Fall of the Innocent
The Butcher of Prague
Režie:
Petr NikolaevScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Antonio RiestraHrají:
Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Khek Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař (více)Obsahy(2)
Film o největší tragédii v moderních dějinách naší země – vyhlazení Lidic... Na začátku příběhu jsou Lidice obyčejnou středočeskou obcí, která se snaží přečkat protektorát. Šíma je otcem dvou synů a rozhodně ne špatným otcem. Jeho žena Anežka však před lety ochrnula a Šíma se rozhodl celou situaci řešit pragmaticky – o rodinu se sice stará dál, ale má mimomanželský poměr. Anežka, Šímova milenka i celá vesnice jsou s celou situací – zdá se – smířeni. Jen starší Šímův syn tím trpí, v hospodě vyprovokuje rvačku, při níž ho opilý otec nešťastnou náhodou zabije. Šíma se ocitá ve vězení a snaží se vyrovnat se svojí vinou. S každou návštěvou mladšího syna, s každým balíčkem od Anežky v sobě živí naději, že ještě existuje cesta zpět. Život ve vsi mezitím plyne dál, lidé se rodí, umírají i zamilovávají. Stejně jako Pepík Fiala. Je sice ženatý, ale našel zalíbení v mladičké Aničce. Celou romanci maskuje jako ilegální odboj. Jeden z jeho dopisů se však dostane v nesprávnou chvíli do nesprávných rukou a události po atentátu na Heydricha dostávají spád – všichni muži nad šestnáct let jsou zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů, sedm dětí posláno do Německa na převýchovu, ostatní hromadně popraveny v náklaďácích kdesi v Polsku. Vesnice je do základu vypálena. Šíma nic z toho netuší. Že ustaly návštěvy mladšího syna i posílání balíčků od Anežky, si vykládá po svém. O to větší šok prožívá na prahu osvobození, když se dozví pravdu. Po propuštění mu nikdo jeho vinu nepřipomíná, ale také mu ji nikdo nedokáže odpustit. Nepohodlným "hrdinou" - jediným, kdo dokázal přežít vypálení Lidic - se stává i pro poválečné úřady. Stává se nikým? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (1 250)
Nemůžu si pomoc, ale byl jsem dojat. Nejednou. Asi jsem měkota:) A rozhodně to není tak špatný, jak mnoho lidí naznačuje. Jasně, není to dokonalý film, jak by mohlo naznačovat moje absolutní hodnocení, ale přesto mi to přišlo jako fakt dobrý kousek a určitě je dobře, že byl natočen. Emočně na mě ani tak nepůsobil samotný film či příběhy jeho postav, ale spíše skutečná událost stojící za ní. Nějak se ale nedokážu odprostit od historického pozadí a rozhodně si nemyslím, že by film nedejbože zneuctíval památku Lidic. A jen ať na to povinně jdou všechny školy, možná bude o pár popíračů nacismu míň. ()
V symbolické datum 18.6. (poslední boj parašutistů u Karla Boromejského) jsem šel na Lidice. A mé pocity, přes některé historické nepřesnosti, jsou ve skrze kladné. Projevil se pozitivní scenáristický vliv Zdeňka Mahlera. Roman Luknár a Karel Roden jsou skutečné hvězdami filmu první velikosti. Protektor a Habermannův mlýn nejsou špatné, Lidice jsou lepší. Můj názor nemusíte s ním souhlasit. Film vřele doporučuji. Protože skutečně přináší několik veřejnosti známých faktů o Lidic. Myslím, že díky kvalitě filmu a rozšířenému pirátství Lidice budou páleny znovu. ()
LIDICE patří k tomu typu filmů, jejichž nesporná kvalita je prubířským kamenem ne tvůrčího štábu, ale naopak těch, kteří se snaží o vyjádření pocitu, jejž v nich tento excellentní filmový epos vyvolal. Je to také současně výpověď doby, choré nedostatkem slušnosti a hodnot. Skvělý Mahlerův scénář, opřený zcela neobvykle o doložené lidské osudy těch dole, o jejich pohled zdola, radosti, naivity, úzkosti, je doplněn Nikola(j)evovou cudnou režií, která pateticky vyznívající scény zcivilizovává až do decentna a propůjčuje jejich krutému obsahu maximální možnou působivost, oproštěnou od všech vnějších, plakátově zavádějících prvků (nikoliv náhodou je odborným poradcem filmu současný přední český historik pplk. Eduard Stehlík). Volně řazené obrazy zmnožují tragický vrchol - vypálení malé středočeské vesnice - a vnáší do děje pohyb a řadu neotřelých pohledů. Platí to o lidickém mikrokosmu, scénách v kladenských továrnách (s vrcholem v podobě Heydrichova houslového komořinového koncertu ve Španělském sále, příkladu jeho neblaze proslulé politiky cukru a biče v jeho "sladké" verzi), ale i zvláštní vězeňskokriminální komunitě, jejíž nepopiratelné hříchy hrůzy doby relativizují a posouvají do naprosto nečekaných kontextů. Psychologie postav, některými předrecenzenty kritizovaná jako povrchní a téměř neexistující, je podrobena ve svém podání hlavnímu poslání filmu, tj. úsilí o vytvoření panoramatického dějinného obrazu. Pohybují se proto zákonitě na rozhraní typu a individua. Tragédie zavražděných i přeživších je podána na pozadí vykořeněného lidského osudu, vyhaslého jedince-synovraha, vyloučeného z vesnické komunity, která zoufale hledá odpuštění a naplnění. Kdykoliv se zdá, že by toho mohla dosáhnout, vstupují do hry dějinní činitelé, které tohoto muže opakovaně vrací do výchozího bodu jeho vlastně nedobrovolné golgoty a neúprosně ho válcují. Herecky určitě vynikají Karel Roden a velmi výrazná a osobitá Slovenka Zuzana Fialová stejně jako brilantní Zuzana Bydžovská. Patos vniká do filmu až se závěrečnými titulky, které dávají tušit, co v Lidicích vlastně máme. Nemohu nekončit větou, která zní omšele, ale výstižně. LIDICE jsou dlouholetou splátkou na náš společný dluh. A velkým zadostiučiněním pro mimořádného znalce české identity Zdeňka Mahlera a doplněním jeho skvělého spoluscénáře klasických proslulých NEBESKÝCH JEZDCŮ. ()
Kluci německý si přijeli rozdělat ohníček, ale nějak se jim rozfajroval. Cynické? Ano. Ale stejně tak se autoři zachovali k takhle silnému tématu, z něhož se rozhodně dalo vytřískat mnohem víc. Sice je k vidění řemeslně výborně zvládnutý film, ale jen s minimem emocí. PS: na tom Arbeit Macht Frei asi něco opravdu bude, když to postavilo na nohy i lazara v podání výborné Zuzany Bydžovské. ()
,, To si myslíte, že je to tak jednoduché? Že vytáhnu pistoli a zastřelím vás? Víte co je s tím papírování a jak je to drahé?! '' ------------------- Lidice. Co dodat. Fakta jsou známa. Hlavný rysy příběhu napsala historie, v tomto případě perem smočeným v krvi nevinných obětí masakru. Film na mne celou dobu působil (včetně hudebního doprovodu) že je složen ze dvou celků. Celků, které jakoby točil pokaždé jiný režisér. První část filmu po uvěznění Šímy, bude asi nejdiskutovanější, protože zde dle mého názoru zůstává nejvíce otazníků zda to skutečně bylo s tím chvástáním chlapců před dívkami tak, jak bylo natočeno. Samotná likvidace Lidic probíhá v přesné linii historické skutečnosti a nemám k ní výhrad. Člověk jako by sledoval hraný dokument podobný těm, které točí BBC. Historicky věrné, ale k postavám si člověk není schopen vytvořit pouto už jen z toho důvodu, že je jich mnoho a žádná není hlavní. Jsou to herci v dokumentu. S druhou částí filmu po opuštění věznice se ze známého příběhu dostáváme přímo k jedinému přeživšímu muži Šímovi a můžeme nahlédnout do jeho nitra. Druhá část je zkrátka jiná, mnohem osobnější a mnohem více mne zasáhla i dojala. Ohledně kamery mám tytéž pocity. Záběry Lidic v barevných retro filtrech jsou krásné a nepůsobí kýčovitě, oproti tomu roztřesená kamera v linii vojáků wermachtu blížícího se k obci nepůsobí dokumentárně, ale amatérsky. S hudbou je to také tak. Komponovali ji tři muži (jedním z nich je bývalý frontman kapely Redy Kirken - M.Hrůza). I zde jsem cítil až nesourodé rozdíly mezi poklidnými tóny piána a nabubřelými fanfárami majícími podtrhnout vznešenost... Karel Roden tradičně předvedl perfektní výkon (ačkoliv už by si měl dát pozor aby nebyl zaškatulkován - jeho role se čím dál víc profilují k rozervaným typům - Hlídač 47, Habermannův mlýn..). Stejně tak