Marie Antoinetta

Film jsem pochopil, moderní hudba má své opodstatnění, ale přesto mi tam moc nesedla. Nicméně krásně a výpravně nasnímané obrazy dělají z tohoto filmu nevšední zážitek. Při sledování jsem byl sice skeptický, ale díky skvělému konci to ve mně vybublalo vesměs pozitivně. Takže určitě stojí za pozornost. (pozn. trošku mě mrzelo, že film nezabíhá do detailu, a tak kupříkladu se ztratilo v překladu proč Ludvík XVI nemůže souložit - ve skutečnosti chudákovi museli udělat chirurgický zákrok, jinak řečeno obřízku, "nepřetáhl totiž dres přes svého fotbalistu" :) (04.05.2007)

Pokud jste zvyklí na klasické historické eposy, odosobněné přepisy dobových záznamů nebo zbytečná vyústění se snahou zodpovězení veškerých otázek... nemá cenu vás na Marii Antoinettu lákat. Je to malý film v důsledku svého poslání, prostý pohled na člověka zasazeného do nestandardního prostředí. Nevěřil jsem, že by Sofia upustila od svého modelu (alespoň doteď fungujícího) poukázání na lidsky rozměrné problémy a dívku/ženu (případně i muže) v prostoru nevyhnutelného osamocení a niterných strastí, radostí i úvah. Toho všeho patrného z gest, pohybů očí a všudypřítomných kamerových záběrů (přenádherné jsou rozbřesky u Malého Trianonu v zahradách Versailles nebo balkónové scény - ať už před bouřlivým davem nebo se stále se oddalující kamerou). Neupustila. Tempo snímku není závratné, ale kdo by to po předchozích filmech čekal? Dobová atmosféra nepostrádá působivost – působí nenuceně, ale o to silněji a moderní soundtrack, vyvážený dobovou hudbou nebo času nepodléhající, nepůsobí rozhodně nepatřičně a samoúčelně. Sofia mne, bez přehnaného nadnášení, udeřila znovu do srdeční krajiny (potřetí), a i když nemohu jásat tolik, jako po předchozí japonské exkurzi, jsem potěšen a to nejen závěrem, kde se projevuje typická úspornost filmu, které však dávám jediné přízvisko: zdrcující. Gradující konec dává očekávat pro některé konečně dramatickou notu, je výborný ve všech směrech. Ale třešničkou budiž přeci jen ten konečný, finální střih. Teprve pak si naplno uvědomíte, že jste nesledovali až tak docela obyčejný film. Jednoduchý v myšlence možná. Nesnadný však v adresování masovému divákovi. Sofia prokázala i v historickém dramatu svojí nezávislost a cit v obrazech, což se zdá jako tradičně hlavní „Sofiina volba“ - (více v recenzi) 90% (05.05.2007)

Krásně se na to kouká - nádherné kostýmy, boty, účesy, naaranžované jídlo, všechno hýří barvami...film je sice chvílemi pomalejší, ale mě to vůbec nevadilo. Celou dobu jsem si říkala, jak se asi celý štáb musel při natáčení bezvadně bavit (maškarní bál apod.). A Kirsten Dunst opravdu umí hrát! Dýchá z ní strašně moc emocí a každou pohnutku jí opravdu uvěříte (bezcílné běhání po chodbách Versailles, konečné "Good-bye" apod.) Hodně silné čtyři hvězdičky. A soundtrack si určitě pořídím. (30.12.2006)

Sofia má dar, který vyždíme z kulis a prostředí snad úplně všechno. Originálně pojatý historický film s Converskama. (20.10.2007)

Sofia Coppola sa ku svojej hrdinke zachovala tvrdšie, než som čakal. Neskryla nič z hlbokého pochopenia, ktoré ku nej prechováva, rovnako tak jej však nič neodpustila. V závere nedarovala nič ani samotnému divákovi a u mňa je tento strhujúci príbeh o tragickom osude mladej ženy definitívnym potvrdením veľkosti jedného talentu. Vlastne dvoch, pretože to, čo predvádza Kirsten Dunst, tiež ťažko opísať. Vďaka plnému nasadeniu a inteligencii týchto dvoch dám som si s ich hrdinkou naplno prežil každučký ponúknutý moment - trápil sa i smial z jej rebelantských úletov, pookrial pri narodení detí, doprial jej trocha toho hazardu i milenca, ktorý to všetko ale urobil ešte neznesiteľnejším a tak som sa nakoniec už len modlil, nech je čo najskôr koniec, pretože bezvýchodiskovosť tejto situácie nešlo viac vydržať. Keď ku koncu vyšla Marie Antoinetta na balkón a akoby sa poklonila (odovzdala?) lúze pod ňou, mal som pocit, že im ďakuje (rezignuje?). Tá revolúcia ju oslobodila, nemyslíte? (28.08.2007)

