Už teď mi chybíš

Je to velmi emotivní film o ženském přátelství v těch nejtěžší chvílích jedné z hlavních postav. Postava Milly mi byla silně nesympatická, i když byla nemocná, tak byla strašně sobecká a neustále říkala, já, já, já. Její kamarádka Jess byla přesně pravý opak, hodná kamarádka, která jí pomáhá, jakkoliv jen může. Mrzelo mě, že manželé nedostali ve filmu více prostoru, například Dominic Cooper, myslím si, že by to filmu hodně prospělo. Ale i tak se jedná o dost citlivý film, na konci jsem brečela jako malá, ale něco tomu chybělo. Viděla jsem hodně filmů z tématikou o rakovině, ale tenhle mezi ty lepší nepatří, je to prostě průměr. (02.12.2017)

Nevim jestli si tvůrci nevzali trochu moc velké sousto. Ten film se totiž snaží toho říct strašně moc, je plný trochu divně poslepovaných zvratů a aby toho nebylo málo, míchá se tu ještě několik různých linií. Jo, má to i svoje a fajn holčičí momenty ale jako celek to nepůsobí uplně tak, jak bych od podobného filmu očekával. (28.05.2019)

Tyhle rakovinové filmy nějak už nemusím. Nabízí se srování s 50:50, kde máme mužskou dvojici zápasící s rakovinou. Hloubka, komičnost a romantika se dostávají na jinou úroveň oproti Už teď mi chybíš, kde naopak hlavní hrdinka je zobrazena takovým způsobem, že si k ní nelze vybudovat vztah, tedy nevzniká ani lítost...zvláštní stav. (21.06.2016)

Úvodní desetiminutovka mě příliš nenadchla, ale posléze už to byla jízda v tom nejlepším slova smyslu. Tolik různorodých pocitů, které se v mém nitru během sledování filmu vystřídaly, mi pěkně dlouho žádný biják neposkytl. Není úplně zvykem, aby snímek o rakovině působil po většinu času jako taková malá oslava života, a přesto místy dojímal k slzám. Potlesk na otevřené scéně si nepochybně zaslouží naprosto fantastická Toni Collette, ovšem ani Drew Barrymore se svým výkonem nedala zahanbit. Nutno podotknout, že emocemi nabitý příběh doprovází velmi vkusně vybraná hudba. (80%) (02.08.2021)

u těhle filmů je dopředu jasné o čem budou,jak dopadnou a že budou smutné.Pak je otázka,jak se toho chopí tvůrci,zda půjde o poctivého dojiče emocí jako třeba My sisters keeper,nebo o prvoplánovou záležitost.Tohle je spíš ten druhý případ a jakkoliv se na plátně děly smutné věci,které asi těžko pochopí někdo kdo si tím neprošel,mě osobně ten film spíš vadil,než by mě dojímal a to je u podobného druhu filmu docela špatně.Za celou dobu jsem se nedokázal sžít s postavami a jejich osud mě tak ve finále nedojmul ani nijak extrémně nezasáhl.škoda...chtěl sem se nechat dojmout...40% (03.07.2017)