Barbar Conan

Na Conana jsem se fakt tesil a to mizerny hodnoceni mi docela zkazilo naladu, ale film nastesti neni na 50 %, ne ze by to bylo nejaky veledilo, ale ja se bavil. Nastesti se nejedna o remake prvniho dilu, ale mame tu novej a rek bych na fantasy potazmo Conana standardni pribeh, nicmene takovej ten slusnej standard, nic stupidniho. Libilo se mi, ze je tu videt i dospivani Conana a neni to preskoceny jak v prvnim dile, pricemz ohrana hlaska z fantasy filmu "narodil se v zaru bitvy" tu dostava uplne jinej rozmer. Jinak se film ale pri dvouhodinovy stopazi nikde moc nezdrzuje a akce tak vicemene strida akci a neni moc cas na nejaky zbytecny kecani. Nispel je sice srackar a nezmenil to ani tady, takze nektery sceny nemaj takovou stavu a gradaci, jakou mit mohli, ale nic hroznyho. Obzvlast, kdyz je vse krasne brutalni a na dennim poradku je probodavani, usekavani a rozbijeni vsech moznejch casti tela. Krev je sice misty zbytecne digitalni, ale na to srat. Jinak celkove triky jsou povedeny, prachy jsou na filmu znat a nektery ty epictejsi zabery vypadaj fakt pekne, ale obcas precejen nakej trik zazlobi, ale nic hroznyho. Prvni zavaznejsi problem je hudba, "bohuzel" mam jeste v pameti genialni soundtrack prvniho dilu a tohle je jen takovej standardni fantasy doprovod, proste takova obecna hudba, ktera k podobnejm filmum patri, ale nenabizi zadnou vyrazne originalni nebo chytlavou melodii, ktera by dodala nekterejm scenam potrebnou stavu. Co se tyce hercu, vsechny vedlejsi postavy jsou bez problemu, vcetne fotrika Perlmana a hlavniho zaporaka, jedinej problem jsem mel s Momoou. Ne ze by hral nejak spatne, precejen srovnavat jeho vykon s Arnoldovo neni nic na oskarovy urovni, takze v tomhle ohledu to je v pohode. Problem je spis v tom, ze ackoliv to rozhodne neni nejaky vyzle nebo pupkac, stravit par hodin v posilovne navic by mu neuskodilo, misto obrovskyho barbara se svalama az nad hlavu je tu spis prevazne sympatickej sportovec, kterej kolem sebe rad toci mecem. Celkove ale pro Nispela od Cesty bojovnika precejen pokrok k lepsimu a jak jsem uz psal, ja se zkratka bavil, Conan je moje oblibena postava a takovejchhle fantasy je zoufale malo, takze ty 4* flaknu. (09.11.2011)

Jeden z mála filmů, kde bylo jasné, že půjde o nízkou kvalitu prožitku již z traileru, který je sice hloupý, ale možná přece jen záživnější, než celý film. Zaujme jediná akční scéna (malý kluk v lese - hned na začátku), solidní výprava a to je asi tak všechno. Hudba je všelijaká - skladatel si asi myslel, že když poskládá dohromady rychlé smyčce, znamená to monumentální, plná a akční hudba. Bohužel se trošku spletl. Ani herci nic moc. Je tu vidět ryzí komerce a žádná zanícenost a láska ke klasice. A to celý projekt pohřbívá. (27.11.2011)

Dalsi naprosto tupy zbytecny a absolutne bezpohlavni remake od mistra kokota s chorym mozkem jmenem Nispel na co tenhle traged sahne to pohrbi hluboko v zemi a uz po pravde zacinam mit strach jakou klasiku se rozhodne zprznit priste nezbyva nez doufat ze se jeste vrati Arnie a zachrani co se da cokoliv dalsiho k tomu psat je ztrata casu FUCK THIS PRODUCT!!!!! (13.11.2012)

