Jan Palach

Za klad filmu považuji to, že je civilní a nesnaží se dotovat city. Jinak kromě konce, který se docela povedl, nic moc. (12.01.2019)

Moc ploché. (13.01.2019)

Ne ne... Milada, ne. Palach, ne. Lidice, ne. My to prostě neumíme, neumíme dostatečně vyzdvihnout, nedokážeme dostatečně podat, vážíme-li si někoho, kdo se nesmazatelně zapsal do historie. Vše šedé a sterilní, bez kontroverze a momentu strhující katarze. Kontinuální středo směr bez zasažení pravé podstaty cílení. Palach jako stroj, deklamující moudré floskule s nulovým poselstvím (Zavadil vážně mínus, pardon), nejdojemnější scéna je u porcování kapra (ve filmu o okupaci poměrně vedle), zkrátka, až na několik záblesků, další promarněná šance ukázat, že jsme se jako národ dávno vymanili z doby, která je pryč a dokážeme ji podat s plnou silou, nadhledem a kritickým poukazováním faktů. My ale tak daleko nejsme. Dokonce mám pocit, že čím víc jdeme dopředu, tím víc se bojácně otáčíme a uskakujeme. A to není dobré, stejně, jako není kdovíjak dobrým filmem Jan Palach. (16.01.2019)

Velmi nezajímavé zpracování velmi silné události (27.04.2019)

Velmi popisný snímek, který zobrazuje "běžný" život lidí dané doby. Čekal jsem více zásahu do psychologie postav. Po řemeslné straně neurazí, ale ani nenadchne. (09.11.2020)

Zo začiatku ma tento film veľmi neuchvátil, ale ako to postupovalo ďalej bol som spokojnejší a spokojnejší. Dobová atmosféra bola krásne vystihnutá a atmosféra na protestoch proti komunistom bola úžasná, až mi prebiehali po tele zimomriavky. Krásny film. (21.12.2020)

Film, na který jsem se těšila, ale mě jsem z něj i obavy. Téma, které se netočí snadno, ale je potřeba ho připomínat. Upálení Jana Palacha je část našich dějin, která by se měla předávat z generace na generaci. Mě film sedl, jeho pomalé tempo se mi líbilo, i když chápu, že nejspíš nebude sedět každému. V souvislosti s okupací se může zdát, jako by se v něm nic nedělo, ale opak je pravdou. Hezky vylíčený soukromý život Jana Palacha jako normálního syna a studenta VŠ. Samotné upálení na konci filmu je sice na někoho "drsné", mě ale mnohem víc dostala scéna z auly, kde studenti zpívají s Karlem Krylem Morituri Te salutant...u toho jsem si upřímně pobrečela. Ztísněnost a beznaděj je z filmu prostě cítit, takže za mě ano. Po dlouhé době dílo, které se mi líbilo, i když chápu, že rozhodně nesedne všem. (26.12.2020)

Už od mladších let, mě na Janu Palachovi něco fascinovalo... Jakože proč to udělal? Co ho k tomu vedlo? Je to odvaha nebo hloupost?... Snímek mě hodně bavil, kdy skvěle sedl celý herecký ansámbl. Bohužel místy jsou i hluchá místa, ale to k české kinematografii prostě aktuálně patří. Co mě zaujalo byl Palachův dopis, kdy si byl jistý (?!), že ho někdo bude následovat. Obdivuji, co udělal! Přijde mi, ale naprosto nechutné, co se s ním dělo poté v nemocnici.. Chápete, že ho ještě pak v nemocnici navštívily nějací vyšetřovatelé a vyslýchali ho ?! Ne, komunisté jsou hovada! A obdivuji Spojené státy americké, které se s nimi nemazaly a tu stranu prostě postavily mimo zákon... Jak může u nás ještě sbírat procenta je prostě z mého pohledu naprosto odporné! /viděno v kině/ 80% (14.04.2021)

Samnozřejmě obrovsky silné téma, dost naprosto brilantních a vyšperkovaných scén, ale jako celek tomu něco chybí. 65% (24.01.2022)

