Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem
-
The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford
(více)
The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford
Zabitie Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom
Režie:
Andrew DominikScénář:
Andrew DominikKamera:
Roger DeakinsHrají:
Brad Pitt, Casey Affleck, Sam Shepard, Mary-Louise Parker, Paul Schneider, Jeremy Renner, Garret Dillahunt, Zooey Deschanel, Michael Parks, Ted Levine (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Vrcholně poetický umělecký western? To si pište. A jaký. V případě tohoto snímku rozhodně nebyly dvě nominace na Oscara uděleny zbůhdarma. Právě naopak, film režiséra Andrewa Dominika patří mezi nejpozoruhodnější snímky tohoto žánru za posledních deset let. A rozhodně nejen proto, že v něm hlavní roli největšího desperáta Divokého západu sehrála mezinárodní superhvězda Brad Pitt a ve vedlejší roli se až neskutečně blýsknul Casey Affleck, bratr staršího, zatím známějšího Bena. Jaký vlastně byl lupič Jesse James? A proč došlo k tomu, že se devatenáctiletý idealista Robert Ford, Jesseho přítel a člen jeho gangu, postavil proti muži, jehož od dětství zbožňoval? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (735)
Mělo to naprosto hroznou stopáž, bylo to pomalé, ale přesto mě to ohromě bavilo, výborně to podbarvovala ta hudba, Pitt byl slušný a Casey Affleck vyloženě výborný, líbil se mi ten vypravěč... prostě to ve mně celé zanechalo opravdu dobrý dojem. ()
Nevypočitatelný Jesse James ztvárněný démonickým Bradem Pittem ve filmu, který je zajímavou reflexí svého žánru a který je hlavně neskonalým hypnotickým zážitkem. Při úvodní scéně přepadení vlaku jsem se bál dokonce i mrknout. ()
Můj život je příliš krátký na tak ZBYTEČNĚ DLOUHÉ a ZDLOUHAVÉ filmy. Z vypravěčova otravného voiceoveru (zejména ke konci) mě málem trefil šlak. FEBIOFEST 2008 ()
Táhlá a docela zdlouhavá psychologická studie demýtizovaných westernových charakterů, která balancuje na hraně umělecké hypnotizace, poetiky a náznaků nudy. Slova jsou zde vedlejší, mnoho dialogů nebo i zcela tichých scén oplývá silným vnitřním napětím, k čemuž dopomáhají také skvělé výkony Pitta a Afflecka. Z hlediska postav i filmového vyprávění je zajímavé, jak se pozice hrdiny a antihrdiny v závěru filmu převracejí - Robert Ford je vlastně obrovský nešťastník... 7/10 ()
Poetický manifest loserovství, který motivů westernu jen využívá pro něco "většího". Nicotný a iritující Casey Affleck tu stojí proti velkolepému a svou velkolepostí značně unavenému Bradu Pittovi, aby tím za všechny "druhé v řadě" odvyprávěl svůj příběh. Velmi silné... ()
Film je pojatej spíš jako průlet životem a osobností Jesseho Jamese a musim říct, že mě to teda moc neoslovilo. Přišlo mi to dost nudný, děsně pomalý a vyprávění nezajímavý. Snad jen Pitt je opravdu výbornej a Casey Affleck se taky snaží, ale na skoro 3 hodiny fakt málo a někdy to je fakt skoro až ubíjející jak se nic moc neděje a všechno se zaměřuje na osobnost Jasseho Jamese a nejrůznější vysvětlování. ()
K nejlepšímu westernu počátku 21. století dodám jen dvě věci. Pokud si Casey Affleck svým výkonem vysloužil nominaci na Oscara, tak Brad Pitt ho za ten svůj měl dostat. Pro milovníky žánru pohlazení po duši, pro odkojence Michaela Baye znamení, že mají jít o dům dál a nepřekážet. ()
