Mr. Nobody
Mr. Nobody
Mr. Nobody
Mr. Nobody
Pán Nikto
Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Jared Leto, Diane Kruger, Sarah Polley, Rhys Ifans, Juno Temple, Natasha Little, Toby Regbo, Laurent Capelluto, Ben Mansfield, Thomas Byrne, Linh Dan Pham (více)Obsahy(3)
V roce 2092 je Mars prázdninovým rezortem a Nemo Nobody 117letý muž, který je posledním smrtelníkem v době, kdy díky vědeckým poznatkům už nikdo neumírá. Na smrtelné posteli Nemo vzpomíná na své tři životy, které možná prožil se třemi různými ženami. (oficiální text distributora)
Recenze (1 293)
Mr. Nobody sa mi hodnotí veľmi ťažko, ale keďže idem s hodnotením proti prúdu, cítim istú povinnosť čo to napísať. Podľa hodnotení to vyzerá tak, že by sa z filmu časom mohol stal kult, ale filmu chýba hlavný aspekt prečo sú kultové filmy kultové. Neprešlo ani 24 hodín od pozretia filmu a už si ťažko spomeniem na nejakú scénu, ktorá by ma dostala. Filmu chýba silná scéna, pre ktorú by som si Mr. Nobodyho zapamätal. Mám rád mind-fuck filmy ale toto sa len na niečo takéto hrá. Je to natočené veľmi komplikovane a i keď je vysvetlenie(ak to tak môžem nazvať) je jednoduché, filmu to nepridáva ani bodík na akejsi genialite. Je to film bez atmosféry a je to točené zbytočne komplikovane. Do žánru mind-fuck to neprinieslo nič nové, ba naopak vidíme tu tú istú veľa krát prepieranú líniu života. Po hereckej stránke tiež žiadna výhra. Jared Leto sa snaží no prehráva a tak isto ďalší predstavitelia Nema. Všetkých spomenutých prehrala dievčina Juno Temple aka 15 ročná Anna. Možno keby podobný scenár točil niekto iný a hlavnú rolu by hral herec, ktorý by dokázal utiahnuť takýto "ťažký" film.. dopadlo by to inak. Takto mi to príde, že režisér(a scenárista zároveň) Jaco van Dormael je akísi pseuderežisér, ktorý siaha vyššie než dokáže. Do polovičky filmu som rozmýšľal o vyššom hodnotení, ale to by sa dej musel sústrediť na vzťah 15 ročného Nema k svojim rodičom a Anne... žiaľ to stále pokračovalo smerom-nesmerom až bol zrazu koniec. Zlý film, ktorý nesiaha Darkovi, Večnému svitu či Osudovému dotyku ani po päty, pretože tie filmy boli premyslené a mali pointu. Nič viac, než daľší priemerný film. ()
Nalákán posledními zde psanými komenty, zhlédl jsem dnes Mr.Nobody a děkuji za to, že je pátek a já letím hned do hospy, kde po pár pivech a panácích SNAD pochopím alespoň část surrealistického příběhu(ů), který mi byl naservírován aniž bych čekal, co všechno se v mojí hlavě dnes, právě díky snímku, uděje. Děkovačka pokračuje konkrétním uživatelům hero_bk, J.o.h.n.n.y a dee-key, kteří se také zasloužili o můj zmatek v šedé kůře mozkové, díky zmiňovaným komentům a následnému zahlcení mé (ano minimální) mozkové kapacity. Až zítra má bolavá, ale proti dnešku jistě čistější, hlava, bude schopná jakkoliv smysluplně reagovat, třeba se pokusím o rovněž rozumný komentář a zároveň třeba nalákám další nic netušící a nevinné oběti, jakou jsem byl i já. K filmu, nádhera... P.S. Výše jmenovaní se doufám podělí o můj dnešní účet v putyce, když mě mají na svědomí. ()
Považuji za vtipnou souhru okolností, že zatímco jsem včera v kině sledoval režisérův nejnovější snímek Zbrusu Nový zákon, na ČT Artu téměř v tu samou dobu běžel jeho o 5 let starší film PAN NIKDO. K mému překvapení se jedná (podle vysokého počtu hodnocení a 109. pozici v žebříčku nejoblíbenějších filmů) o velmi známý a oblíbený film, o kterém jsem až dosud nikdy neslyšel. Film jsem si proto nahrál a druhý den ho zkouknul, abych seznal, že oba filmy si jsou velmi podobné - jak co do svého tématu, tak ve stylu režijního zpracování. Oba filmy Jaco van Dormael natočil podle vlastního scénáře a oba se zaměřují na zásadní společenské otázky, jako je lidská smrtelnost, plynutí času či postavení člověka ve světě. PAN NIKDO mi osobně přišel o něco zajímavější a oslovil mě o trochu více - navzdory stopáži delší jak 2,5 hodiny jsem ho zhlédl s nemalým zájmem a vůbec se u něj nenudil (na rozdíl od ZBUSU NOVÉHO ZÁKONA, který mi přišel místy hodně úmorný). Osobně jsem už sice trochu unavený ze všech těch filmů à la OSUDOVÝ DOTEK a herectví Jareda Leta jsem nikdy moc nepřišel na chuť, ale to nejlepší na tomhle filmu (kromě krásné kamery a povedeného soundtracku) je scénář, který je plný spousty zajímavých myšlenek a působivých momentů, které nechaly vyvstat skutečně pěknému filmu. Který mi mimochodem připomněl spoustu filmů jiných - za všechny budiž jmenován španělský snímek MILENCI ZE SEVERNÍHO PÓLU. Nedivím se, že je PAN NIKDO tak oblíbený - i mě dostal, byť ne absolutně. 4 hvězdy bez pochyb. UPDATE 2.9. 2018 - Napodruhé mě to už nebavilo, přišlo mi to jako zmatená fantasmagorie, která musela dát strašně práce natočit, a přitom co z toho, nedá se v tom vyznat, a pod tou záplavou speciálních efektů mi náhle přijde, že není v podstatě nic - nevidím tam žádné originální vyznění, poselství, zprávu, prostě nic. Jak podobné mindfucky nemusím, tak tenhle mi napodruhé přišel skutečně hodně zbytečný. ()
The Curious Case of Benjamin Button? Fontana? 2046? Maly velku muz? Vecny svit neposkvrnene mysli? Donnie Darko? Butterfly Effect? Rozhodne zajimavy film. Ten soudtrack mi az podezrele pripomina dobu co jsem poslouchal kdyz mi bylo devet. ()
Zábavný, dojemný, sarkastický, cynický, paralelně horizontální multilevel snad až multilayer. Aneb o tom, co se může stát, když jeden kluk v krizové situaci neví, jak se rozhodnou, jakou alternaci si má vybrat, a proto si jich vybere více , když se časoprostor začne smršťovat, když se ony paralelní světy začnou hroutit, když ... Je to hlavně o životě a lásce, co si budem nalhávat, ale originálně podáno, velice. 80% ()
Celý film jsem se velmi dobře bavila a dokázala bych se se zatnutými zuby i přenést přes ona rádoby hluboká moudra, která ve filmu občas padají a tváří se, že jsou něco mnohem víc, než jen pár pouček vyčtených na webu. Hra na inteligento v tomhle směru prostě Dormaelovi nevyšla. Jako šikovná a docela napínavá fantasy měl však film šanci až do závěrečného rozuzlení. Takovou facku žánru fantasy, který mám celkem dost ráda, prostě a jednoduše nejsem schopna tvůrcům odpustit. ()
Kto dá toto na jeden záťah je u mňa frajer ! Väčší hard core je snád už len Lynchov Inland Empire !! ()
Pro me je tenhle snimek bohuzel nestravitelny... je prilis zvlastni, prilis zmateny a prilis roztristeny, abych si z nej dokazala neco smysluplneho poskladat. Uz po chvili me prestal bavit a jen jsem odevzdane cekala, jestli se ten spletenec na konci nejak rozplete. A vlastne ani nevim, jestli se opravdu rozpletl. ()
Po důkladném prozkoumání které mi nabídla druhá projekce jsem došel k závěru, že se jedná o pseudointelektuální, kýčovitý, prázdný a povrchní snímek, který si protiřečí. Malý kluk a zná toho o životě tolik jako ten 117 letý děda kterého si vymyslel? Jaco van Dormael se nechal scénáristicky zesměšnit a měl by se hodně rychle probrat. ()
Trochu zamotanější a poučný. O významu našich rozhodnutí a o tom, že se jim nemůžeme vyhnout, a i když mají zásadní rozhodnutí a strašně na nich záleží, současně na nich vůbec nezáleží. „V šachách se tomu říká ,nevýhoda tahu’, kdy jediný smysluplný tah je netáhnout.“ „Předtím se nedokázal rozhodnout, protože nevěděl, co přijde. Teď, když ví, co přijde, se nedokáže rozhodnout.“ „Chcete říct, že se musíme rozhodovat. Ze všech těch životů, který je ten pravý? Každý z těch životů je ten pravý.“ # [viděno: monitor, 5.1] # příběh ? | hudba 5 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 ()
Ďalší dôkaz toho, že "sci-fi" môže byť aj vizuálne pútavé, na efekty bohaté a divácky veľmi lákavé - no zároveň nositeľom veľmi silnej výpovede. Tomuto filmu by sa možno dala vytýkať prílšná snaha veľmi vykalkulovane balansovať na pomedzí intelektuálneho filozofického filmu majúceho snahy tlmočiť zložité a zaujímavé myšlienky očividne veľmi zložitého a zaujímavého (a nesporne talentovaného a kvalitného) filmára, no zároveň byť silným emocionálnym a populárnym filmovým zážitkom pre "bežného" diváka. Nič to však nemení na tom, že je to pomerne originálne a pár naozaj na zamyslenie hodných myšlienok ponúkajúce umelecké dielo. Užívajte si ten nádherný vizuál, veľmi príjemné herecké obsadenie, svižnú hudobnú dramaturgiu - a keď sa na vás nalepí aj nejaké to "posolstvo", pokojne nad ním rozmýšľajte ešte dlho po skončení filmu. ()
Poslední smrtelník...a jeho vpomínky..myšlenky..představy o životě... Mohou andělé zapomenout vymazat nám paměť než nás pošlou na zem? Vybíráme si rodiče? Dětství, láska, Ann, Elise, Jean, Ann, Elise, Elise, ...táta, máma, táta, táta, má..REMEMBER!!...remember... A hlavně tolik kolejí, mezi kterými v životě volíme. Nebo...ne? - Tell me about yourself. Or..say SOMETHING, come on! - ..gravity on Mars is 0,38... That's..3 times less than on Earth. ()
Pán Nikto sa snaží divákov nalákať na tzv. Nolanov syndróm diela s viacerými možnými riešeniami, interpretačnými možnosťami a na hľadanie tej "skutočnej" pravdy, ktorú potom vyvesíme na internet. Darí sa mu to tak napoly. Flm svojou synopsiou zaujme, možno po čase nás aj pohltí a čakáme, čo veľkého sa dostaví na konci. Ono to príde, nie je to zlé, ale spätne sa zdá celý dej mierne pritiahnutý za vlasy vrátane pochybnej sci-fi línie, ktorú najmodernejšie vedecké výskumy začínajú popierať (vesmír sa má podľa vedcov rozpínať navždy). ()
Velmi zvláštní a určitě taky velmi rozporuplný film. Líný divák, který se u filmu chce bavit a nechce hluboce přemýšlet si zřejmě ukončí trápení po pár minutách verdiktem odpad. Píšu zřejmě, protože k těmto divákům nepatřím. Dokoukal jsem zatím každý film ( někdy až 5 fází ), ale dokoukal. Nedělalo mi ani problém dokoukat tenhle. Nepředpokládám, že takhle složitý film pochopí každý divák stejně, ale přesto ho všichni pochopí správně. Film založen na struktuře, že nastane situace, která má dvě východiska a každé východisko má svůj příběhový průběh. Pro mě neznámý režisér stvořil velmi propracovaný film, který stojí za to vidět. K dokonalosti však absolutně nedotažené dílo a také mi zde vadily nějaké ty ,,detaily" ( na oslavě hraje protiválečná píseň 99 Luftballons, zpívá se zde německy, a tak si zřejmě anglicky mluvící autoři přeložili pouze název a o obsah se nezajímali ). Jinak jsem rád za snadnou angličtinu. Hvězdičku dolů, nicméně jsem byl mile překvapen, film s obrovským potenciálem. ()
