Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ORIN
    *****

    Hvězdně obsazené a originálně pojaté heist krimi. Spojenec Spika Lee se řadí k trendu filmů, které postrádají vysloveně negativní postavu/filmového záporáka. Hlavní postava zloděje Dultona Russella představuje současně i vypravěče a průvodce celým filmem. Jen on je v tu chvíli vševědoucí a divák se motivace jednotlivých postav dozvídá spolu s postupujícím dějem, narace se jeví i díky přestrojení všech rukojmích do totožného převleku jako omezená. Průběžnými prostřihy do "přítomnosti" divák postupně může přicházet na to, kdo z údajných obětí bankovní loupeže je Russellův komplic a kdo ne. Navrch přichází (ne)očekávaná pointa, která dodává loupeži i filmu punc dokonalosti.(26.2.2011)

  • Matty
    *****

    „Co má větší váhu: Všechny vlaky projíždějící přes Grand Central Station v průběhu roku, nebo stromy poražené k výrobě amerických bankovek? Malá nápověda: Je to chyták“ Pro někoho „jenom“ zábavný heist-movie, pro někoho mnohovrstevnatá sociologická diagnóza současné situace v Americe (ne všichni, kteří vypadají jako potenciálně nebezpeční takoví skutečně jsou). Na první pohled banální příběhovou pavučinu o tom „kdo“, „kdy“, „co“, „proč“ a „jak“ tvoří mnohonásobně pevnější vlákna, než na jaká jsme u podobných filmů zvyklí. Jako nit se celým filmem vine rasová problematika, k jejíž podstatě se Lee propracovává s mnohem větší obratností než třeba tvůrci melodramatického Crash. Důležitá je morální nejednoznačnost všech postav, potažmo veškerého jejich jednání. Může malý zločin překrýt zločin mnohem větší? Jakou váhu mají peníze? V neposlední řadě si film pohrává s žánrovými pravidly, překrucuje je, nebo je zcela obchází a zcela odlišným způsobem přistupuje k tomu, co by měl vědět zločinec, co policista a co divák. Vždy to ovšem činí tak, aby se divák necítil podražen (jako v případě druhého dílu Dannyho parťáků). Výborný scénář plný černého humoru a slovních přestřelek skýtá nejedno překvapení, to hlavní je nám odhaleno na samém začátku (aniž bychom o tom věděli), ta ostatní většinou v pravý okamžik vypointují nějakou vedlejší epizodku (albánský dialog). Psychologické prokreslení postav je přiměřené. Rozsahem největší roli má Denzel Washington, kterému se celkem úspěšně daří nevykrádat sebe samého. Rovněž způsob, jakým Clive Owen přistupuje k dalšímu charismatickému hajzlíkovi zasluhuje obdiv. Pozoruhodná je postava Jodie Fosterové, šedé eminence (příjmení Whiteová nelze brát jinak než jako ironii), která disponuje nebezpečnou mocí v podstatě nad všemi zúčastněnými stranami. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Tom Hardy, Malarkey, Lynn, HoneyBunny(17.2.2007)

  • Shit
    ****

    Spojenec mi skoro až připoměl Bezva fintu s Belmondem, akorát že tohle je braný hodně vážně a řek bych že i daleko víc promyšlený, ale taky aby ne, když celej film stojí vlastně na promyšlenosti příběhu Ovšem i tak mi to přišlo trošku mdlý, i když napětí tu a tam bylo a jak Clive Owen, tak i Denzel Washington byli skvělý. Nicméně celý 2 hodiny mě to nedokázalo udržet v pozornosti a občas sem se mírně nudil(27.5.2007)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Máme neznámý počet podezřelých, neznámý počet rukojmích, banku a asi milion diváků." Přepadené banky obvykle nevyhledávám, ale loupežník Dalton Russell mi přinesl tolik zábavy a stylu, že jsem se do banky Manhattan Trust musel několikrát vrátit. A týpek, který hodlá z banky po loupeži v klídku odejít hlavním vchodem, mě vždycky dost bavil. Stejně tak mě bavili detektivové Frazier a Mitchell i cílevědomá slečna Whiteová. Dostal jsem prostě hromadu zábavy, kterou si nehodlám kazit přemýšlením o tom, jestli přepadením banky, omezováním osobní svobody rukojmích či pouštěním projevů Envera Hodži přece jen nemohl být spáchán alespoň nějaký malý trestný čin. Nemohl a konec přemýšlení.(16.4.2018)