Luxusní palác a gothic rock, to si nechám líbit :). Lahůdka. Po docela dlouhé době jsem si pustila nenáročný film z produkce USA, a tak jsem byla velice mile překvapená. Politika je tam vykreslena jen okrajově a kdybych alespoň trochu neznala životní příběh skutečné Marie Antoinetty, tak toho asi spoustu nechápu. Je to však snímek, kde mladá panovnice vystupuje jako člověk, a to jako velmi sympatický člověk, navíc ztvárněna krásnou Kirsten Dunst. Velmi důležitou roli hraje vizuální stránka, která je vskutku úžasná a je radost se jen nechat unášet kouzelnými obrazy. Je pravda, že je to spíše povrchní záležitost, pod půvabným zevnějškem se neskrývá klenot, který by v nitru člověka zářil ještě dny po zhlédnutí. Přesto jako taková jednohubka je vskutku výtečná. (17.08.2010)

Jestliže Alain Delon odmítl roli v tomto filmu se záminkou, že se nehodlá účastnit amerického zpracování francouzské kultury, dobře věděl, co dělá. Tolik blbostí se na jednom místě nevidí... (31.08.2012)

Popkulturní pseudohistorický kýč může mít různé podoby. Buď se tváří jako málem seriózní vědecké dílo nabité historickými fakty, a přitom je to právě pouze onen "popkulturní pseudohistorický kýč", výplod komerční scénáristické mašinérie, který zájemce o historii leda nasere. Taková je bohužel drtivá většina všech "historických" filmů, nebo aspoň těch made in Hollywood, Bollywood apod. A nebo si takový film/seriál na nic nehraje, netváří se nijak seriózně historicky, je to narovinu a bezostyšně popkulturní krávovinka, ale přitom se z něho nějaká ta seriózní historická fakta dají načerpat taky a ještě má navíc třeba i skvělý vizuál a parádní hudební doprovod. A to je přesně tenhle případ. Líbilo se mi to. Líbila se mi Kirsten coby Marie Antoinette, bavil mě odlehčený děj, rád jsem se podíval na nádherně nasnímané komnaty i zahrady ve Versailles, jako i na dobové účesy a kostýmy, a perfektně mi kupodivu sedl i moderní soundtrack (spoustu těch pecek jsem samozřejmě znal). A pokud už o téhle epoše aspoň trochu něco víte, budete možná překvapeni, že zas až tak velká "popkulturní kýčovitá pseudohistorická krávovinka" to vlastně nakonec ani není. (26.08.2022)

První půl hodina měla spád, ale pak to začalo nudit - opulentní večírky se střídaly s královým neúspěšným snažením. Vadila i malá propracovanost postav, které neprošly žádným vývojem, takže Marie Antoinetta v pětatřiceti je stále tou Antoinettou v sedmnácti a i ostatní aktéři příběhu jsou vykresleni velmi povrchním způsobem. A když k tomu přidám podivný konec, který má budit zdání, nejspíš pro Američany, že to nakonec všechno dobře dopadlo, nemůžu dát víc než 40%. (01.01.2009)

Krásné na pohled,chytlavé na poslech... nepříjemně povrchní nuda jako celek.Chápu,když vás to Sofiino hravé zachycení prchavých dívčích pocitů mladé Antoinetty chytne,je už pak dětinsky snadné si užívat krásně natočený film plný francouzské dekadence a náladotvorných písní,jenže já se do toho filmu ani na chvíli nedostal,některé části mi přišly neskutečně přetažené,jiné bych rád viděl trochu lépe rozvedené a přestože měla režisérka na zmapování charakteru hlavní hrdinky dvě hodiny,některá její rozhodnutí mi připadala absolutně ničím nepodepřená.Styl je rozhodně na úrovni,výsledek pro mě ale představuje poměrně značné zklamání. 55 % (30.08.2012)

Filmu sluší jeho nadhled a humor - z jinak docela nezajímavého snímku dělá poměrně příjemnou podívanou. (03.09.2007)

Možná příliš barevné a rozjařené, ale já styl paní režisérky nakonec přijal. Kirsten se pro tuto roli (do tohoto filmu) velmi hodila a byla roztomilá - možná až moc. :) V každém případě byla vylíčená spíše jako oběť. Poprvé jsem dal 3*, ale to je málo. 4* si to opravdu zaslouží; i za ten závěr. (27.02.2008)

Brilantný výsmech konvenciám, prevereným fimovým postupom a modelu "historicky faktografického filmu". Dokaz, že Kirsten Dunst vie a že Sofia Coppola je fenomén. Perfektný soundtrack, ktorý kongeniálne funguje ako pridaná hodnota k filmu, ku ktorému mi napadá ešte jedno: aké asi má hodnotenie na francúzskom čsfd ? :-))) (10.09.2009)

Historický film pro teenagery, jinak se to ani nazvat nedá. Je zde totiž poměrně hodně historických nepřesností. Po celý film jsem se docela nudil, čekal jsem, že aspoň závěrečná poprava M. Antoinetty bude dobře zfilmováná, ale ta se vůbec nekonala. Což tedy dobře nechápu. To je jak natáčet mistra J. Husa bez upálení. K. Dunst sice hrála dobře, ale na roli se vůbec nehodila. Je totiž, až příliš sexy na M. Antoinettu, což tady docela často dokazovala. Jinak soundtrack je docela dobrý, ale k historickému filmu absolutně nehodící. Dávám pouze jednu hvězdu a to za kostýmy a rekvizity. (22.01.2012)

Sofia Coppola natočila naivní komedii o velkých dějinách. Naivní či dětská, růžová nebo infaltilnost ovšem nejsou nadávkami, protože v tomto filmu fungují naprosto trefně, ať už s celkovou vizualizací, tónem a kukučem Kirsten Dunst. Ta s Jason Schwartzmanem tvoří výbornou ústřední dvojici, která vám dá zapomenout tragickým koncům takovýchto báchorek. Díky Sofia, díky Kirsten, díky The Strokes. (15.01.2008)

Doba plná okázalosti, pompéznosti, pravidiel a postupov na postupy. Veľké dámy a veľkí páni si žili naozaj krásne. Obrovské žranice a bezchybné žúrky. A to všetko len za cenu neustáleho ohovárania a závistlivých pohľadov. Mala spoločenské postavenie, dokonalé sídlo a šatník, pri pohľade na ktorý dostavajú holky zo Sexu v meste hysák. Trošku netradičný pohľad na doby dávno minulé a treba uznať, že príjemne odľahčený. No musím dodať, že vizuál dal jednoznačné KO obsahu. (30.08.2012)

"Jaká má prsa ??" - "Prsa ?? Nedíval jsem se Arcivévodkyni na prsa, pane !!" - "Ne ?? To je to první, na co se koukám.." ;) (17.12.2015)

Film kopíruje tempo života samotné Marie Antoinetty, chvíli je nesnesitelně stereotipní, chvíli zběsile rychlý, chvíli nudný, chvíli šťastný, chvíli smutný. Na vlastní kůži tak člověk pochopí, co vedlo Marii k tomu, zamávat směšné etiketě a celému francouzskému lidu - ten je přece tak daleko a já chci žít!! Antoinetta příliš nemluví - ani nemůže - její pocity tak lze odhalit pouze jejím "pozorováním" - chování, napětí v její tváři, úsměvy z nutnosti a občas i úsměvy upřímné skrývají opravdu mnoho. Kirsten Dunst je skvělá! Tohle jsem asi ještě nikdy neřekl :), ale ten film funguje především díky ní. Takže když tahle (občas sice trochu neukočírovaná) jízda skončí a vy si po neuvěřitelně působivém závěru řeknete - ona to ta rozmazlená fiflena měla docela těžké - je to znamení, že Sofia Coppola zabodovala. 8/10 (22.06.2007)

Čekal jsme od mé oblíbenkyně Sofii Coppola přeci jen něco víc. Není to špatný film, ale ve výsledku se jedná jen o průměr mezi historickými snímky. Nelíbil se mi hudební doprovod, vůbec se nehodil k žánru. Do příběhu jsem se dlouho dostával a když začínal být zajímavý, tak skončil, rychle, bez nějakého závěru (ne že bych si an ně potrpěl, ale i tak...). A postava Marie Antoinetty byla zahrána skvěle, ale celý film se soustředil jen na několik jejích vlastností, které byly omílány pořád dokola a zbytek tak nějak vynechal. Možná by pomohl lepší střih nebo scénář, ale celkově mě film nepřesvědčil. (05.07.2007)

Bez nápadu, bez šťávy, bez emocí a s pitomou hudbou. A znovu se mi potvrzuje, že Američani by neměli točit filmy z francouzské historie. Počínaje slavnou okřídlenou větou "Ať jedí koláče", která se dodnes uvádí jako startovní moment francouzské revoluce a která zde ovšem zazní jako nevýrazná hláška (a navíc je dnes známo, že ji řekl někdo jiný, nikoli Marie Antoinetta). A když už se to mělo vydávat bulvární cestou, škoda promarněných šancí. Ohňostroj ke svatbě, dodnes uváděný v Guinnessově knize rekordů jako jedna z novodobých hromadných katastrof, nebo quazikonflikt s hraběnkou du Barry, který ve všech knihách nabírá rozměry mezinárodního dramatu, zde ovšem přiblblá historka odnikud nikam. Navléct stovky statistů do (solidních) kostýmů a vyjet si s kamerou do Versailles, fajn, ale prezentace Kirsten Dunst se jistě dala pojmout i jinak. Ale v podstatě jsem spokojenej, já jsem podobnou blbost čekal:-) (21.01.2012)