Dark

Patřím mezi tu řadu lidí, které seriál Stranger Things dostal do kolen a když jsem se dozvěděl, že Dark je něco podobného (což se nakonec ukázalo pravdivé asi z takových 10%, možná i to je moc), tak jsem neodolal a začal jsem o tento evropský (!!) projekt zajímat. Ale z nějakého důvodu jsem to neustále odkládal a odkládal až do předvčerejšího dne. A za dva dny jsem to slupl jako hořkosladkou malinu. A byl jsem uchvácen. Německo je země, která nemá v očích filmového fanouška takový prostor, naše zraky se nejčastěji otáčí na americkou, britskou a někdy i francouzskou produkci, ale Skopčáci nás nikdy moc netáhli. Což Netflixu přišlo líto a tak dal našim sousedům do ruky rozsah deseti epizod a ti to s chutí vzali a vytvořili jeden z nejoriginálnějších počinů posledních let. Děj nás zavede do maloměsta jménem Winden, kde se začne pohřešovat chlapec a místní police i početné obyvatelstvo po něm začne pátrat, do toho se začnou otvírat podobné případy z minulosti a už se to rozjíždí. Jediné, co se podobné se Stranger Things je pohřešování chlapce, maloměsto a státní komplex, který je kousek za městem. To je vše. Dark je mnohem, ale mnohem temnější záležitostí, které plně využívá prostředí, ve kterém se odehrává. Dojem známé krajiny na vás dýchne hned v prvním záběru, protože přeci jenom, fauna a flóra Německa a naší republiky není tak rozdílná. Takže se nám dostane atmosférické sychravosti, deště, široké pláně lesů a prostě vše, co tak důvěrně známe a co nás hned dostanou do depresí, které do samotného konce neskončí. A to jde ruku v ruce s temnotou (heh) celého příběhu a stylu, který si Dark drží. Tady oproti Stranger Things nenajdete plno barviček, občasného humoru a dalších osvědčených věcí, které ST používá. Tady se jede na vážnou notu po celou dobu stopáže a díky schopnosti tvůrců to nepůsobí kýčovitě ani trapně. Co rozhodně musím vyzdvihnout je také scénář. V něm si na nás tvůrci nachystali plno skvělých dějových archů, ale hlavně i zvratů, které jsou perfektně vypointované a vsazené do děje. Nejlepší ale je ten aspekt, kde si celou dobu myslíte, jak je děj předvídatelný a jak tento zvrat čekáte, ale pak se ukáže, že to bylo cílené a prásknou vám do obličeje bombu, která vás odrovná. Také musím ocenit práci s charaktery, kterých je sice možná trochu moc, ale o všechny je díky bohu postaráno s péčí, takže žádná postava tam není jen tak do počtu a má nějaký smysl, proč nám ji scéna ukazuje. Na konec musím smeknout za práci herců, která se většině případech povedla na výbornou, to samé platí pro kameru a asi nejvíce pro hudbu, jak originálně složenou, tak výběr songů (Goodbye v intru mi vždy dodala pocit té osudovosti, kterou tento seriál skutečně nese). Menší chybka může pro některé být pozvolnost vyprávění a pro osoby, které nejsou schopni docenit možnosti tohoto média to musí býti nestravitelné, o což se sám seriál snaží, za což rozhodně plusy nahoru. Silných 9,5/10, teď se jde s chutí na sérii druhou. (27.06.2019)

Druhá část trilogie, druhá část časového cyklu. Sousední produkce před dvěma lety přinesla Netflixu a celému světu mysteriózní a atmosfericky propršenou pecku, jež stála na perfektně vyladěném scénáři, postavách a nápadu, jak žánr, jemuž se seriál věnuje, posunout ne výš, ale ojedinělou a neprozkoumanou cestou. O dva roky později se tento kousek vrací se sérií druhou a přináší lehčí pokles. Ze sychravého listopadu se dostáváme do červnového slunce, jež přináší německému maloměstu tu předprázdninovou krásu, již tak důvěrně známe ze svého žití v této části Evropy. Tím dostává ránu mysteriózní stránka a téměř celá se vytrácí. Díky čemuž získává místo scénář a jeho nové kličky, s jimiž se tvůrci snaží ještě o velkolepější propracovanost, než tomu bylo v předchozím příspěvku. To se daří, ne však kompletně. Opulentnost, velikost a sebejistota dává na frak dostačující a uhrančivě složité jednoduchosti, tedy laicky řečeno, čím více, tím méně. Je vidět, jak se snaží více a více šokovat tím či oním zvratem, těch ale více než je pro tento projekt třeba a docilovaný šok se vytrácí. Typický příklad dvouvěžitosti, je to slabší i stále skvělá rodinná sága s kupkou zajímavých nápadů a zvratů s dobře napsanými dialogy a scénářem vyměřením na obdivuhodnou přesnost. Dobrých 9/10, v závěru trilogie bych však ubral na megalomanství. (29.07.2019)

Dark vykopává svou závěrečnou sérii svým už dávno vybudovaným signifikantním stylem, tedy spletité klubko informací, skutečností a osudů se po částečném rozmotání minulou sérií jen touto epizodou nabaluje o mnoho nových provázků zamotávajících celičký příběh zase více a více. Jsem zvědav, jak z toho chtějí tvůrci za zbylých 7 epizod vybruslit tak, aby se do toho nezamotali také. (28.06.2020)