Johnny Mnemonic

Pokusy o zfilmování zvláštních světů autorů sci-fi se zřídkakdy setkávají s úspěchem; u spisovatele tak výjimečného, jako je zakladatel kyperpunku William Gibson, je úkol o to těžší, že jeho "vizuální" poetika pracuje s ostrými "střihy" a s metodou dynamické koláže. Už druhá autorova povídka Johnny Mnemonic (1981) byla navržena na prestižní cenu Nebula. Právě kvality tohoto výrazného textu zřejmě přitáhly o čtrnáct let později zájem filmařů. Scénář : William Gibson Kamera : Francois Protat Hudba : Brad Fiedel Hrají : Keanu Reeves jako Johnny a Dolph Lundgren jako pouliční kněz. (14.05.2011)

Snímek "Johnny Mnemonic" má v sobě tolik parádních a ujetých nápadů, že prostě nemůžu jinak, doslova jsem se celou dobu zubil nad tím, co všechno tvůrce napadlo. Keanu je celkem toporný, což se od něj čeká, ale Dinu Meyer mám moc rád, no a navíc zde je krásně ujet Dolph a klasicky démonicky Udo. Jo, tohle je bizarně pěkná zábava. (19.04.2017)

Ne zrovna dvakrát skvěle dopadla adaptace díla největšího "kyberpunkera" Williama Gibsona. Těžko říci, co je hlavní vinou tohoto neúspěchu, snad vzájemné spojení vad, které se pokusím naznačit, snad i něco dalšího. Hádaje z úspěchu Gibsona-spisovatele a nejen z něj, zápletka skrývá v sobě nemalý dramatický potenciál. Má šanci se zhmotňovat v rovině emocionální, adrenalinové, etické, politické a snad i filozofické. Ona tak dokonce i činí, ovšem značně neumětelským způsobem. Jednoduché a po pravdě i logické cíle postav jako "zabít toho chlápka", "získat ta data", "sehnat někoho, kdo mi pomůže" samozřejmě samy o sobě neposkytují možnost jejich nějakého hlubšího rozpracování, rozhodně však s ním nejsou ani v rozporu. Dokonce lze říct, že poskytují určitý základ, na kterém se dá stavět. Žel se tak neděje. Johny jakoby byl pouze zmítán touhou se dat zbavit a přežít. Jeho strážkyni jde nejdříve jen o peníze a pak, najednou z ničeho nic, je zamilovaná. Uvěřit jí, že patří k výkvětu mezi bojovnicemi, považuji za zhola nemožné. SPOILER - Její reakce na zjištění, že návod v Johnyho hlavě ji může zachránit, zanechává ji nečekaně chladnou. KONEC SPOILERU. Beztechové jsou i bez charakteru - nic, jen spravedlivý boj proti zlému systému. Kněz Dolpha Lundgrena je jen vraždící stroj tvářící se jako náboženský fanatik. Jeho psýché je také jak duše stroje. Jednoduchého stroje. Snad jen yakuzák Kitano má v sobě něco chytlavého. Většině herců příliš nepomáhají ani kostýmy a masky, které mnohdy jako by vypadly z postapokalyptického sci-fi stylu Mad Maxe či Vodního světa a jež jsou spíše směšné než respekt, hrůzu či odpor budící. Kyberpunková díla v sobě prý také obvykle zahrnují kritiku přetechnizované společnosti (nebo alespoň její popis, detailní popis), kterou ovládají nadnárodní korporace srostlé se zločinem. To samo o sobě nemusí člověka nijak urážet, ovšem svět filmu Johny Mnemonic zcela postrádá plastičnost a propracovanost. Měl by být džunglí, v níž se vyznat, znamená mít miliony informací. Světem v němž skrytá vlákna vztahů neúprosně dávají do pohybu všeliké události. Ne světem jak z pera patnáctiletého áčkaře. Ale dosti kritiky, určitá část filmu přeci jen nepostrádá svou kvalitu - budu té kvalitě říkat "techno nápady". Spojení člověka s počítači, binární svět, monovlákno řezající i ocel, kyberimplantáty, rukavice pro vstup do virtuální reality - to vše má své kouzlo. A přece i zde, šáhneme-li ke srovnání s mladším Ghost in the Shell, zjistíme, že potenciál nebyl plně využit. GiTS je tím pravým kyberpunkovým filmovým vesmírem. A Gibson snad možná ani nebyl překvapen, že právě z tohoto "technonároda" vzešla perla "jeho" žánru - hádám, že ne nadarmo totiž učinil hlavní zločineckou organizaci v oblasti technologie yakuzu. Silné **. (17.03.2009)

Johnny Mnemonic . Velice přijemné překvapení u kterého jsem zůstal přikován v křesle . Na tu dobu parádní efekty . Zajímavý námět a celá ta koncepce pašování dat v hlavě si zaslouží pochvalu. Tenhle film je tákobvá asi předzvěst Matrixu . Velice zdařilé efekty . Herci jakš takš . Mám dojem že Keanu byl nejlepší možná volba do hlavní role . Ja osobně na scifi moc nejsem . Toto se však povedlo . (22.01.2012)

Legendárne fiasko, snímok po ktorom snáď nikto neveril, že ďalší výlet Keanu Reevesa do oblasti počítačových technológií a virtuálnej reality ( MATRIX ), skončí ako prelomový hit. Ide tu o štýlový film, ale dokonalo sprasený infantilným scenárom a triviálnou réžiou. Typický béčkový devedesiatkový výplach. (13.09.2013)