Když si člověk čte rozhovory se Zimmerem a s Batesem (autor hudby k tomuhle filmu), zjistí jednu celkem příznačnou věc - zatímco Zimmer neustále zmiňuje melodii a básní o tom, jak hodiny a hodiny vybrnkává do kláves, než přijde na něco kloudného, Bates se ubírá úplně jinudy a jednoduše ucpe divákovi uši neskutečně uřvaným a přeplácaným (často nelibozvučným) bordelem bez nějaký hloubky – má tam zkrátka spousty bohatý textury a málo, přemálo struktury (motivů a témat). Kde nabízel Poledouris melodii, tam má Bates spíš rytmus postavený na brutálních perkusích a agresivních smyčcích. Možná měl Bates navázat na svůj nechvalný skandál z 300 a opět trochu opisovat, koneckonců sám Poledouris tři stěžejní tracky z původního soudntracku - Anvil of Crom, Riders of Doom a Theology/Civilization - jednoduše oprásknul z Prokofjeva, Orffa a Holsta (přičemž Anvil of Crom si zase dál vypůjčil Goldsmith pro hlavní téma Total Recall). ____ Co se filmu týče, zamlouvala se mi hlavně sofistikovaná narážka na Tenkrát na Západě, kde Bronson nese svého staršího bratra na ramenou a jen marně oddaluje jeho smrt, (-spoiler-) čemuž zde odpovídá syn držící řetěz s víhní a oddalující smrt otce. Na konci se tatáž scéna dočká zopakování, Conan tentokrát na podobném řetězu drží Tamaru. Co je ovšem zajímavé, Khalar Zym na tuto paralelu mezi otcem a Tamarou zcela explicitně diváka upozorní. Spíše než Khalar Zym tak mluví scenáristé, kteří skrze hlavního padoucha upozorňují na určitou vynalézavost svého scénáře, neboť i to nejhorší filmové dílo je komplexním celkem, kde může kdejaká nuance divákovi snadno uniknout, takže scénáristům nezbývá než na to občas přímo upozornit. Někdy se takového upozornění nedostává divákům, ale i postavě: například Fonda pochopí celou situaci teprve tehdy, když mu Bronson vloží v závěru harmoniku do úst. ____ Ačkoliv je nový Conan zjevně cosi dlužen svému předchůdci, zajímavý rozpor mezi Conanem a náboženstvím zůstal zachován. Conan opět spoléhá zejména sám na sebe a sekta se svým náboženstvím tvoří vůči jeho individualismu jakýsi protipól. Platilo to hlavně v původním filmu, kde Arnold tvrdil, že se ke Cromovi moc nemodlí, protože stejně neposlouchá, ale ozývá se to i zde. Conanovým krédem je přesvědčení, že náboženství by mělo mít i nějaký hmatatelný přínos a že jinak koneckonců není tak nepostradatelné a nedotknutelné. Tímto podezřením vůči náboženství a neustálou tendencí snímat otrokům okovy připomíná Conan proletáře par excellence. Udivuje mě, že nikdo z velkých levicových dramatiků nebo romanopisců – Olbracht, Majerová, Trockij, Odets – si v tom nenašel své téma. ____ Nemá někdo z vás náhodou číslo na Rachel Nichols? (20.08.2011)

Na srovnávání není a ani by nemělo být místo. Nový Conan je v novém balení sice někde úplně jinde, prosťounký je samozřejmě stejně jako Arnieho opus z roku 1982, ale určitě není v úplných sračkách. Hned úvodních patnáct dvacet minut má totiž neskutečnou kvalitu (když samozřejmě pomineme Conanovo narození – je bleskurychlé, maximálně úsměvné a malý Cimmeřan je navíc ve vteřině bez pupeční šňůry), akční scény jsou nápadité, krvavé, svižně natočené (hlavně malý Conan versus čtyři nájezdníci). Toliko začátek, s přibývajícími minutami se ale jeho kroky začnou trochu zajídat. Nejde ani tak o logiku děje nebo nesmyslné konání postav. S tím člověk počítá, nicméně během akce už režisér Marcus Nispel, který dle mého s Conanem uspěl, docela selhává a nudí. Akčním sekvencím s postupem času už navíc škodí onen prosluněný vizuál, který scény usekaných rukou nebo nosů trochu sráží na kolena. Určitě ale Conan dopadl lépe než třeba bezzubý Princ z Persie nebo nový Souboj titánů, nepřístupnost v podobě hektolitrů (někde zbytečně digitální) krve a několika odhalených bradavek je jen a jen ku prospěchu věci (mohlo být všeho samozřejmě ještě víc, ale třeba ubytí kněze hlavním záporákem se povedlo). Nedokážu moc posoudit, zda bylo dobrým tahem obsadit do hlavní role havajského herce Jasona Momoa, špatný není, ale pod kůži se mně ani přes poměrně krutý smysl pro humor nedostal. Slušní jsou nicméně i překvapivě obsazená Rose McGowan, Ron Perlman nebo Stephen Lang, Rachel Nichols naopak zaostává. Ještě dodatek: posledních protahovaných asi dvacet minut už bylo docela útrpných.. fantasy prvky mi vadily už u původního Conana.. a ještě mi dovolte: původní hudba Basila Poledourise je jen jedna.. a těžko ji něco/někdo nahradí!! Jinak ale spokojenost.. (01.12.2011)