Režie:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrají:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
(více)Videa (10)
Recenze (2 105)
Teda, to je ale překvapení! Čekalo se, že Snyder legendární a komplexní comics zploští na efektní podívanou, a on překlopil celou románovou strukturu do divácky velmi nekomfortního filmu. Nevím, jestli se i tentokrát bude chtít Alan Moore distancovat od filmové adaptace, ale opravdu by nemusel: nezmizí tu nic podstatného a ani se nekonají nežádoucí významové posuny. Pořád jde o filozofické dílo se silným politickým podtextem, které superhrdinskou tematiku jen používá k dialogu o obecnějších problémech. __________ Znamená to, že se 1) film nejspíše většině lidem, co nečetli comics, nebude moc líbit, protože je obtížné orientovat se spletitém vyprávění; 2) lidem, co četli comics nedávno, bude asi trochu vadit, že film comics kopíruje velmi věrně a není v něm nic navíc; a 3) pravděpodobně se to bude velmi líbit těm, kteří comics četli již před nějakou dobou. ___________ Každopádně - veliký obdiv ve mě narůstal s každou minutou tohoto skoro tříhodinového kolosu. Skvělá vizuální stránka, dobře choreografovaná akce, výborně použitá hudba, adekvátní herecké výkony. Množství zpomalených záběrů se není třeba bát, protože jsou obvykle podbarveny komentářem (a čeští diváci budou rádi, že stihnou číst titulky a obrazy jim hned nezmizí před očima.)____________ Film je dokonce ještě o něco brutálnější než comics a na plátně vás bude hodně fascinovat velký, modrý, houpající se penis Dr. Manhattana. Dost velký pokrok v rámci Hollywoodu, kde ještě donedávna vadily i bradavky na kostýmech.:) __________________________ Otázka již tedy nezní: Dá se z Watchmenů udělat dobrý film? ale: Může být takhle složitý film komerčně úspěšný? ()
Z komiksu jsem četl zhruba první třetinu, díky které jsem neměl problém se ze začátku orientovat a mohl ocenit Snyderovu přesnost při převedení na plátno, ale jinak selhal přesně tam, kde jsem to čekal. Jeho optika je totiž na krušnou atmosféru filmu příliš vyleštěná a feeling osmdesátek (a ostatních období) musí obstarávat chytře vybrané písničky, což bolí o to víc, když víte, že by to bez nich moc nefungovalo (bolestivou výjimkou je sexuální scéna, kterou použitý song spolehlivě pošle do kopru). Snyder ale především nezvládá práci s postavami, které jsou (kromě Roschacha) celkem unylé, a postupně tak začnou padat do škatulek divně oblečených lidí, kteří vás vlastně moc nezajímají (hlavně Ozymandias je zoufalost sama). Přes to všechno mě Watchmeni víc než půlku stopáže celkem bavili, jenže pak nastoupil roztahaný závěr, který vymetá jedno klišé za druhým, a přestože je slušně napsaný (hádám, že z velké části dědictví předlohy), Snyder ho dokázal proměnit v otravnou okecávací čtyřicetiminutovku, která vás utvrdí v tom, že mimo akční scény dokáže zabít cokoliv. Co mi tedy z filmu utkvělo? Dvě hodně vydařené bitky (ulička a vězení), překvapivě snesitelný výkon Patricka Wilsona a hořká příchuť velké propálené šance, protože filmu všechny ty dobové a politické podtexty nechybí, jen cítíte, že je šlo podat mnohem lépe. Takhle se nakonec člověk diví tomu, že ho tak osudově vystavěný film nechal chladným. 6/10 ()
Absolutní Zklamání!! Herci mají více rolí.. Iritující ! Hlas DR. Manhattana.. Iritující, také vzhled a chování Ozymandiase byl velmi bídný. Speciální efekty protivné, stálé záběry na slow motion efekty (nezbytné), zasrané flashbacky,3 hodiny bloumání a nudy a rozčilující Hudba! Ten film je vysoce rozpočtová,komerční, Hollywoodská Sračka! Raději bych si vytrhl srdce z mých žeber holýma rukama a hodil to na podlahu a skákal nad ním, tak dlouho, dokud bych neumřel, než abych musel strávit další minutu Watchmenů!!! ()
Líbilo se mi jak je to udělané (komiksem jsem netknutý), ale vyznění či myšlenka je špatná. Sorry, ale když Dr. Manhattan říká, že nedokáže změnit lidskou náturu a pak jedním dechem dodává, že chápe to obětování miliónů ve jménu vyššího dobra aka míru, tak si prostě protiřečí, jako celý ten film. Takhle instantní konec jsem nečekal od díla, které všichni považují za geniální. Je přece jasné, že lidi zase budou válčit!!!!! Kvůli tomu je tam přece daná i postava Komedianta, který chápe že lidi jsou divoká smečka a tak jako nevadí že zabíjí a znásilňuje protože je "parodie na společnost." Jediná kladná a nealibistická postava tam byl Rorschach. A kdyby Dr. Manhattan rozsekal toho nejchytřejšího člověka na zemi na sračky nekec bych ani slovo, ale nasralo mě že akceptoval ten jeho plán, kterej byl prostě úplně padlej na hlavu a ten mír mohl vydržet pár let max. (já vím opakuju se). A navíc tam bylo i naznačeno, že se svět dozví pravdu v podobě Rorschachova deníku. Přišlo mi to jako degradace Dr. Manhattana, kterej jako všemocná bytost nedovede předpokládat, že si někdo třeba napíše deník a že lidstvo prostě v míru nevydrží bez ohledu na to kolik jich vyhladíte, ale že k tomu musí dospět vlastní cestou. Hodnotím vysoko, protože jsem se nenudil a bavilo mě to. ()
Galerie (236)
Photo © Warner Bros., Paramount Pictures / Clay Enos
Zajímavosti (96)
- První trailer k filmu byl premiérově promítaný před Temným rytířem (2008) a vyvolal obrovský zájem o komiksovou předlohu Alana Moorea, která se okamžitě dostala zpátky mezi knižní bestsellery. (FilmFan24)
- Scéna, při níž v úvodu dává dívka květinu do hlavně příslušníka Národní gardy, odkazuje na masakr v Kent State University v Ohiu, při němž zemřeli čtyři studenti. (kabel)
- Podle komiksové předlohy byla Rorschachova (Jackie Earle Haley) maska vyrobena z šatů určených pro Kitty Genovese, která byla zavražděna. Maska reaguje na teplo a tlak. Použitá látka byla vedlejším produktem výzkumu Dr. Manhattana (Billy Crudup). (Sufferer)
Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. () (méně) (více)