Neklid

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Gus Van Sant se zase nadechl k dalšímu skvělému filmu, tentokrát na bázi amerických nezávislých snímků, natočil malý, komorní a jak už je u Guse zvykem, jemný, citlivý a navýsost příjemný film. Je až s podivem, že z příběhu tak tragického a vnitřně smutného vznikne ve finále tak pozitivně laděná, byť mírně melancholická exkurze do vytěsňovaného světa. Velmi originální romantické drama s opravdu hodně nevšední poetikou... Dospívání...Láska...Hledání...Neklid ... a někde v dálce čeká Smrt... (07.03.2012)

Zapomněli jste připsat, že jsou zde i prvky mysteriózního žánru, která mám v oblibě. Škoda jen, že to nebylo zajímavěji pojato. Šlo o velmi suché pojetí duchovi přítomnosti. Srovnám-li Neklid s "Teď a tady", musím Neklidu dát díky za to, že mě smrtí neděsil a citově mě nevydíral. Tím ale zároveň odsáli emoce. Mia možná nebyla tak "dojemná" jako Dakota Fanning, ale měla své kouzlo. Do poslední chvíle vypadala dobře, člověk by až chtěl věřit v happy-end ;). Poslední poznámka míří k Henrymu Lee Hopper, on v každé scéně vypadal jako by spal a všechno šlo jen kolem něho. Nemyslím, že to byl záměr. (10.04.2014)

Režisér Gus Van Sant má asi rád film Love Story. Možná viděl i Knoflíkáře, a tak se rozhodl svůj neoriginální příběh okořenit postavou ducha japonského pilota. Mladík Enoch rád chodí na pohřby a následné kary (tedy pohřební hostiny). Zde se seznámí s dívkou podobných ušlechtilých zálib, s níž stráví kus svého roztomile podivínského života, než dívka zemře na rakovinu. Určitou roli v tomto vysoce originálním příběhu pak hraje duch (možná jen Enochova představa?) japonského pilota. Kdo viděl nějaký artový film, je mu hned od začátku jasno. A záleží jen na něm, zda se nechá kýčovitým dojímacím provedením vydírat a mokřit slzami kapesníčky, či ho nechá téma svým způsobem chladným stejně, jak chladná je režie i celkové provedení filmu. Kdyby film nabízel něco originálního, neřeknu ani Lars von Trier. Ale takto sledujeme jen puzzle dílků, které sami v hlavě sestavíte během úvodních minut a pak jen čekáte na dojímací konec, který skutečně přijde. A protože ducha japonského pilota použilo víc režisérů, nejen náš Petr Zelenka, ani ten tak není originální a jde jen o kamínek z jiného puzzle. (23.01.2012)

Na Miu Wasikowskou se opravdu dobře kouká, ale to jsem si uvědomoval už dávno předtím, nejpozději od té doby, co ji Tim Burton obsadil do hlavní role své Alenky. Není tak fyzicky atraktivní, aby odváděla pozornost od svého herectví, ale je to typ sympatické holky ze sousedství, se kterou byste chtěli mít první rande a zažívat první romantickou lásku. Představuje největší plus filmu, který se bohužel podle mého až moc pohybuje v provařených vodách a spoléhá na neselhávající sentiment, který pociťujeme nad umírajícím člověkem. Jakkoliv se Gus Van Sant snaží, nevychází mu z toho nic víc než slušný průměr. Přiznávám se bez uzardění, že patřím k těm mužům, které vlastně i docela často přemůžou v kině emoce a ukápne mu slza v momentě, kdy vidí utrpení. Tady ale ani ťuk a nemyslím si, že by to bylo tím, že jsem v poslední době citově okoral. Prostě to není typ filmu, který by mě vtáhnul do děje a který bych žil s jeho postavami. O čtvrté hvězdičce jsem prakticky nikdy nezačal uvažovat. Celkový dojem: 60 %. (22.05.2016)

Harold nějak ztratil smysl pro humor a Maude značně omládla... // Restless má zvláštní, melancholickou atmosféru, která se vymyká tvorbě Guse Van Santa, nicméně pohladí, alespoň na chvilku. Se závěrečnými titulky se však pohlazení vytratí a zůstane jen dojem z toho, že ta holka je fakt krásná a chlapec zůstal outsiderem k sežrání. (26.02.2012)