poster

Lidice

  • Velká Británie

    Fall of the Innocent

Drama / Válečný / Historický

Česko / Slovensko, 2011, 121 min

Režie:

Petr Nikolaev

Předloha:

Zdeněk Mahler (kniha)

Scénář:

Zdeněk Mahler

Kamera:

Antonio Riestra

Hudba:

Michal Hrůza

Hrají:

Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař, Joachim Paul Assböck, Sabina Remundová, Milan Kňažko, Pavlína Štorková, Marek Adamczyk, Jiří Vobecký, Jiří Ployhar ml., Karel Zima, Bořík Procházka, Adam Kubišta, Ludmila Šafářová, Ondřej Havel, Marika Šoposká, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Mariusz Osmelak, Anna Kratochvílová, Šárka Teplíková, Robert Nebřenský, Michaela Mrvíková, Michal Zelenka, Petr Srna, Detlef Bothe, Thomas Zielinski, Jakub Zindulka, Ondřej Malý, Radoslav Šopík, Lucie Kožinová, Petr Stach, Věra Víchová, Jindřich Světnica, Zdeněk Dušek, Petr Bucháček, Marcela Nohýnková, Tomáš Havlík, Stanislav Davídek, Jiří Hovorka, Alena Mihulová, Pavel Štoll, Jitka Jirsová, Václav Knop, Jiří Vymětal, Filip Kaňkovský, Martin Donutil, Jolana Běhounková, Zuzana Čapková, Kateřina Vinická, Vladislav Georgiev, Antonín Hardt, Iveta Pavlíková, Roman Slovák, Martin Kubačák, Jan Vaši, Kryštof Mende, Jaroslav Achab Heidler, Michaela Hráská, Zdeněk Pecha, Radek Balcárek, Zdeněk Fator, Patrik Staněk, Jiří Staněk, Oldřich Vlach

Producenti:

Adam Dvořák

Střih:

Adam Dvořák

Scénografie:

Jan Vlček

Kostýmy:

Simona Rybáková
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • pan Hnědý
    **

    Drama LIDICE, které natočil Petr Nikolaev podle scénáře Zdeňka Mahlera, který nabízí pohled na tragický osud Lidic z 2. světové války z neobvyklé perspektivy. V hlavních rolích se představil Karel Roden v dobrém výkonu a jde vidět, že se na svou roli dlouho připravoval. Pohled na tragický osud Lidic prostřednictvím mezilidských vztahů, prolínaný obrazy s vrcholně osobníma scénami v doprovodu hudby Michala Hrůzy.(13.11.2011)

  • Gilmour93
    ***

    Další případ nerovného boje tématu a jeho zpracování. Existence Nikolaevova filmu je stoprocentně legitimní, už jen proto, že některé historické události je potřeba mít neustále na paměti. Pak se třeba nestane, že dítě v osmé třídě napíše do písemné práce, že "Lidice jsou zdraví lidé a Ležáky nemocní, bez možnosti pohybu", což se na mou duši stalo.. Pokud však forma neposkytne soulad s obsahem, přichází rozpačitost, vzhledem k ožehavosti tématu pak o to více markantní. Přesto autoři zaslouží uznání, že nechali diváka vnést si do filmu patos i emoce jen na základě individuálních potřeb..(2.5.2012)

  • Malarkey
    *****

    Podle slov uživatele Tetsuo byla moje poslední kino zastávka určena národnímu velkokýči, který pravděpodobně v našich dějinách nemá ani obdoby. Pojďte prosím pane uživateli říct tohle ještě jedno...a do očí, lidem, jejichž rodiny Lidice prožili a nemastěte si ego na komentáři, který si zde může přečíst každý. Já tady nehodlám tvrdit, jak jsou Lidice dokonalým filmem, naopak zde chci říct, že je obrovskou poctou pro ty, kteří Lidice mají dodnes v hlavě. A to jak osobně, tak neosobně. Lidice si zaslouží pozornost nejen u nás, ale především ve světě. Mělo by se vědět, proč se taková věc za druhé světové války udála, ale taky by nás měla ponaučit s tím, že vše je dílo především nejenom režimu, ale hlavně lidí samotných, což nám film i nádherně ukázal. Petr Nikolaev byl podle mě dobrá volba. Škoda jen, že plno scén vypadá pitomě a nejhůř na tom všem je samotný atentát na Heydricha. Já vím, že ho dotáčeli na poslední chvíli, ale když už to chtěli dotočit, tak to měli natočit pořádně a dát si nad tím vším alespoň trochu záležet. Tady to vypadá jak kdyby to byla scéna do nějakého němého filmu. Atentátník hodí granát, ten někde mimo auto bouchne, autu se nic nestane a Heydrich zničehonic lehne. Vypadá to hrozně levně na úkor samotnému filmu. Co ale určitě nevypadá levně je samotný příběh. Jsem rád, že tvůrci se drželi, co největšího množství pravdy, o kterém v současnosti stále plno lidí neví. I Karel Roden samotný se v příběhu neuvěřitelným způsobem vyjímal. Na to, jak se film dlouho připravoval, je dobré vědět, že výsledek samotný za to stojí. A ten, kdo si ho dovolí okomentovat, či ohodnotit negativně, tak buď absolutně nerespektuje tehdejší dobu a nebo české dějiny jako celek. Chtěl bych právě Vás, negativní kritiky, vidět, jak byste se zachovali Vy, kdyby jste v takové době žili. Radši si ani nechci představit, jak by takový kapitán Vlček dopadl zrovna ve VAŠEM podání. Nejspíš ne jinak...(30.6.2011)

