Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 620)
Výjimečně odosobněný vizuální zážitek. Vesmír a lidé. Obrazová esej na téma nadčasovosti... PS: Počítač, který převzal vládu nad lodí, se jmenoval HAL. Zkuste si posunout ta písmena o jedno dál v abecedě...a dostanete zkratku IBM...i když to Kubrick osobně popírá a přičítá to shodě okolností, je to náhoda více než prognosticky varující... ()
Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. ()
Příliš zdlouhavé a příliš nudné. Knížku jsem četl a ne že by se mi nelíbila, ale už i ona byla zdlouhavá. Nemylte se, na Clarkea nedám dopustit. Například Zpěv vzdálené Země nebo Měsíční prach, Město a hvězdy či Setkání s Rámou jsem četl jedním dechem. Ale Vesmírná odysea je v pravdě Odyseou. Straussův valčík Modrý Dunaj mám rád, ale ne když se na něj musím dívat půl hodiny s nejdříve nádhernými (a to i dnes) triky z vesmíru, který jsou však příliš ospalý a únavný po deseti minutách (a ony trvají mnohem dýl). Navíc mi přišlo, že někdo omylem zavadil o hlasitost a tak se z toho stal spíš koncert. Příběh je sice zajímavej, ale muselo by se to prostříhat aspoň na 90 minut. Takhle je to příliš zdlouhavý, některý pasáže jsou tak únavný, že u toho vydrží jenom odhodlanej divák. Mamka to po prvních 35 minutách zhodnotila slovy: "Kdo se na to může dívat?" A já s ní souhlasím. Film, kde se něco děje prvních a posledních dvacet minut z celkových 140 není nic, co bych chtěl vidět příliš často. Ale za perfektní zpracování prostředí, triků a miniatur musím ty dvě hvězdy dát. ()
Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. ()
Hviezda patrí určite za najdepresívnejšie skladby, ktoré som kedy počul (hudba: György Ligeti), a ďaľšia určite za preddobné vizuálne stvárnenie. (existuje konšpiračná teória o tom, že Kubrick pomáhal Amstrongovcom pri vytvorení fiktívnych záberov o človeku na mesiaci v 1969 - rok po tomto filme). Musím sa priznať, že jedniné chvíle, kedy som inak netrpel, boli scény s podfarbením valčíka Modrý Dunaj, a pri zistení, odkial sa súčastný autori filmov inšpirovali pri stvárnení "zlých" strojov s červeným "okom". ()
Galerie (326)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Hned po premiéře se film kvůli vysokým nákladům nezaplatil, ale díky jeho vzrůstající prestiži a vytrvalým obnoveným premiérám nakonec slušné získy bezpochyby přinesl a zpětně se dokonce stal komerčně nejúspěšnější premiérou roku 1968. Přesná čísla jsou veřejností jen odhadována, ale dá se předpokládat, že zhruba po půlstoletí své existence prodal po celém světě vstupenky v hodnotě kolem 150 milionů dolarů (kdyby se brala v úvahu inflace, šlo by samozřejmě o číslo podstatně vyšší). (NIRO)
- Stálým poradcem filmového štábu byl americký kosmonaut Deke Stayton. (raininface)
- Monolit měl být původně černý čtyřstěn, ale ten špatně odrážel světlo. Stanley Kubrick tak použil průhlednou krychli, ale ta se také neosvědčila, protože se v ní příliš odráželo použité osvětlení. Na řadu poté přišel pravoúhlý monolit, který ale nevypadal přesvědčivě a nakonec to vyhrála černá obdelníková deska. (HellFire)
Reklama