Bídníci

Hezké zpracování, líbí se mi exteriéry, ale malinko to tahá spíše už k pohádce. Z tváří herců moc toho nevyčtu. Režisér příběhem prochází až s moc velkým klidem, přitom v Bídnících by se dalo i tančit v silných momentech. Jednoznačně nejlepším hercem pro mě tady byl Bourvil, který skoro jako jediný i ,,hrál,,. Jeho dialogy byly perfektní. Film je to hezký, ale rozhodně nemá na trojici Clavier-Malkovich-Depardieu, z roku 2000. 4/5 (09.11.2014)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)

Gabin - chvili nic - Blier, Bourvil - dlouho nic - ostaní... Především díky výkonům tří zmiňovaných pánů dávám 4*. Pokud si je odmyslím, šlo by o průměr, trpící zejména v revolučních pasážích mnohdy značnou proklamativností a toporností. Nicméně třeba jen kvůli těm třem pánům to stojí za zhlédnutí. (12.04.2006)

Dlouho, dlouho jsem si myslela, že toto zpracování Bídníků nikdo a nic nepřekoná. Pak jsem uviděla ty Hosseinovy a zjistila jsem, že je to pravda. Pomalu tekoucí děj, který ale ani chvíli nestagnuje, výborné herecké výkony a mnoho citlivě dojemných scén. Tento film mě dokáže vtáhnout do děje, cítím bídu bídníků i revolučního ducha barikádníků. A scény z barikád jsou vůbec jedny z nejpovedenějších, snad i díky Jimmy Urbainovi v roli Gavroche. Bourvilův Thenardier je nádherně slizká a úlisná svině. Blierův Javert sice neměl takové fyzické dispozice pro roli jako Bouquet díky svým ústům, ale přesto ve mě vyvolal potřebu nenávidět ho a útrpně si povzdechnout nad jeho koncem. Gabin výborně hraje Valjeana. A skutečně hodně dlouho pro mě byl Gabin jediným možným Valjeanem. Ale po zhlédnutí Hosseinových Ubožáků je mým "osobním" Valjeanem Lino Ventura, ten jako kdyby roli nehrál, jako kdyby Jeanem Valjeanem skutečně byl. Jen podotknu, že zpracování s Belmondem má s Hugovou předlohou tak pramálo společného, že se neodvažuji srovnávat. A z úcty k jinak bezchybnému Depardieu raději pomlčím o verzi z roku 2000. O americké představě o Francii začátku devatenáctého století se raději zmiňovat nechci. (01.06.2011)

Jean Gabin sice jako vždy hraje Gabina, ale v případě Valjeana jde o dokonalou symbiózu. Také všechny ostatní figury tu fungují mnohem lépe než třeba v Hosseinově, dle mého, nepříliš povedené verzi. Ať už je to Eponina, jejíž osud i tady zůstává tou nejsilnější a nejpůsobivější částí příběhu, Gavroche nebo úlisný Thenardier, kterého Bourvil podává tak dokonalým způsobem, že přehrává možná i Gabina a ty části filmu, ve kterých se objeví, si zcela po thénardierovsku krade pro sebe. Totéž co pro figury, platí i pro většinu důležitých scén. Ve své filmové zkratce jsou na rozdíl od Hosseinovy verze přehledné, emotivní, věrnější předloze a ve všech ohledech fungující. (17.02.2017)