jej udělá lépe a nově! Tak to se, dle mého názoru, v tomto přepisu nepovedlo. Snad nejhorší byl nově udělaný konec filmu s kýčovitým vánočním stromečkem s dárečky v parku!! V původní verzi byl konec pojatý mnohem silněji a ne takto telenovelácky. Stejně jako v remixu si Phoenixová nepřeje, aby ji Griffin v nemocnici navštěvoval a asistoval při jejím umírání a přeje si, aby ani nevyhledal její hrob. Griffin jí splní pouze první přání. Po její brzké smrti její hrob vypátrá a zde je právě onen působivý konec mistrného scénáře, kdy na náhrobní desce Griffin v šoku čte vytesaný nápis: „Věděla jsem, že přijdeš Griffine!“ Teprve nyní následuje scéna bezmocného vzteku rozbíjení vlastního auta a aut dalších. Po takovém silném zážitku má mnohem větší razanci a logiku. Tím samozřejmě film končí. Ale nový prášek holt pere lépe a vše je po něm heboučké, že! (14.02.2010)

No, od slaďáku s Dermotem jsem tedy čekala trochu víc. O blížící se tragédii sice víme od samého počátku, ale hlavním hrdinům nelze jejich strach a utrpení přílíš věřit. Nedávné a na mladší publikum zaměřené "Hvězdy nám nepřály" se s tématikou smrtelných nemocí vypořádaly lépe. A dabing na facku, klasika. (19.03.2015)

Někdo má rád pravé kakao a jinému stačí Granko. Někdo se rozplývá u instantních citů made in USA a jiný zase ne. Opravdu bych chtěla vidět někoho s rakovinou, kterak je tak svěží a plný sil.Skoro jsem Sarah a Henrimu ten příval energie záviděla, co všechno se svou nemocí zvládali a jak pěkně u toho vypadali. Jinak námět dobrý. Ale uhlazený, načesaný, nagelovaný, americky korektní. Nojo, on je to remake. Tak to jo. Pro amerického diváka, aby se náhodou nelekl skutečného života. (18.03.2015)