Do hlavy Janu Palachovi už nikdy neuvidíme a nedozvíme se tak to nejzajímavější. Kdy se definitivně rozhodl pro takto zničující atentát na sebe sama. Kdy věděl, že to opravdu udělá, který den a jak. A proč nikomu nic nenaznačil a poslední den před aktem se tvářil jako by nic. To přece musí s člověkem neskutečně zahýbat, když se něco takového chystá udělat. Když počítá, že už nebude. A tak je film spíše v rovině spekulací a různých teorií o kterých si můžeme myslet své. A pravda bude někde uprostřed. Robert Sedláček je pro mě rozporuplný režisér, který vedle filmů jako kupříkladu Rodina je základ státu (výborný snímek, který má co říct) natočil i pokračování Dědictví. Pouští se do rozličných témat a hlavně žánrů. Umí ale pracovat s hlavními představiteli a svým filmům vtisknout jistou vážnost a skoro až duchovnost byť jde třeba o komedie. Tady se povedly především herecké výkony, které stojí na Viktoru Zavadilovi. Ten nemá moc možností si svého hrdinu jakkoli prohlédnout či se mu podívat do hlavy. My sledujeme přemýšlivého chlapce, který si vystačí se svým výrazem a minimem slov. A další kvalitní herci to celé doplňují. Neviděl jsem Hořící keř takže srovnání nemám, ale je třeba říct, že jsem uvažoval i nad třemi hvězdami. Nejsem si zcela jistý, zda se podařilo naprosto zachytit atmosféru doby. Škoda též je, že i při dvouhodinové stopáži nemáme možnost sledovat Palachův pobyt v nemocnici. Právě tam vyřkl později mnohokrát opakovaná důležitá slova. A do duchu filmu by zapadal i jeho následný pohřeb, který se stal manifestací. (26.01.2022)

Ok, uznávám, že ta pátá hvězda je spíš za vybraný námět a jeho naučnost, důležitost a vzhledem k současné politické situaci asi i aktuálnost. Ale mně se ten film zkrátka hodně líbil. I přes předem daný závěr filmu nechybělo obrovské množství napětí, emocí, herci včele s Viktorem Zavadilem a Zuzanou Bydžovskou byli taky skvělí. Možná si časem uvědomím nějaký výraznější nedostatek, ale v tuto chvíli opravdu nemám co vytknout. (21.08.2018)

Včera jsem po promítání filmu viděl na facebooku video od české televize. Ptali se v tom videu náhodných lidí, jestli vědí, co se stalo v roce 1968 a neznalost národa mě naprosto překvapila. Většina netušila a někteří experti dokonce řekli rozdělení Československa. Je to strašně smutný, když někdo nezná základní dějiny národa. Při tom tady máme spoustu kvalitních filmů, které se věnují historicky důležitým událostem. A Jan Palach není žádnou výjimkou. Je to hodně kvalitně natočený film, který rozhodně stojí za zhlédnutí. Sice jsem tu dobu nezažil, ale tyhle filmy mi alespoň dávají částečný obrázek, jak náročné bylo v té době nespravedlnosti žít. Jděte na to a vzpomeňte si na dějiny... Jinak se budou opakovat, pokud na ně zapomeneme... (22.08.2018)

Bohužel film není vůbec dobrý. Že nebaví a některé scény jsou opravdu velmi nudné by mi ani tak nevadilo, ale film selhává i po informativní stránce. Nedozvěděl jsem se v něm v podstatě nic nového. Také to že film končí v momentě, kdy se Jan Palach upálí považuji za nešťastné. Chyběl mi i nějaký epilog, který by shrnul co následovalo (další pochodně, kolik lidí zemřelo v souvislosti s okupací, že tu Sověti zůstali až do Sametové revoluce, ...). Hořící keř je ve všech směrech lepší, takže pokud jste ho neviděli, dejte šanci radši jemu. (22.08.2018)

Rozpor mezi faktografickou striktností a dramatizační volností je jedním z hlavních bolů historických a životopisných filmů. Film Jan Palach, natočený primárně u příležitosti padesátého výročí okupace, dává si navíc za úkol zabrnkat na emocionální nitky českého diváka. A já neříkám, že když si lidé z davu začali pod Svatým Václavem sedat před kolonu Sovětské vojenské techniky, nebo když plná posluchárna studentů filozovky zpívá Morituri te salutant s Karlem Krylem, že mi nezačal přebíhat mráz po zádech, ale nebýt těchto pár scén, byl by Jan Palach jen citací učebnice dějepisu z perspektivy průměrného horkokrevného studenta, protahovanou o jeho milostný trojúhelník, ve kterém se rozhoduje mezi hezkou Češkou o berlích a ošklivou slovenskou blonckou. (29.08.2018)