perfektně hraje Z. Bydžovská (Šímova žena) a Roman Luknár coby okupanty dosazený velitel četnictva. Příjemná byla i postava ztvárněná Janem Budařem. Zase jsem měl problém (stejně jako u Tobruku) s postavou Roberta Nebřenského v roli vážného bachaře...Je to podobné, jako by jej ve vší vážnosti hrál např.Ladislav Smoljak. I když nebude žertovat, přesto mu tu vážnost nikdy nebudu věřit....Abych to celé tak nějak shrnul. Rozhodně je dobře, že film vznikl. Osvěta je nutná. Zvlášť dnes, kdy středoškoláci v anketách nevědí co byl koncentrační tábor... Na druhou stranu mám trochu pocit, že byl více natočen tak, aby jej chápali diváci i v zahraničí kam je či bude distribuován. Díky této dani historické osvětě v širším podání, byl dle mého názoru seseknut ústřední příběh Šímy. Ačkoliv, bylo to o něm? Lidice jsou natočeny o jednotlivých lidech tak jak stojí na plakátech - LIDI CE. Problém je v množství postav, jejichž osudy a příbehy zkrátka nešlo (dle mého názoru) zcela vtěsnat do stopáže 126 min. Vznikl tak mix dokumentu s rozehranými liniemi jednotlivých osudů což působí trochu nesourodě. A co nejvíce mrzí, LIDICE jsou hlavně o Šímovi. Ale kde již se nezmiňuje o návratu našich statečných letců z Anglie - Josefu Horákovi a Josefu Stříbrném, pro něž byl návrat rovněž šokem. o to více, že je sousedé odmítli přijmout a kladli jim velkou část viny za to, že v Anglii bojovali za svobodu!!!! Doporučuji vidět tento všeobsahující dokument http://www.csfd.cz/film/301072-ozveny-lidicke-noci/ Každopádně dobře, že tento film vznikl! Dávám 3,5 hvězdičky. * * * () (méně) (více)
Galerie (69)
Zajímavosti (56)
- Původní myšlenka začala klíčit v hlavě scenáristy Zdeňka Mahlera dobré půlstoletí předtím, než film konečně vznikl: „To je ještě z doby, kdy jsme bydleli s Milošem Formanem na Kampě, což bylo někdy koncem 50. let. Rozhodl jsem se tehdy, že než začnu psát, provedu určité průzkumné práce, ale protože jsem nechtěl přijít do Lidic mezi těch pár vdov, co přežily, a bejt za blbýho, tak jsem nejdřív obešel okolní vesnic. Což se neukázalo příliš šťastným, jednak proto, že vzájemné vztahy nebyly nejlepší, a jednak proto, že když jsem vlezl do Lidic, tak jsem věděl už leccos nejen já o nich, ale i oni o mně. Navíc, já toho chlapa, jedinýho, který přežil Lidice, padl! Bydlel ve vedlejší vsi, jenže se o něm nesmělo mluvit, takže jsem byl okamžitě pozván na ústřední výbor komunistické strany, kde mě soudružka Leflerová velmi důrazně varovala, abych v tomto směru nevyvíjel žádnou další aktivitu.“ (NIRO)
- Film se od počátku potýkal s nedostatkem financí, který ohrožoval jeho realizaci. Producent Adam Dvořák se proto rozhodl spustit celonárodní sbírku. Filmaři však nežádali jen o finanční pomoc - například pro jednu z větších scén požádali lidi, aby zdarma přišli tvořit komparz. Odměnou jim byla samotná účast ve filmu i to, že se mohli potkat s Karlem Rodenem (František Šíma). (dinamit_1)
- Velmi schopný podnikatel a jeden čas dokonce starosta Slaného Jaroslav Pála (ve filmu ztvárněný Václavem Knopem), který celou lidickou tragédii spustil tím, že podezřelý dopis předal českému četnictvu, byl po válce v roce 1947 odsouzen k těžkému doživotnímu žaláři. Opakovaně se pokoušel o zmírnění trestu, nikdy jeho žádostem však nebylo vyhověno. Nevztahovala se na něj ani amnestie prezidenta Novotného, protože měl na svědomí smrt dvou lidí. Zemřel v roce 1963 ve věku 81 let. Jeho postava měla ve filmu původně o něco větší roli, ale ve střižně byla zásadně zredukována. (majky19)
Související novinky
Zemřel herec Norbert Lichý
Ve věku pouhých 59 let dnes zemřel velký sympaťák, rodák z Ostravy, filmový a divadelní herec Norbert Lichý. Zprávu potvrdila jeho rodina i Divadlo Petra Bezruče, s nímž je herec celý život úzce… (více)
MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)
Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (více)
Reklama