  • NinadeL
    *

    Obávám se, že jsem nalezla protipól k Protektorovi, byť jsou Lidice filmem příkladně jiným. Zatímco selhání Protektora se neslo v duchu falešné výpravy a falešné snahy o "jiné" drama na pozadí atentátu okořeněné o falešné herecké výkony a nevšedně lichou práci s tehdejší masmediální kulturou – v Lidicích máme atentát opět jen jako nefunkční vějičku na pozadí příběhu "skutečných" lidí. Filmu Petra Nikolaeva chybí pevná ruka dramaturga a proto se celek během celé stopáže tříští a tříští a nenalézá žádné pevnější návazné momenty. Ukrajování času probíhá ledabyle a ač je naznačen prolog už v roce 1939 a v závěru se setkáváme i s pointou nepointou pokvětnových dnů roku 1945, jakýs takýs konzistentní vývoj se týká jedině Šímy Karla Rodena. Naopak naprosto do ztracena vyznívá příběh padělatele Kowalskiho (Mariusz Osmelak) s celým absurdním koloritem tehdejšího vězeňství. Chybí základ příběhu panské kuchařky v podání Sabiny Remundové, totéž platí v půdorysu jinak zřejmě velice silného vztahu Šímové v podání Zuzany Bydžovské a Vaňkové v podání Zuzany Fialové. Bohužel naprosto selhávají všichni mladí v čele s Kubařovou a Adamczykem, nekonče pak například Šoposkou. Úvod, který by měl ukázat příběh lidí z Lidic ve všech základních nuancích všedního dne, se bohužel více podobá pokusům typu Rytmu v patách a bohužel v některých momentech dosahuje až parodie hodné seriálu Haló, Haló, což je trestuhodné. Lacině také vyznívá primitivní casting soustředěný v nejlepších rozpolcených rolí výlučně na slovenské herce, kteří už v prvním plánu splňují určitou cizorodost. Vedle Fialové se objevuje Roman Luknár jako Vlček a společně s Bydžovskou a Rodenem tvoří jediné pevné mantinely tohoto neukočírovaného fiakru. V očekávání a během příprav samotného lidického filmu, se objevily určité otázky kontrastující zejména s vyzněním Herzova Habermannova mlýna. Musím konstatovat, že výsledný Nikolaevův projekt si ukrojil příliš velké sousto, na které nestačil. Není zde rozdíl mezi úředním šimlem českého prospěchářského poštmistra a lidickými nacistickými pohlaváry, kteří jsou opět jen prospěchářskými byrokraty. Elitu Třetí říše zastupuje pouze ve dvou nicotných skicách Heydrich, který na tomto minimálním prostoru nepřekračuje odrážku z přehledové učebnice. Kontrastován je řadovým vojákem, který raději volí dobrovolnou smrt, než aby se podílel na transportu lidických dětí. Leč ani tento motiv není řádně rozvit. Čili ve spojení s pokrytectvím reprezentovaným poválečnou uměle vytvořenou lidickou pietou, nedocházím k žádnému souznění s vlastním národem a opět jen pociťuju zmar nad českou povahou.(3.6.2011)

  • PinokKio
    ***

    Kluci německý si přijeli rozdělat ohníček, ale nějak se jim rozfajroval. Cynické? Ano. Ale stejně tak se autoři zachovali k takhle silnému tématu, z něhož se rozhodně dalo vytřískat mnohem víc. Sice je k vidění řemeslně výborně zvládnutý film, ale jen s minimem emocí. PS: na tom Arbeit Macht Frei asi něco opravdu bude, když to postavilo na nohy i lazara v podání výborné Zuzany Bydžovské.(28.10.2011)

  • - Jaroslav Pála (ve filmu ztvárněný Václavem Knopem), který celou lidickou tragédii spustil tím, že podezřelý dopis předal českému četnictvu, byl po válce v roce 1947 odsouzen k těžkému doživotnímu žaláři. Opakovaně se pokoušel o zmírnění trestu, nikdy jeho žádostem však nebylo vyhověno. Nevztahovala se na něj ani amnestie prezidenta Novotného, protože měl na svědomí smrt dvou lidí. Zemřel v roce 1963 ve věku 81 let. (majky19)

  • - Václav Říha (Marek Adamczyk) a Anna Maruščáková (Veronika Kubařová) byli 24. října 1942 popraveni v koncentračním táboře v Mauthausenu na základě jejich podezřelého dopisu, který spustil celou lidickou tragédii. (majky19)

  • - Operace Anthropoid, tj. atentát na Heydricha, byla na filmové plátno v kontextu české kinematografie převeden již několikrát. Např. ve snímku Jiřího Sequense Atentát z roku 1964, Operace Silver A režiséra Jiřího Stracha z roku 2007 a další. Zahraniční produkce rovněž zfilmovaly tuto významnou historickou událost. Konkrétně se jednalo např o snímky Smrtihlav z roku 2017, Operace "Daybreak" z roku 1975 nebo Anthropoid z roku 2016 v režii Seana Ellise. (majky19)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace