Režie:
Petr NikolaevScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Antonio RiestraHrají:
Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Khek Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař (více)Obsahy(2)
Film o největší tragédii v moderních dějinách naší země – vyhlazení Lidic... Na začátku příběhu jsou Lidice obyčejnou středočeskou obcí, která se snaží přečkat protektorát. Šíma je otcem dvou synů a rozhodně ne špatným otcem. Jeho žena Anežka však před lety ochrnula a Šíma se rozhodl celou situaci řešit pragmaticky – o rodinu se sice stará dál, ale má mimomanželský poměr. Anežka, Šímova milenka i celá vesnice jsou s celou situací – zdá se – smířeni. Jen starší Šímův syn tím trpí, v hospodě vyprovokuje rvačku, při níž ho opilý otec nešťastnou náhodou zabije. Šíma se ocitá ve vězení a snaží se vyrovnat se svojí vinou. S každou návštěvou mladšího syna, s každým balíčkem od Anežky v sobě živí naději, že ještě existuje cesta zpět. Život ve vsi mezitím plyne dál, lidé se rodí, umírají i zamilovávají. Stejně jako Pepík Fiala. Je sice ženatý, ale našel zalíbení v mladičké Aničce. Celou romanci maskuje jako ilegální odboj. Jeden z jeho dopisů se však dostane v nesprávnou chvíli do nesprávných rukou a události po atentátu na Heydricha dostávají spád – všichni muži nad šestnáct let jsou zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů, sedm dětí posláno do Německa na převýchovu, ostatní hromadně popraveny v náklaďácích kdesi v Polsku. Vesnice je do základu vypálena. Šíma nic z toho netuší. Že ustaly návštěvy mladšího syna i posílání balíčků od Anežky, si vykládá po svém. O to větší šok prožívá na prahu osvobození, když se dozví pravdu. Po propuštění mu nikdo jeho vinu nepřipomíná, ale také mu ji nikdo nedokáže odpustit. Nepohodlným "hrdinou" - jediným, kdo dokázal přežít vypálení Lidic - se stává i pro poválečné úřady. Stává se nikým? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (1 247)
║Rozpočet CZK 65miliónov(približne $3milióny)║Tržby Celosvetovo $2,611,000▐ Presne ten istý problém čo mal Francúzsky Záťah(La Rafle), výprava veľmi dobrá ale dosť nestabilné vedenie réžie, zle použité kamerové filtre, niekedy až zbytočne moc pretmavené, úvod príde v hereckom "amatérskom" podaní skôr humorný než vážny, potom sa to trošku rozbehne ale opäť niektoré skratkovité nerozvité scénky nedodajú na vážnom výraze, ktorý táto snímka postráda ako soľ, takto to príde dosť povrchne odbité bez skutočných silnejších emócii na ktoré tento príbeh mal plný nárok, škoda. /45%/ ()
Bolavá ždímačka slz? Nuda? A co jste čekali? Pravdepodobně nějakou komedii anebo akční masakr v hlavní roli s tunami krve, jinak si ty stupidní komentáře neumím vysvětlit. Pokud je pro Vás tahle tragická událost kýčem, tak prosím. Každopádně podle mně jsou "Lidice" výborně a citlivě natočený film, s nádhernými záběry a dojemnou atmosférou. Citové ždímačce se při takovémhle tématu nešlo vyhnout a mně to tentokrát vůbec nevadilo. Pro mě zkrátka příjemné překvapení, u kterého jsem si poplakala. Je pravda, že od vypálení to bylo trošku natahované a podle mě by byl lepší konec v momentě, kdy Rodenova postava vyšla z vězení a zjistila, co se stalo. Ale přesto určitě lepší než méně zdařilý kolega Habermannův mlýn, navíc na české poměry je to opravdu nadprůměr (a to říká někdo, kdo českou kinematografii opravdu nemusí(:) ()
Já jsem strašně rád, že film Lidice vzniknul. Samozřejmě natočit tak velký časový rozpjetí, ve kterým se toho odehrává tolik, že v každým sále největšího multikina by se mohli promítat Lidice s jinak vyprávěným příběhem a ještě by mnoho příběhů stálo frontu před promítací kabinou je nesmírně těžký. Nicméně respektuju Petrovo pojetí a pokusím se vyjádřit ze svých pocitů. Troufnu si říct, s ohledem na tragedii o který film pojednává, že film mohl být mnohem emotivnější, tady minimálně první část vázne, protože se zaměřuje na příliš mnoho postav a na žádnou dostatečně. Třeba osud Zuzany Bydžovské považuju za vyloženě odfláklý, právě z její pohledu se muselo jednat až do osudné noci o nejtragičtější a nejemotivnější příběh. Naopak osudu Karla Rodena, kterého natáčení filmu zastihlo v mimořádný formě se příběh věnuje nejvíc, jenže on je vlastně naprostou většinu filmu mimo Lidice a právě díky jeho hereckýmu výkonu a obrovskýmu charisma stahoval moje emoční vypětí z Lidic směrem ke své postavě, což se paradoxně ukázalo ku škodě věci. Schopnost nepodcenit žádný dobový detail,oblečení, náš státní znak, autobusy, atd, dodávalo filmu velmi kvalitní atmosféru. Zřejmě nejhoršího se dočkáme při sledování atentátu na RH, nejen že atentát způsobem natočení působil až směšně, ale bylo zřejmé, že ve filmu nemá co dělat. Samotný masakr v Lidicích nebyl natočen špatně, hlavně začátek, kdy se nacisti na Lidice připravují a vesnici postupně uzavírají považuju za vynikající. Hrozně mě potěšilo, že Petr při popravách ukázal obyvatele Lidic v nejdůstojnějším možným světle, když za nic, tak za tohle si ode mě zaslouží obrovskou pochvalu a pak přišlo něco, co jsem už nečekal. Konec války a film pro mě najednou dostává absolutně nejemotivnější náboj, to bylo fakt komorní, pietní a nádherný a jen to potvrdilo mou tezi, že soustředit většinu děje výhradně do Lidic, dostali bychom nejemotivnější český film v dějinách. Takhle je patrné, že nepříliš vyvedený scénář nedovolil Lidcím postavit příliš vysokej filmovej pomník, ale i přes to všechno je vidět snaha, aby Lidice měli co nejdůstojnější filmovej pomník a toho si já cením nejvíc. To Krysa SPK: Ne, tvůj komentář jsem si přečet rád a je mě 100x milejší a bližší než nabubřelost některých zdejších tragédů. ()
Já jsem se tomu filmu docela dlouho vyhejbal, protože jsem moc nevěřil, že to za něco bude stát. Ale jsem velice mile překvapen. Dobrej komentář tady napsal flanker.27 a já s nim docela souhlasim. Pro mě je to teda "jenom" za 4, ale já jsem v hodnocení hrozně krutopřísnej. 5 hvězd dávám tak jednou za rok. ()
LIDICE patří k tomu typu filmů, jejichž nesporná kvalita je prubířským kamenem ne tvůrčího štábu, ale naopak těch, kteří se snaží o vyjádření pocitu, jejž v nich tento excellentní filmový epos vyvolal. Je to také současně výpověď doby, choré nedostatkem slušnosti a hodnot. Skvělý Mahlerův scénář, opřený zcela neobvykle o doložené lidské osudy těch dole, o jejich pohled zdola, radosti, naivity, úzkosti, je doplněn Nikola(j)evovou cudnou režií, která pateticky vyznívající scény zcivilizovává až do decentna a propůjčuje jejich krutému obsahu maximální možnou působivost, oproštěnou od všech vnějších, plakátově zavádějících prvků (nikoliv náhodou je odborným poradcem filmu současný přední český historik pplk. Eduard Stehlík). Volně řazené obrazy zmnožují tragický vrchol - vypálení malé středočeské vesnice - a vnáší do děje pohyb a řadu neotřelých pohledů. Platí to o lidickém mikrokosmu, scénách v kladenských továrnách (s vrcholem v podobě Heydrichova houslového komořinového koncertu ve Španělském sále, příkladu jeho neblaze proslulé politiky cukru a biče v jeho "sladké" verzi), ale i zvláštní vězeňskokriminální komunitě, jejíž nepopiratelné hříchy hrůzy doby relativizují a posouvají do naprosto nečekaných kontextů. Psychologie postav, některými předrecenzenty kritizovaná jako povrchní a téměř neexistující, je podrobena ve svém podání hlavnímu poslání filmu, tj. úsilí o vytvoření panoramatického dějinného obrazu. Pohybují se proto zákonitě na rozhraní typu a individua. Tragédie zavražděných i přeživších je podána na pozadí vykořeněného lidského osudu, vyhaslého jedince-synovraha, vyloučeného z vesnické komunity, která zoufale hledá odpuštění a naplnění. Kdykoliv se zdá, že by toho mohla dosáhnout, vstupují do hry dějinní činitelé, které tohoto muže opakovaně vrací do výchozího bodu jeho vlastně nedobrovolné golgoty a neúprosně ho válcují. Herecky určitě vynikají Karel Roden a velmi výrazná a osobitá Slovenka Zuzana Fialová stejně jako brilantní Zuzana Bydžovská. Patos vniká do filmu až se závěrečnými titulky, které dávají tušit, co v Lidicích vlastně máme. Nemohu nekončit větou, která zní omšele, ale výstižně. LIDICE jsou dlouholetou splátkou na náš společný dluh. A velkým zadostiučiněním pro mimořádného znalce české identity Zdeňka Mahlera a doplněním jeho skvělého spoluscénáře klasických proslulých NEBESKÝCH JEZDCŮ. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (56)
- Původně měl být kameramanem Vladimír Smutný, nakonec práci zastal Antonio Riestra. (Filcooper)
- Tehdejší ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg při své návštěvě Japonska předal DVD s filmem jako oficiální dar japonskému ministru zahraničí. (Mr.Hudson)
- O film projevilo zájem Velvyslanectví státu Izrael v České republice pro svého předsedu vlády, který si osobně vyžádal DVD. Dalším zájemcem byla česká ambasáda ve Washingtonu, která si film přála pro naše krajany. (Mr.Hudson)
Reklama