Bůh mi odpusť, ale zdá se, že je pro mě velmi lehké napsat negativní komentář a nad pochvalnými si lámu hlavu dlouhé měsíce, nebo jako v tomto případě, i roky. Poprvé jsem tento film viděla těsně po premiéře, kdy mi bylo nějakých šestnáct, a tehdy jsem při promítání a. nedávala pozor a za b. nechápala zobrazovaný konflikt. Uplynulo několik let a další promítání jsem si dala v rámci maratonu akutního zamilování do Jeremyho Rennera, neboť jsem si ani nepamatovala, že tam vůbec hrál. A dávala jsem pozor a film se mi před očima proměnil v oltář, který uctívá a také je sám hoden uctívání. Považuji za velmi obdivuhodné, jak si film vybere velmi úzké téma a potom ho podrobně a detailně prozkoumá. Každé gesto má přesný význam a přiměřenou míru pozornosti, aby se při seřazení do celkového sledu všech těchto gest objevil ucelený nenarušený smysl. Často různým filmům vyčítám, že s emocemi zacházejí lehkovážně a nepřiměřeně - takové ty filmy, kde se zrazují/a nebo umírají rodinní příslušníci a dávní přátelé i neznámí lidé a nikdo na to adekvátně nereaguje, například. Tak Zabití Jesseho Jamese to nedělá a je to nesmírně blažené. A teď už bych jenom ráda řekla, že Andrew Dominik, Roger Deakins, Brad Pitt, Casey Affleck, Nick Cave a Warren Ellis jsou všichni kouzelníci - alchymisté. ()
Slováci mají svého Jánošíka, Ukrajinci Nikolu Šuhaje, my Babinského, no a k americké historii a k národním mýtům patří příběh o slavném lupiči Jesseho Jamesovi. Při sledování film jsem si opakovaně vybavil titul Jiřího Brdečky Kolty bez pozlátka. To proto, že spíš než o umělecký western jde o antiwestern, který důsledně rozbíjí zažité žánrové stereotypy a ve svém odmítání westernových klišé je nekompromisní. To je jeho hlavní přednost, ale paradoxně i největší slabina. Filmoví fanoušci totiž na klišé nadávají, ale zároveň je mají hodně rádi. Andrew Dominik nepojal svůj snímek jako dobrodružné vyprávění, nýbrž jako pomalu plynoucí životopisný příběh Jesseho Jamese. Potíž je v tom, že stopáž je přetažená a film jako takový je nevýrazný, takže ve spojení s melancholickou hudbou působí jako hypnotikum. Ten, kdo usedá pozdě večer k filmu s tím, že se pobaví, má slušnou naději, že během vysílání usne. Film má jinak řadu kladů, ať už jde o herecké obsazení, kdy se tu sešla parta výborných herců, nebo o vynikající kameru, přesto je výsledný dojem silně ovlivněný absencí dynamického děje a efektů, které by dokázaly filmového diváka nabudit. Celkový dojem: 55 %. ()
Strašlivě rozvleklé, ale oplatí se nato podívat už kvůli vynikajícímu Casey Affleckovi. ()
Asistovaná sebevražda Jesseho Jamese zmanipulovaným Robertem Fordem. Správně nasměrovanou reakcí na obdiv a servilitu lze u druhých vybudovat zášť a u sebe věčnou slávu, ví to i Mozart a jeho Salieri z Divokého západu.. Deakinsova kamera evokující dobové fotografie, se svým nasvícením prostřednictvím plápolajících ohňů či petrolejových lamp a tónovaná paletou hnědých a černých barev, toť čirý divácký požitek. A.Dominik vymačkává z jednoho herce vedle druhého to nejlepší a obrazovou poetizaci starého amerického západu používá jen jako líbivou kamufláž dekonstrukce mýtů kolem jeho hrdinů, brodících se v bahně amorality, slabosti a hanby. Vytknul bych knižní jazyk, potažmo voiceover spjatý s Hansenovou novelou či malickovský nepoměr délky a dění, ale s ním to máte jako u projížďky s Jesse Jamesem, když on je ten vpředu. Pokud jste si vědomi věcí, co mohou přijít, budete se cítit komfortněji.. ()
"Zabití Jesseho Jamese..." není film pro každého. Formou vyprávění i délkou stopáže zásadně odkazuje k filmům Terrence Malicka (Tenká červená linie, Nový svět). Ale pokud přistoupíte na pravidla hry, otevřou se vám dveře do nevídaného 'nového světa'. Fascinující kamera, podmanivá hudba... scéna příjezdu vlaku, ve které světlo pomalu prostupuje houštinou, je dokonalou ukázkou "moving picture". Scénář je do puntíku vypiplané dítko; snad jedině prostřední část je až příliš zdlouhavá. Ale posledních 30 minut smete ze stolu veškeré výhrady - od hypnotizující scény zabití Jesseho Jamese až po epilog, který bravurně slovy opsal Adrian: "V smrti druheho nachadzas smutok, odcudzenost a vlastnu samotu, ktora je ti najobjektivnejsim sudcom." Brad Pitt sálá neuvěřitelným