Nemám rád, když je na konci filmu vše zcela polopaticky vysvětleno; zároveň však nemám rád, když není vysvětleno vůbec nic, já nepochopím, oč šlo a nejsem tedy obohacen o tu ideu. Ano, to se mi stalo u tohoto snímku. Ono je to s tím závěrečným vysvětlováním ošemetné, neb každý je jinak chápavý; jednomu stačí málo, kdežto druhému byste to museli nakreslit... Nemyslím si, že bych patřil k těm pomalejším, ale nic jsem si z toho neodnesl. Nechápal jsem několik paralelních životů, měl jsem problém rozlišit Nema zůstavšího s tátou od toho zůstavšího s mámou, neustále se mi pletly Nemovy ženy a vůbec si mne film nijak nezískal. Abych mohl jít výše, potřeboval bych to zřejmě na konci filmu nakreslit... 60% ()
Naprosto skvostné dílo! Ani nedokážu popsat jak je tento snímek skvělý, jak mě neuvěřitelně zaujal, vtáhl do děje a nutil mě přemýšlet. Jared Leto mi nikdy nebyl moc sympatický a nechápala jsem co na něm každá ženská vidí, teď už to chápu, je nejenom vynikající pan herec, ale je také velmi charismatický a má něco v sobě. Výborná doprovodná hudba, efekty a práce s kamerou. Ovšem to, jak je udělán celý příběh je něco šíleného, ale hezky šíleného, opravdu jsem unešena a rozhodně tento snímek zařadím do své sbírky oblíbených filmů, jelikož za to stojí. Jen málokdo by se v tak složitém ději vyznal, ale to je na tom právě to skvělé, protože jsou zde 3 životy, které samozřejmě nejde žít najednou a na tom to celé stojí. Prostě dokonalé! ()
Docela psycho sci-fi s Jaredem Leto. Celé je to vlastně o tom, jak naše rozhodnutí formují a ovlivňují náš život. Trochu mi to připomnělo Osudový dotek. Opravdu vás to donutí přemýšlet. Film se odehrává ve třech časových liniích: v budoucnosti, minulosti a přítomnosti. Hlavní hrdina Nemo má totiž zvláštní schopnost, dokáže předvídat budoucnost. Děj se zaměřuje hlavně na jeho dětství, dospívání a otcovství. V budoucnosti je mu 118 let a je posledním žijícím neupraveným člověkem na Zemi. Tam taky vzpomíná na svůj život. Protože neustále přebíhá mezi různými časy a dimenzemi, sám neví, co se stalo a co ne a je z toho docela zmatený. Rozvod jeho rodičů v dětství byl totiž milníkem pro všechny nadcházející události. To ovlivnilo, s kterou holkou zůstal, kterou si vzal, měl s ní děti atd. Část filmu se zabývá i cestou na Mars. Chvílemi je to hodně dojemné. Ale konec vás opravdu posadí do židle, tohle jsem vážně nečekal. Celé je to vlastně úplně jinak, než si myslíte... Líbil se mi hodně jeho vědecký pořad. A Diane Kruger tam docela vyniká. :) ()
Nedávam hvezdy za zvlášnosť a nebolo tomu inak ani tuto, pretože zvláštnosť ani dostatočne nevystihuje tento "snímok", ak sa to tak dá vôbec nazvať. Existuje hneď niekoľko spomienok, ktoré nám predstaví hlavný hrdina, len ktorá je ta práva a či na tom vôbec záleží... veľmi zvláštne, snaha a donútenie myslieť (ale ak je človek off, tak off proste:). V prvom rade hlavne zaujalo a následné nesklamalo 8/10 ()
Na filmy o životních možnostech a paralelních vesmírech se vždycky rád podívám. A tohle bylo moc pěkne natočené. Z bolesti, smutku nebo prvních lásek skoro běhal mráz po zádech. Mezi všemi spletitými střípky životního příběhu se dařilo držet přehlednost, problémem bylo spíše to, že mi tam chyběla ta jedna nápaditá dějová linie, která by ke krásným záběrům řekla něco víc. Netvrdím, že celá koncepce nedonutí trochu se zamyslet, ale tyto filmy si říkají o finále, které sebere a praští s vámi o stěnu, a to sme tu neměli. Mnohem víc se mnou zamával podobný a atraktivnější Osudový dotek. Alternativa: Butterfly Effect, Donnie Darko, Eternal Sunshine of the Spotless Mind. ()
