Zdrojový kód

Scénář: Ben Ripley .. What would you do, if you knew, that you have least than a minute to live? _ Film by potřeboval trochu pevnější tělo, protože mozek má fungující dobře. Duncan Jones opět o něco vyrostl, ale na první ligu mu pořád fousů pár schází. Byť tentokrát netočí podle svého scénáře, stěžejní body s jeho prvotinou zde lze najít – především, že látka je na komplexní celovečerák přeči jen slabší. Ale z mého pohledu pořád vše funguje o slušný kus více než děravějící Moon. ___ Přirovnání zde padlo spousta, ale nejblíže má (provedením) blíže než k sci-fi velikánům k Phone Booth. Děj na malém prostoru, sevřený příběh jednoho muže, prostě zdařilá jarní žánrovka, která však nepřekročí stín pouhého, přesto příjemného, sezónního osvěžení. ___ Při bližším a důkladnějším ohledání bych možná skončil v nevrlé náladě jako po Moon, jenže na rozdíl od něj jsem se k trudným analýzám logiky, pravidel, apod. nedostal již během samotné projekce, takže další malý krok dál a 75%. (29.04.2011)

No, rozhodně Duncan Jones začíná vypadat stále zajimavěji a zajimavěji. Jestli natočí ještě jeden takhle kvalitní a přitom docela komorní thriller (snad až na ten jeden perfektní vizuální trik výbuchu tam nic dalšího než interiér vlaku a základny není, Moon pak byl ještě komornější a to se odehrával i na povrchu měsíce), stane se rozhodně pro mně velmi přitažlivým a vyhledávaným. Protože tohle se cení. Výborná, a přesto jednoduchá zápletka (ano, pointa je trochu složitější, ale stále se to nedá srovnávat s jinými), přesto, a to je důležitá, podaná naprosto úžasně a zábavně, plná emocionálnosti, dramatičnosti i akce (ale samozřejmě ne akce s akčního blockbusteru). Gyllenhaal je zase (stejně jako v legendárním Darkovi) skvělý a uvěřitelný, a Monaghan je k sežrání. Farmiga je pak přesně ten rozpolcený sympatický element, který by neměl chybět. Líbilo se mi i pomalé kouskování toho, o co vlastně jde. Filmu po vizuální stránce nejde taky nic vytknout, kamera je velmi dobrá a nechybí ani určitý staronový feeling. Jones tak dokázal z tohoto všeho vytěžit maximum a na závěr ponukl skvělé rozuzlení stejně jako v Moon. Ano, užil jsem si to. (08.08.2011)

Mám ráda Duncana Jonese. Mám ráda jeho schopnost natáčet nenápadné, chytré a přístupné filmy. Obdivuju, že umí vytvořit dvě v podstatě úplně stejné věci a dokázat, aby zdánlivě neměly nic společného. A baví mě jeho morální zanícenost, s níž je schopen dojít k nekompromisnímu dogmatickému závěru, že kdyby blaho společnosti mělo vykoupit mírné, nedobrovolné utrpení jen jednoho konkrétního otroka, stává se z oné společnosti fašistická diktatura. Ale je mi líto, za to, co provedl Zdrojovému kódu v jeho posledních minutách, by Jones zasloužil umlátit lopatou. A nepleťte se: nezuřím proto, že mi trvalo hodinu, než jsem dokázala zavřít šokem vypáčenou hubu nebo než jsem pochopila, co jsem to vlastně viděla. Mám dva lepší důvody: 1) konec zcela neguje způsob, jakým Jones doposavad pracoval s potlačením divákovy nedůvěry. Zdrojový kód perfektně balancoval na hranici mezi přílišným zjednodušením a detailním logickým propracováním do důsledků, a působil tedy dojmem nekomplikovaného, ale stále ještě chytrého narativu, který umožňuje zběžné prozkoumávání nového světa, aniž by omračoval svojí nereálností. Naproti tomu závěr nechává (mimo jiné i kvůli jednomu dost nešťastnému střihu) tak široký prostor pro interpretaci, k níž poskytuje tak málo vodítek, že přehledně budovanou strukturu v podstatě boří. Navíc jde o zbytečný přílepek, protože 2) Zdrojový kód už jeden konec má. Je jím pro mě snad nejkrásnější vyobrazení smrti vůbec: žádná prázdnota, žádný nový život, jen okamžik, který si sami zařídíme. Obraz absolutního štěstí. To, co následuje, je učebnicovým příkladem, jak nejlépe vzít Monu Lisu a vytřít si s ní prdel. Zatímco kapitán Stevens ví, kdy přestat, Jones nemá nejmenší tušení. Bravo, Duncane, i po třech filmech zůstáváš stále jen slibným tvůrcem. Nechť ti to vydrží až do smrti. (13.08.2011)

Zdrojový kód je zajímavý, svižně natočený thriller využívající všech možností cestování časem a také hereckého potencionálu Gyllenhaala. Problém je ale v základní myšlence zdrojového kódu a v jejích pravidlech. Divák ji postupně příjme a pak se nestačí divit, jak ji tvůrci ke konci ignorují a závěrem přímo vyvrátí. Tím si na sebe film upletl nesmyslný bič a já ho proto, narozdíl od Osudového doteku či Svěrací kazajky, ve kterých to fungovalo až do konce, hodnotím pouze 4*. Navíc jen slabšími, protože rozhodnutí postavy Very Farmigy jsem jen těžko zkousával, stejně tak natahování závěrečných 8 minut, které byly mnohem delší (hořká vzpomínka na podobnou nepřístojnost jako u filmu Lola beží o život) a v neposlední řadě (roz)řešení vztahu otce a syna (i když je mi jasné, že mnoho tupých amerických rodin u toho ronilo potoky slz :-) ). (11.11.2011)

|| Scenár: Ben Ripley | Hudba: Chris P. Bacon | Produkcia: Mark Gordon, Jordan Wynn, Philippe Rousselet | Distribúcia: Summit Entertainment | Štúdio: Vendome P, The Mark Gordon C, E1 Entertainment, StudioCanal | Rozpočet: 32 miliónov $ | Tržby: 123,278,618 $ || Herecký koncert Gyllenhaala. Základný nápad cestovania v čase zase trochu inak, na stý spôsob, o niečo chytlavejšie a viac strhujúcejšie. Metráž maličko kratšia, než aby každý podnet mal dostatok priestoru na vývoj naozajstného emocinonálneho ohňostroja. I tak nadpriemerná zábava, so šmrncom sviežosti, ktorá jednohubkám väčšinou chýba. (04.04.2011)