Barbar Conan

Nechápem ako sa tento projekt vôbec mohol dostať do rúk takej nule ako je Nispel. Už od začiatku bolo jasné, že to bude obrovský prúser. Nikto nevidel jeho Pathfindera? Ten zbesilý strih, maximálne nezvládnutú akciu (bojovníci utekajú z ľava do prava potom z prava do ľava a je v tom obrovský chaos) a všadeprítomnú tuposť? Jednalo sa tu len o vidinu veľkých prachov, len nech sa to nejako natočí a meno sa vo svete predá. Žiadne srdce, žiadna láska k filmu a žiadne nadšenie. Nispel sa mierne v akcii zlepšil, dá sa na to pozerať, Momoa má charizmu barbara a po technickej stránke to tiež nie je také hrozné. To je tak asi všetko čo by som pochválil. Zaslúžený prepadák. (06.09.2011)

Jeden z mála filmů, kde bylo jasné, že půjde o nízkou kvalitu prožitku již z traileru, který je sice hloupý, ale možná přece jen záživnější, než celý film. Zaujme jediná akční scéna (malý kluk v lese - hned na začátku), solidní výprava a to je asi tak všechno. Hudba je všelijaká - skladatel si asi myslel, že když poskládá dohromady rychlé smyčce, znamená to monumentální, plná a akční hudba. Bohužel se trošku spletl. Ani herci nic moc. Je tu vidět ryzí komerce a žádná zanícenost a láska ke klasice. A to celý projekt pohřbívá. (27.11.2011)

K abdikaci na svou funkci guvernér barbarství z Rakouska přinucen nebyl, už jen proto, že Nispelův film mohl klidně stát zcela mimo conanovskou mytologii, ale to by zase nemohl použít známou značku k marketingovým účelům a šel by pak nejspíš rovnou na DVD. Jedna nachem zabarvená zběsilá řežba stíhá druhou a já si to tak užíval, že ani nebyl čas přemýšlet nad logikou, či návazností, ale bohužel, s blížícím se finále už všechno skřípe jak dveře od bruntálského úřadu práce, načež při odchodu z kina zjistíte, že vám z nového Conana nezůstalo v hlavě nic. Snad jen syn Vlada Naražeče, bratr Magui a otec Mickeyho Rourkea v podání Stephena Langa, který si svou roli prostřednictvím drobných gest vskutku vychutnával. A představitel cimmérského nevzdělaného plémě? Momoa, co vypadá, že jeho rodiště je Samoa a že jej píchl do čela ovád, odvedl to málo, co bylo potřeba a svými hladkými půlkami sedinky evidentně nedá některým místním mužským uživatelům spát. Až tak, že by mu mezi ně nejraději vnořili svůj… meč. (24.08.2011)

Nie, že by sa vyslovene nebolo na čo pozerať. Pár záberov celkom potešilo. Ale robiť remake tak úspešného snímku ako je Conan s Arnoldom, chce skutočne veľkú dávku odvahy. Režiséra by som za to určite nemučil, ale na také nútené práce do ruských guľagov, by som ho v rámci "dovolenky" bez menších problémov vyslal. Vytratilo sa veškeré čaro "originálu", takže tento snímok bol zbytočný, ba dokonca miestami pôsobil tak idiotsky, ako český prezident, alias "Kikina", pri krádeži "čínskej prepisovačky" na čajových dýchankách v Chile. (10.06.2014)

Když si člověk čte rozhovory se Zimmerem a s Batesem (autor hudby k tomuhle filmu), zjistí jednu celkem příznačnou věc - zatímco Zimmer neustále zmiňuje melodii a básní o tom, jak hodiny a hodiny vybrnkává do kláves, než přijde na něco kloudného, Bates se ubírá úplně jinudy a jednoduše ucpe divákovi uši neskutečně uřvaným a přeplácaným (často nelibozvučným) bordelem bez nějaký hloubky – má tam zkrátka spousty bohatý textury a málo, přemálo struktury (motivů a témat). Kde nabízel Poledouris melodii, tam má Bates spíš rytmus postavený na brutálních perkusích a agresivních smyčcích. Možná měl Bates navázat na svůj nechvalný skandál z 300 a opět trochu opisovat, koneckonců sám Poledouris tři stěžejní tracky z původního soudntracku - Anvil of Crom, Riders of Doom a Theology/Civilization - jednoduše oprásknul z Prokofjeva, Orffa a Holsta (přičemž Anvil of Crom si zase dál vypůjčil Goldsmith pro hlavní téma Total Recall). ____ Co se filmu týče, zamlouvala se mi hlavně sofistikovaná narážka na Tenkrát na Západě, kde Bronson nese svého staršího bratra na ramenou a jen marně oddaluje jeho smrt, (-spoiler-) čemuž zde odpovídá syn držící řetěz s víhní a oddalující smrt otce. Na konci se tatáž scéna dočká zopakování, Conan tentokrát na podobném řetězu drží Tamaru. Co je ovšem zajímavé, Khalar Zym na tuto paralelu mezi otcem a Tamarou zcela explicitně diváka upozorní. Spíše než Khalar Zym tak mluví scenáristé, kteří skrze hlavního padoucha upozorňují na určitou vynalézavost svého scénáře, neboť i to nejhorší filmové dílo je komplexním celkem, kde může kdejaká nuance divákovi snadno uniknout, takže scénáristům nezbývá než na to občas přímo upozornit. Někdy se takového upozornění nedostává divákům, ale i postavě: například Fonda pochopí celou situaci teprve tehdy, když mu Bronson vloží v závěru harmoniku do úst. ____ Ačkoliv je nový Conan zjevně cosi dlužen svému předchůdci, zajímavý rozpor mezi Conanem a náboženstvím zůstal zachován. Conan opět spoléhá zejména sám na sebe a sekta se svým náboženstvím tvoří vůči jeho individualismu jakýsi protipól. Platilo to hlavně v původním filmu, kde Arnold tvrdil, že se ke Cromovi moc nemodlí, protože stejně neposlouchá, ale ozývá se to i zde. Conanovým krédem je přesvědčení, že náboženství by mělo mít i nějaký hmatatelný přínos a že jinak koneckonců není tak nepostradatelné a nedotknutelné. Tímto podezřením vůči náboženství a neustálou tendencí snímat otrokům okovy připomíná Conan proletáře par excellence. Udivuje mě, že nikdo z velkých levicových dramatiků nebo romanopisců – Olbracht, Majerová, Trockij, Odets – si v tom nenašel své téma. ____ Nemá někdo z vás náhodou číslo na Rachel Nichols? (20.08.2011)