Nechápu oslavu J.Palacha : vzorem jsou pro mně např. : 1) parašutisté, co provedli úspěšný atentát na nacistickou bestii R. Heydricha Gabčík, Kubiš a Valčík a jejich nadřízený nadporučík Adolf Opálka pocházející z vesničky Rešice - leží poblíž Dukovan(od r.1985 je tam mj. jaderná elektrárna). Rodina A.Opálky byla vzdáleně spřízněná s mojí rodinou. Všichni-spolu s dalšími spolubojovníky-padli v červnu 1942 v boji proti esesácké přesile... 2) a nebo naši vojáci bojující (a umírající) proti islamistickým džihádistům - v Afghánistánu, Iráku, západoafrickém Mali, neoficiálně i v Sýrii... /// Takže : jen 3 hvězdy a 60 % - a to kvůli výkonu V.Zavadila, Z.Bydžovské, J.Vondráčka a dalších . (05.09.2018)

...rejža oznámí, že o jeho životě moc nevíme, tak si pozveme Kantůrkovou a ta nám vybleje takových blbostí, že to vydá na dvě hodiny ošívání se v sedačce kinosálu...Palach jde do školy, Palach nakupuje kapra, Palach jí kapra, Palach pláče v kostele, Palach hoří...ještě nikdy jsem si tolik nepřála, aby se někdo zapálil...své nacionalistické pětko a čtyřkohvězdy si narvěte do zádelí, tady se nehraje na patrioty, éru a atmosféru, tady jde divákovi o kejhák... (07.09.2018)

Symbolicky 21. 8. jsem zhlédl tento průměrný film, majíce na paměti, že je nejpodstatnější samotný čin Jana Palacha. Objektivita se lehce vytrácí, když se snažím srovnávat toto dílo s Hořícím keřem, kde jsem se odhodlal k nejvyššímu hodnocení, neboť mě ten snímek daleko více zaujal. Sedláčkův Palach je dle mého soudu nejednotný a postrádá nějaký zásadní zvrat, náhlou změnu emocí, která se v Hořícím keři vyskytovala vícekrát a dělala tak film daleko poutavější. Nicméně resumé je, že jsem rád, že se takové filmy točí, protože je třeba si naši, často hrůznou, historii připomínat. (12.09.2018)

Tak trochu s odstupem jsem přistupoval k této Sedláčkově zakázkové práci. Poskytnuté promo rozhovory dávaly smysl a některé vezdejší komentáře zase pořádně znejistěly. Návštěva kina však více než potěšila. Úvodní motiv ztraceného dítěte, které se coby mladík rozpačitě hledá, aby se nakonec našlo v činu, který byť na krátkou dobu aktivizuje národ (který si tuto nejvyšší oběť snad ani nezaslouží) je v prostředí zdejší retro tvorby neuvěřitelným pozitivním zjevem. Neklouže po falešném sentimentu a nevyrábí instantního hrdinu, ale naopak na Palacha nahlíží jako na rozporuplnou bytost, kterou nejsme sto zcela dešifrovat. Divák si z této skládačky historek a vzpomínek pamětníků může po zhlédnutí filmu vytvořit obraz vlastního aktualizovaného Jana Palacha. Přes některé technické lapsy jde o velmi zajímavý rozbor, který si záměrně nehraje na filmovou avantgardu. (24.09.2018)

Ale jo. Těšil jsem se na tenhle film a dostal jsem to v co jsem doufal a co jsem očekával. Velká část snímku se nese především v klidnějším rytmu a snaží se nám dostat pod kůži okupační atmosférou, která změnila české dějiny. Co se týče představitele hlavní role Viktora Zavadila, tak pár slabších chvilek tam určitě bylo, ale jinak se s těžkou rolí zhostil poměrně dobře a rozhodně nic nezkazil. Dále pak nezklamala ani režie ani kamera a vznikl tedy povedený český snímek (to spojení jsem neslyšel docela dlouho) na který můžeme a měly bychom být náležitě hrdí. 75% (30.09.2018)

Příšerně křečovité, herci jsou jak loutky. Bez atmosféry. Nuda. (12.01.2019)