Neúplatní

Zážitek z herecky dost nadstandardního filmu mi rušily odbočky z krváku do komedie a zpět. I když někdy se dalo -- nesmrtelná hláška "bring a knife to a gunfight" je dobrá, ale např. neskutečně stupidní žertování o J. Edgarovi (4 roky před vznikem FBI) bylo fakt moc. Celý film je v mile pozitivně Foglarovském (jakože Mirek Dušín) tónu, ale každou chvíli je do vší té milé legrace někdo v krvi hnusně vražděn... No nevím. A parodie s kočárkem na schodech s námořníky vše dokonala. Čímž jsem došel k závěrečnému silnému dojmu, že se jedná o studentský film s velkým rozpočtem a dobrými herci. Ani tímto filmem mi De Palma nepředvedl něco skvělého. (24.09.2012)

Vyčítat téhle akční týmovce genderovou nevyváženost (odklizení manželky, k níž se vyprávění už nevrací) by bylo nesmyslné, neboť jde o kompilát hned několika typicky "mužských" žánrů (procedurální krimi, gangsterka, western). Žánrově i stylisticky okázale rozmáchlý film (kromě legendární pocty Ejzenštejnovi se dočkáme i krátké slasherové vsuvky) sjednocuje nezlomné heterosexuální přátelství čtyř chlapů, především Costnera a Conneryho, kteří se k sobě mají jako učitel k žákovi (nebo otec k synovi). Idealismus Eliota a jeho skvadry De Palma navenek nijak neshazuje, nestydí se postavy heroizovat, zároveň ale nijak nekritizuje jejich nekompromisní vyšetřovací metody, čím navazuje na "převrácené" gangsterky z druhé poloviny 30. let, v nichž policajtům nezbývalo, než se chovat jako gangsteři. Stylistické přechody a dobře prokreslené postavy (jen De Niro si karikaturu Caponeho více vychutnává, než aby hrál s nějakou snahou o autenticitu) dělají z Neúplatných jednu z nejpožitkářštějších gangsterek, která nadčasovým způsobem kombinuje klasické a moderní postupy. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Malarkey, Pacco, Vitason, Olivier (24.04.2005)

De Palma a gangsterský film je stejným spojením jako Rolls-Royce a osobní automobil. Přesto zůstává otázkou, jak by to dopadlo, kdyby se v Neúplatných tolik nemixovaly žánry (především omezení samoúčelných komických scén a průpovídek). Zkrátka temno někdy zazáří víc než stylizovaný jas. Je mi líto Briane, ale Scarface a Carlito´s Way jsou v tvé tvorbě o pupek Al Caponeho vpředu.. (29.08.2008)

Eliot Ness (Costner) je policajt ako z románu o dokonalých gentlemanoch. Dodržiava zásady, ctí rodinu, ctí poctivú policajnej práci. Je asi jediný zo svojej doby, kto nepričuchol k úplatkom a asi jediný zo svojej doby, kto je vám schopný odstreliť hlavu, keď nejaký vezmete. Fajn mafiánsky film aj s Al Caponem a kurewsky skvelým Garciom. (09.12.2012)

Zpropadeně nevyrovnaný film. Ne po režijní stránce, nýbrž po té dějové a především žánrové. Vůbec, ale vůbec nedokáži říci, čím tento film je, a velice by mě zajímalo, čím tento film vlastně být chtěl. Samotnou osu tvoří silně pohádkové téma boje za spravedlnost, proti všem překážkám. Boje těch hodných proti těm zlým. To, že tento námět je pěkně probrán a málem vyčerpán, nám sdělují jeho autoři už tím, že si nevystačí s poetikou prostého boje za spravedlnost a aby nějak zaujali diváctvo, musí do mnoha scén a dialogů nastrkat úplně nesmyslný, samoúčelný a nezdůvodnitelný humor, který pak nevyhnutelně rozbíjí pevnou koncepci příběhu a dělá z něj tuctovou, i když třeba šlapající, frašku. Jako pěst na oko pak působí několik scén, kdy je najednou bráno všechno vážně, umírají tu kamarádi, jsou pronášena patetická slova a my si musíme připadat jako v úplně jiném filmu, těžko však říci, který by byl lepší. Smícháme-li je však dohromady, vznikne nám z toho pouze nestravitelný eintopf. Typickým příkladem tohoto je postava "srandovního účetního" a jeho neuvěřitelně se mezi sebou bijící učinkování v trapné přestřelce na mostě a posléze zakončení jízdy výtahem. Podobně se dají popsat i herecké výkony Kevina Costnera a Seana Conneryho, kteří z celého filmu udělali snad až comixový příběh. Úplně nevině se pak mezi ně nachomýtl Andy Garcia, který z naší čtyřky neúplatných jako jediný působí hodnověrně a vyrovnaně. Jako zcela jiné kafe a "milé pohlazení po duši" fungují vystoupení Al Capona, kdy si na chvíli připadáme jako v silně nadsazené ironické gangsterce. A při dvou scénách setkání Costnera s Nirem (hotel a soud) to vypadá, jako kdybychom se s každým střihem přenášeli do jiného filmu. I ta slavná přestřelka na schodech působí značně ustrnule a rozháraně, viz. "létající" námořníci, myslím si, že ta v Carlitově cestě se Palmovi povedla, mnohem lépe. (11.12.2004)