Po absolvování dvou po sobě bezprostředně následujících projekcích mohu s denním odstupem a chladnější hlavou směle prohlásit, že Mr. Nobody patří mezi nejlepší, nejkrásnější, nejpromyšlenější a nejpůsobivější filmy, co jsem kdy viděl. Nadšení za těch přibližných čtyřiadvacet hodin od posledního shlédnutí mé nadšení vůbec neopadlo a nedočkavost z další konfrontace s tímto mistrovským dílem je nezměrná. Ona opakovaná projekce je u tohoto filmu prakticky nezbytností, neboť spadá do kategorie filmů příznačně označovaných jako „mindfuck“, mezi něž patří především tvorba Davida Lynche. Na rozdíl od Lynchových filmů ale Mr. Nobody na konci nabízí jasné rozřešení, takže má při začínajících závěrečných titulkách divák jistou představu o tom, co se v předešlých dvou hodinách vlastně dělo a proč. Tento film je ale doslova nabitý detaily a myšlenkami, že ne vše je v závěrečném rozuzlení patřičně osvětleno, takže i při opakovaném shlédnutí má stále co nabídnout. _____ Samotný příběh, ač poněkud komplikovaný, je do detailů promyšlený, velmi emotivní, poetický, hravý a vtipný zároveň. Hravost je právě to slovo, které se mi při většině scénáristických etud dralo nejvíce na mysl, ať už jde o hravost narativní, či vizuální. Střetávají se zde až pohádkové mikropříběhy o tom, jaký je „život“ dětí před narozením, s vědeckými intermezzy o čase a lásce, přičemž vše ve výsledku tvoří podivuhodný kompaktní celek. Mr. Nobody je scénáristicky košatý, formálně vrstevnatý a narativně poměrně komplikovaný a fakt, že veškeré prvky „srostly“ v kompaktní celek, je pro mě fascinující záležitostí. ______ Z audiovizuálního hlediska není Mr. Nobody o nic méně působivý, Jaco van Dormael během třináctileté tvůrčí pauzy nezapomněl nic ze svého řemesla, ba naopak jakožto filmař dozrál a nyní s každou scénou vyráží dech. Jak již bylo řečeno, Mr. Nobody, je vrstevnatým dílem, což platí i pro formu. Dormael užívá množství detailů a mirkodetailů při snímání a při poetizaci užívá extrémně malé hloubky ostrosti. Střihová skladba je precizní a díky ní je množství skoků mezi dimenzemi/časovými obdobími úplně plynulé. Nechybí zde ani vnitrozáběrové montáže a (pseudo)dokumentární záběry. Soundtrack je velmi různorodý a pohybuje se od klasiky přes blues až po rock/popové vypalovačky typu skvostného Where is My Mind od Pixies…prostě líbivá záležitost na pohled i na poslech. ______ Z hereckého hlediska tomu všemu dominuje precizní Jared Leto, pro nějž je Mr. Nobody labutí písní a jsem opravdu rád, že si mezi koncertováním s 30 Seconds to Mars najde chvíli i na herectví, protože patří mezi nejtalentovanější mladé herce. Své party dobře odehráli snad všichni zúčastnění a za zmínku stojí nepochybně mladičká Juno Temple, jejíž postavu ve filmu Cracks bych nejraději stáhl z kůže, ale zde ji nelze nezbožňovat, a Diane Kruger po Tarantinových Hanebných panchartech opět příjemně překvapila…a s hnědým přelivem vypadá sakra dobře. ______ Mr. Nobody je film, o kterém by se dalo mluvit hodiny a popsat množství stránek, pro neposkvrněného diváka by ale bylo nejlepší, kdyby o celém filmu před samotnou projekcí věděl co nejméně – tenhle film totiž po celé dvě hodiny svého trvání nabízí množství příjemných překvapení a byla by škoda se o ně ochudit, neboť první setkání s tímto skvostem je doslova uchvacující. 100% () (méně) (více)