charismatem, ale až téměř rouhačsky musím poznamenat, že celý film si pro sebe krade Casey Affleck - až doteď jaksi pozapomenutý ve stínu svého staršího bratra. Jeho Robert Ford je slizký, odporný, ale přitom nesmírně pochopitelný - kousek Roberta Forda si v sobě nese snad každý z nás, pokrytecké by bylo si to nepřiznat. Neboť každý máme své idoly a toužíme se hřát v jejich přízni, ačkoli bychom zároveň chtěli překročit jejich stín. Mladší z bratrů Afflecků je pro mě objevem roku a příslibem ještě mnoha zajímavých hereckých výkonů. Jen se obávám, že deglorifikace Jesseho se asi nikdy úplně nepovede, ostatně ani jiných "desperátů" - Robinem Hoodem počínaje a Al Caponem konče. ()
Pozoruhodný snímok, ktorý keď budete brať ako životopisnú drámu, mapujúcu život svetovo známeho psanca v súmraku divokého západu, a odhliadnete od faktu, že žiadny pokus o klasický western (plný bankových, vlakových prepadnutí, či nemilosrdných odplát) sa konať nebude, budete zaručene spokojní. Srdečne nadelená dávka napätia a prekliate strhujúceho rozprávania ma strhla vždy vtedy, keď pomalá réžia, melancholická kamera a podmanivo hypnotizujúca hudba začali hrať prvé husle. Westernový nádych má však film nepochybne a to mu dáva nevídaný šmrnc, vyváženosť a pocit, že westernový žáner sa ešte stále hlási o slovo. Herecky s prehľadom a ja som až po skončení filmu zistil Caseyho oscarovú nomináciu, ku ktorej môžem len dodať, že bola oprávnená. 85%. ()
Na začiatku som mala so zvláštne pomalým tempom trochu problém, ale postupne som si zvykla a film naberá grády až v druhej polovici, kde sa neviete dočkať, ako to skončí, napriek tomu, že koniec je prezradený už v názve filmu. Zbožňujem experimentálne filmy a rozhodne tento meditatívne orientovaný western nezhodím len preto, že nejde o akčné napínavé eastwoodovské kúsky z dielne Sergia Leone. Brad Pitt je vynikajúci najmä v zobrazení svojej vlastnej vnútornej vojny a ako herca ho mám stále radšej, hypnotické prostredie očarúva každým záberom a poetickej atmosfére sa tiež nedá nič vytknúť. Nie sú to úplne čisté 4*, ale som spokojná. ()
Komorní film vyprávěn pomalým tempem, který sází na psychologii postav a na herectví hlavních zúčastněných a musím říci, že se vše až na vyjímky povedlo. Nejisté chování Jesseiho Jamese zvládl Brad Pitt dobře, ale největším tahounem byl samotný Casey Affleck, který zbabělce zahrál fantasticky, opravdu se mě jeho postava příčila (nominace na oskara zasloužená). Hlas vyprávěče příjemný a úhly kamery a osvícení se mě těž velice líbilo. Největším nepřítelem tohoto filmu je dlouhá stopáž, jež ze začátku se film táhne velice pomalým tempem, ale k závěru film rychleji a rychleji nabírá na tempu a rázem je konec. Mé hodnocení 4 hvězdičky… ()
Strhující charakterové drama nebo artistní předehra k vraždě, uchylující se k dnes už zoufale klišovitým časosběrným záběrům zamračených nebes? Něco z obojího – ovšem už jenom ze shovívavosti nad tím, že film jak umělecky, tak zéjmena komerčně zaspal dobu, si zaslouží spíš obdiv než odpis. Dost možná platí, že co se dnes jeví jako artový, výběrový film, by před nějakými čtyřiceti lety mohl být v Americe mainstream a před dvaceti lety nikoliv nemožný kandidát na Oscara z kategorie NESMIŘITELNÝCH… ()
„Can't figure it out. You want to be like me or do you want be me?” Westernová poezie o přátelství, lásce, nenávisti, zradě a smrti. Cassey Affleck, pravděpodobně největší talent své generace, jako úlisný Ford září. Jeho gestikulace, hlas a pohled staví film nad rámec svého žánru. Jeho výkon je tak dokonalý, že zastiňuje i samotného Brada Pitta, jehož Jesse, maniak - bezcitná stvůra a zároveň šarmantní gentleman - chladný vrah je učebnicová ukázka vytříbeného herectví. Hudba dvojice Nick Cave a Warren Ellis, dovoluji si označit za jeden z nejlepších soundtracků historie, pomalu plyne skrze děj a pouze dokončuje celkovou emocionální hloubku snímku. Vrcholem se pak spolu s hlavními představiteli stává sama obrazová stránka, umělecké dílo v každém detailu. Pára od přijíždějícího vlaku, zasněžené jezero, obilí políbené sluncem. To vše zakončeno v intenzivně gradujícím finále, které pouze potvrzuje moje přesvědčení, že tohle je nejlepší western 21. století. ()
