Magnolia

Nádherné dílko o zdánlivě nesouvisejících příbězích lidí, které však když se spojí ve skromném zpěvu "It's not goint to stop, 'till you wise up", pochopíte jak i přes depresivní atmosféru a smutné charaktery je Magnolia krásný film. Paul Thomas Anderson odvedl jako scenárista i režisér obdivuhodnou práci, Magnolia totiž nemá žádný určitý cíl, přesně danou pointu, či květnatý děj, je v ní ale něco zvláštního, citlivého, abstraktního, ale přesto skutečného - zkrátka dost dobře nepopsatelného, co jí dělá originálním a nezapomenutelným filmem, u kterého si i po 3 hodinách povzdychneme, že bychom klidně snesli i víc. Samotnou kapitolou navrch jsou pak herecké výkony, mezi kterými kraluje Tom Cruise ("Respect the cock!"). 10/10 (05.06.2008)

(1001) "Tiše vás soudím." Právě, může si říkat co chce, ale ve skutečnosti myslet třeba na hotdog. A takový mi přišel celý film. Úvod vcelku dobrý, v průběhu nějaké momenty taky ušly, ale "myšlenka", kterou se mi ani nepodařilo moc identifikovat v záplavě tápajících policistů a ublížených dětí, byla rozmělněna v patosu a sentimentu a bůhvíčem ještě, časté opakování motivů mi také příliš nesedlo. Stačí jeden stařík dohnaný blízkostí exitu k alibistické upřímnosti. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Já bych si teda radši dala bramborák, než se prokousávat tímhle znova a snažit se luštit mezi řádky, že lidé jsou ze zásady zlí, ale měli by na sebe být místo toho radši hodní. Připomnělo mi to Donnieho Darka, který se mi ale zdál ve svém chaosu o mnoho plynulejší a přirozenější. (24.07.2009)

Přímo odrazující délka není na tomhle filmu ani trochu znát. Jak se u některých dvouhodinových děl už půl hodiny před koncem neustále dívám na hodinky, tak tady mě první záběr vtáhnul do děje a až do začátku titulek mi vyprávěný příběh nedovolil myslet a soustředit se na cokoliv jiného, než je mi zde tak bravurně předkládáno. Tenhle film je jiný než většina ostatních, vypráví několik více či méně provázaných a více či méně uvěřitelných příběhů, trochu nezvykle, ale přitom stravitelně. Navíc plný skvělých a také skvěle hrajících herců... Tenhle film opravdu stojí za to. Neříkám, že se bude každému líbit, ale každý, kdo není kulturní barbar by se na něj měl podívat. (03.02.2006)

95% - Tři hodiny... Dlouho jsem odkládal shlédnutí Magnolie právě z panické hrůzy při pohledu na její minutáž. Byla to chyba! Tento film mě fascinoval svou formou, díky které se čas stane velmi relativním pojmem. Nejprve se divák seznámí s postavami a jejich životními situacemi, následuje zamotání se do nich, a karty jsou rozdány. Celá první půlka filmu se odehrává za ostinátního hudebního podbarvení Jona Briona, které (ačkoli mi nejprve nepřišlo nijak skladatelsky senzační) naprosto DOKONALE stupňuje napětí tak, že jí člověk skoukne doslova za chvilku. Po ní následuje odhalování životních příběhů postav a nastupuje smotávání vláken v jednu dějovou nit (spíše však krajkový ubrus), už s úplně jiným druhem hudby, ale většinou úplně bez ní. Co se obsahu týče, nevím, co bych vytknul. Drama na téma mezilidských vztahů mě zde naprosto uhranulo. Herecké výkony, jako v málokterém jiném filmu, a vůbec... Tohle je prostě jeden z nejlepších amerických filmů, co jsem kdy viděl. (23.05.2006)

188 minut uteklo jako voda, ve které jsem se topil, takže po Shyamalanových Znameních a pár jiných kouscích tu máme další, u kterého s Tylerem poplaveme proti proudu názorového mainstreamu. Ne že by Magnoliu neshazovali i jiní, ale s Tylerem jsme zajedno ve většině momentů, které rozhodly o hodnocení dvěma hvězdami. Hloubku, šířku, výšku nebo jiný rozměr Magnolie nevidím. Asi leží nebo stojí, ale spíš se nachází v pro mě nepojmenovatelné poloze kdesi daleko mimo moje chápání. Výsledek? Tři hodiny jsem zíral na samy o sobě výborné herecké výkony, které v souhře neměly žádný efekt. Takovou přehlídku divných lidí jsem neviděl dlouho předtím ani potom, navíc celá pointa nebo spíš úvod filmu mluví o něčem, čemu odmítám věřit, takže bodový zisk z tohoto tématu je nula. Nejvíc mě zasáhl Tom Cruise, který vtrhne na plátno jako lavina (a je stejně pokrytecký jako celá Magnolia), nicméně pronese onu větu, která byla velice silným momentem, a kterou cituje Tyler, takže ji nebudu přepisovat. A co hudba? Stejně divná jako film...zkrátka a dobře, P. T. Anderson není ten, komu budu zobat z ruky... (01.02.2005)