Panoptikum Města pražského

Adamíra a Havelka v seriálu představují nádhernou ilustraci starého filozofického principu "Jednoty v rozmanitosti". Jejich herecké výkony totiž dosahují naprosto stejné kvalitativní výše, tj. nádherné prkennosti (=jednota), zatímco hlasovým projevem se od sebe liší jak komár a jaguár (=rozmanitost). Adamíra by si mohl z fleku střihnout vedlejšák v krematoriu, zatímco Havelka by byl tvrdou konkurencí Lábusovi při dabování Márž v obzvláště vypjatých hysterických záchvatech. (10.02.2013)

Velmi zdařilé pokračování Hříšných lidí. Samozřejmě nahradit legendárního radu Vacátka nebylo lehké, ale Jiří Adamíra jako rada Koreis se toho zhostil na jedničku. Jasně že roky se nedají zastavit, takže Bouše, Brůžek ani penzista Mrázek už nebyli tak obratní jako před 18 roky, kdy se hříšní lidé točili, ale to nic neubírá na dalším skvělém českém seriálu. Navíc se v této sérii o něco víc zasmějeme, je to takový laskavý humor. Jedinou kaňkou, ale jen malou, je tedy postava mladého Součka ztvárněného O.Havelkou. Takové trdlo by mohlo dělat policajta leda tak v americké policejní akademii. (22.12.2011)

Říká se, ža nastavovaná kaše už není to pravé. Po HŘÍŠNÝCH LIDECH a jejich volné tetralogii klasických hraných filmů se zdálo, že už nemůže přijít nic lepšího. Když se v polovině osmdesátých let takový projekt přece jen objevil, a nejen objevil, ale i realizoval, vyvolal smíšená očekávání jak divácká, tak odbornická. Výsledek následných ohlasů a hodnocení jim plně odpovídal: rozhodně se nejednalo o propad a neúspěch, ale na místě nebyl ani nadměrný jásot; slovo průměrný však také nepostihovalo kvalitu této velmi volné druhé řady o radovi Korejsovi a jeho mordpartě. Spíše se dalo říci, že světlo světa spatřilo osobité, do sobe poměrně uzavřené dílo s jasně odlišnou a téměř nesrovnatelnou kvalitou oproti HŔÍŠNÝM LIDEM. Adamíra sice nebyl - a ani být nemohl a určitě nechtěl - Marvanovým Vacátkem, ale o tu vlastně vůbec nešlo. Jeho akademicky vzdělaný rada Korejs má své zásady, je mnohem rozhodnějším a ostřeji vymezeným šéfem svých detektivů z ulice, nepropadá však šéfovské psychóze a dovede, je-li to nutné, své radní mimikry i shodit. Nepochybně zajímavé oživení do PANOPTIKA vnesl svým ostýchavým zjevem a neúnavným mladickým elánem i zpěvák a herec Ondřej Havelka. Prvorepublikové mordpartě i pražské galérce, která ji svým způsobem živila, tak byl postaven další nezapomenutelný pomník. Česká filmová detektivka dosáhla na další ze svých nečetných vrcholů. (03.01.2008)

Panoptikum Města pražského bohužel nebyl moc šťastný projekt. Nepodařilo se navázat na úspěšnost Hříšných lidí a po všech stránkách to byl o třídu horší seriál. Skvělý Marvan byl prostě nenahraditelný a navíc i kvalita jednotlivých příběhů byla dost kolísavá a většinou šlo jen o dost průměrné zápletky. Zbytek slavné mordparty mnohdy nedostal moc prostoru, což byla chyba, Adamíra se snažil, ale nebylo to prostě ono, Havelka mi tam moc neseděl a úvodní písnička, kterou zpíval Zedníček, byla hrozná. (11.12.2019)

Jiří Adamíra prostě není rada Vacátko, ačkoli mu složí v úvodním díle poctu. Chybí mi patina černobílého filmu, na druhou stranu potěší staré dobré postavy, přestože mají trestuhodně omezený prostor. Nejdůležitější je ale skutečnost, že scénář si zachoval dost vysokou kvalitu, stejně jako výprava seriálu. (08.06.2016)