Brad Pitt předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry a kdyby to Andrew Dominik nepřehnal s délkou, mohl být i jedním z jeho nejlepších filmů. Zbytečná rozkošatělost příběhu ubírá na jeho intenzitě a odvádí pozornost od toho hlavního. To je asi to jedinné co mi vadilo. Ostatní herci předvedli taky jen to nejlepší a Casey Affleck je buď výborný herec nebo je takový uťápnutý trouba i ve skutečnosti. Ford je hnusná postava a ani závěr mi ji nedokázal nijak přikrášlit. Udělal to co udělal a to, že toho lituje mi bylo srdečně jedno. Mladý naivní hlupák co se chtěl stát slavným a zabil svého přítele. Zbaběle, zezadu a bez jakéhokoliv zásadního důvodu. Naše hrdiny bychom přece neměli zabíjet, měli bychom k nim vzhlížet. Hodně silné 4*. ()
Za celých 160 minut neexistuje jediný záběr, který je ve filmu navíc/zbytečně a tohle se moc často říci nedá. Podepisuji se pod komentář Limy, který herce, charaktery a jejich činy rozebral naprosto dokonale. Jediný rozdíl je v tom, že na můj rozežraný mainstreamový vkus bych potřeboval přece jen více akce. Starým pardálům a filmovým intelektuálům (nikoli však škarohlídům) tohle ale sedne na plných sto procent. ()
Související novinky
Brad Pitt versus lupiči a gangsteři
Vypadá to, jako by se Brad Pitt pokoušel na vlastní pěst natočit Dannyho parťáky 4. V kriminálce Cogan´s Trade si zahraje titulního Jackieho Cogana, drsného mafiánského bijce, který dostane za úkol… (více)
Oscaroví nominanti na vzestupu
Nic vám tak nenakopne kariéru jako nominace na Oscara. Jeremy Renner a Christoph Waltz by mohli vyprávět. A oni vyprávějí. Renner prozradil, že si zahraje po boku Ewana McGregora v dobovém thrilleru… (více)
Brad Pitt opět sahá po koltu
Je totiž hlavním kandidátem na ústřední roli v celovečerním filmu inspirovaném slavným westernovým seriálem Gunsmoke. Pokud nabídku přijme, na rozdíl od psance v Zabití Jesseho Jamese atd. si zahraje… (více)
Nej filmy roku 2008
Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)
Film neumí vyprávět, ani slovem, ani obrazem. Určitou dobu lze držet pozornost na tom, že je to poetický záměr, postup, jenže neúčelný, křečovitě rádoby umělecký obraz se omrzí velice brzy, protože nefunguje, a později začíná být jasné, že příběh nepůjde dostavět, a minuty se začnou jevit zbytečné. Téměř - téměř. ** K vyprávění - nevadilo by, že nelze poskládat soudržný vývoj a pospojovat scény, u filmové básně by to bylo v pořádku. Ale pokud u básně smí syntax chybět, protože stačí z náznaků vybudovaná atmosféra, pak i ta se zhroutí, jakmile vznikají logické rozpory. Tvrzení by mělo být buď méně, aby diváka nenutila zasazovat je do celistvého kontextu, anebo by si v daném množství neměla odporovat. ** Sám klimax budiž příkladem za všechny: klíčová scéna (bez ohledu na předchozí děj, v němž se sice dají najít silné podpůrné argumenty, ale zbývá i spousta nerozhodných a nadbytečných, nevřaditelných momentů) evidentně ukazuje, že Jesse si volí a vybírá svůj poetický konec sám, dokud je ještě při smyslech, slavný, šťastný s rodinou a na svobodě, a rozmyslně pověří Roberta Forda, aby ho zastřelil (věnuje mu nový kolt, aby se nemusel bát, že se ten starý rozpadne, až mladej příště zmáčkne spoušť, a v pravou chvíli sundá opasek s pistolemi, nahlas na to významně upozorní, přestože spolu mnohokrát mluvili o tom, že jej beze zbraně nelze přistihnout, pak pomalu přejde k obrazu, aby z něj setřel prach, jak oznamuje, stoupne si na židli, v odrazu skla se ujistí, že Robert Ford na něj míří, a čeká nehybně na ránu), a Robert Ford, do té doby vskutku zbabělec, pochopí velikost té chvíle, ke svému úkolu se postaví statečně a udělá to. A přitom se od toho momentu ve filmu na rovině vypravěčské i rovině postav řeší jedině to, že Robert Ford byl zbabělec, který zabíjel pro slávu a peníze a potlesk, ale nic z toho si nevysloužil, a patří mu to - a navíc sám litoval, že JJ zabil, protože mu chybí stejně jako zbytku Ameriky. Hm. ** Kamera je manýristická, chtěné umění různých triků (uprostřed scén beze střihu přechody z barevné na černobílou a naopak, rozostřené okraje, záběry proti světlu, významné nájezdy na detail atd.), jenomže se trýznivě míjí s účelem, je to vše na efekt, jako by si režisér losoval, jaký trik použije v dalším záběru... Jako by básně mohl psát každý, kdo zná klíčová slova a rýmy a umí je přibližně namíchat ve správné délce a pořadí. ** Jediné, co je skutečně fascinující, je vybudování postav Bradem Pittem a Caseyem Affleckem - a to neomrzí až do posledního záběru, a proto říkám, že minuty dívání jsou zbytečně utracené jen téměř. Film to není, na to snímek nedrží pohromadě, ale etudy či studie těch dvou jsou uhrančivé. Protože alogičnost, zborcenost příběhu tyhle dvě postavy nemůže rušit. Zatímco Brad Pitt svérázně a nonšalantně vystupuje jakožto westernový don Corleone, kterému se postupně rozpadá říše pod rukama (ale zde je ve filmu těžko dopátrat, zda se rozpadá, nebo je on sám jejím likvidátorem, a zda záměr sledujícím, nebo už ve vleku stihomamů a duševních poruch - ani jedna linka není ve filmu přesvědčivá, vždy toho hodně nesedí), avšak on neztrácí svou pózu (nikoli pozici, ta právě jasná není) - a mladý Casey Affleck při něm buduje postavu psychopatického, nesebevědomého a nakohoutěného páska, který si naopak není jistý ničím, bez ohledu na to, jestli se filmový příběh rozpadá nebo ne. A jeho uhlazený, chorobný vzhled, stejně jako každičký uhýbavý pohled, pomýlené gesto, z vody vařená věta i čin (až na ten poslední, který se nečekaně mění v triumf jeho prozření a odvahy, alespoň pro ten moment, zachovat se historicky, vytvořit legendu, nepokazit tragické spění k silnému vyústění) ve Vás vzbudí rozpaky a pocit trapnosti a strachu z chorobné mysli a uražené ješitnosti a přeskakujícího hlasu a utkvělé představy. A říkáte si trochu jízlivě, jak se patří vůči všem těm nefunkčním rovinám snímku, jestli tenhle hoch hrál jako bůh, a nebo se to v něm všechno prostě jenom přirozeně nasbíralo, protože to je závistí zelený, slávou posedlý mladší brácha Bena Afflecka. ** Každopádně sledovat tuto dvojstudii byl jedinečný zážitek a za pozornost rozhodně stál, bez ohledu na to, že film zůstává nesourodým, nepodařeným, ač usilovným pokusem o umění, křečovitě kořeněným několika dobrými, jenže tím spíše vlastní větev si podřezávajícími vtipy (Nick Cave). ** A také by se dalo se ctí vyváznout a alibisticky tvrdit, že svou rozpadlostí, kýčovitou kamerou a neumělým vyprávěním chtěl film chytře ukázat, z jakého prachu vznikají rozmazané pověsti kolující mezi obyčejným lidem, který vyprávět neumí - a opřít to o úvodní scénu tlachání lumpů před přepadnutím vlaku: "měla vlasy žlutý jako -- jako -- no jako nevímco" - "jako svit slunečního paprsku?" - "jo, přesně takový, panejo, ty to holt se slovama umíš... a fakt mě měla ráda, protože takový věci by neříkala každýmu, a taky mi udělala dobrou cenu". Ale to by bylo jako vytouženě hledat dokonalý záměr Velkého bratra tam, kde bolest působí jen chaos myslí malých lidí, takže film je spíše ukázkovým příkladem, že síla legend se udržuje a roste na podhoubí neumětelsky, podbízivě, ale nadšeně či vyděšeně vykládaných příběhů. ** () (méně) (více)