  • Radek99
    *****

    Geniální film. To není jen obyčejná žánrová bravurně natočená strhující detektivka, ale spíše takový malý sociologický ponor do nálady současného New Yorku - bohaté, fungující, leč stále ještě hodně rozbolavělé západní megapole, města syndromu 11. září. Řekl bych ale, že hlavní motiv, proč Spike Lee natočil tenhle film, je vykreslit a poukázat na stereotypy v myšlení současných Newyorčanů a vůbec Američanů a možná i obecně příslušníků západní civilizace. Ten film je toho doslova plný a je jasné, že to musí mít nějaký jiný smysl, než jen zvýšení autenticity a dotvoření koloritu. Každý, kdo je jiný, jakkoliv se odlišuje, byť to nemusí být přímo cizinec, je potenciálně nebezpečný - uplatňující se převažující stereotyp v myšlení současné Ameriky (ostražitost policistů přeroste v agresi, když pod maskou rukojmího uvidí Araba - Sikka, albánská žena je zobrazena jako potencionální coura, Albánie je cosi ve střední Evropě (pro nás zvláště pikantní), na albánském konzulátu chtějí za rozhovor s policií peníze, při výslechu se táží muže, zda má albánské jméno, on říká, že arménské, policisté se otáží, jaký je v tom rozdíl...). Stejně bolavý je pro režiséra Leeho jeho osobní stresor, který akcentuje ve většině svých filmů (nelze nezmínit především snímek Malcolm X), problematiku rasové nerovnosti a postavení Afroameričanů ve společnosti. Malý černošský chlapec hraje v jedné z klíčových scén v sejfu banky počítačovou hru na gamepadu - obdobu GTA, kde virtuální hráč získává body za to, že porušuje zákon - prodává crack, zabíjí lidi a aktuálně brutálně zastřelí na ulici černocha - ,,negra" a poté mu strčí do pusy granát a odjistí ho. Rasismus je sice v současné Americe latentní, ale stále přežívá a modifikuje se (rozhovor detektiva Millera s bílým policistou, kterého postřelil 12letý černošský chlapec...). Tahle scéna nám odhalí i další významové roviny filmu - celé přepadení banky je do nejmenšího detailu pečlivě promyšlený konstrukt, který má navenek rysy trestného činu, ale ve skutečnosti je to spíše intelektuální výkon, svého druhu geniální šachová partie, motivovaná navíc etickými důvody (byť ekonomickými samozřejmě také). Tedy obrovský rozdíl oproti simulacím života pouličního gangu a vybíjení černochů. To je čistě patologický projev, zvláště u 12letého dítěte. Nebo proti jednání postav z třetího pólu trojúhelníku filmu - majitel banky s temnou minulostí a pro nejvyšší klientelu pracující právnička - zařizovatelka čehokoliv či newyorský starosta - všichni prohnilí a zkažení touhou po moci, postavení a penězích. Na závěr jsem čekal nějakou 25 hodinu, jak už bývá ve filmech Spike Leeho zvykem - a ona přišla a nepřišla. Závěrečná geniální pointa, osvětlující význam názvu, leč bez toho doslovného přesahu z předešlého brilantního režisérova filmu. Jinými slovy, 25 hodinu tentokrát Spike Lee nechal odbít již někdy v průběhu filmu...(20.8.2007)

  • - V kanceláři majitele banky Arthura Case visí obraz Paula Cézanne "Cards Player". (don corleone)

  • - Scenárista Rusell Gewitz debutoval Spojencem na filmovém plátně. Dosud napsal jen několik epizod TV seriálu Blind Justice o slepém policistovi, který se snaží po osudném úrazu opět zapojit do práce. (imro)

  • - Film měl původně točit Ron Howard, ale dal přednost filmu Těžká váha. (don corleone)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace