Předčítač

Líbila se mi první část, ale čím víc se film posouval ke konci, tím víc jsem nechápala, na co se to dívám a proč se na to dívám. Respektive, to jsem asi věděla, jenom jsem se ukrutně divila, co tím autoři sledovali. Jestli měl být film kontroverzní psychologickou sondou a jeho cílem bylo vykreslit divákovi pudy zmítanou, citově chladnou, nepříliš inteligentní ženu se smyslem pro povinnost a poslušnost, aby tak poskytl klíč k nahlížení na pěšáky, kteří sloužili nacistickému monstru, tak potom nechápu moralistické pindy v závěru. Kdyby to bylo tak, jak jsem v předchozím dlouhém překombinovaném souvětí naznačila, tak bych byla z filmu nadšená. Jenže ono to tak nebylo. Sentimentální závěr i znovuobnovování vztahu mezi Hanou a Michalem mi přišlo špatně prokreslené a zejména nevhodné, závěrečné setkání s Židovkou v podání Leny Olin mi potom přijde jako zbabělý pokus uklidnit všechny ty, které rozčílilo předchozí dění, pro příběh samotný nemělo podle mě vůbec žádný význam. (15.10.2009)

Tak tenhle oscarový kandidát ve mně zanechal docela rozporuplné pocity. První hodina filmu mě totiž absolutně nebavila, příběh mi připadal tuctový a nezajímavý a tempo až moc pomalé. Jenže v polovině filmu se to tak nějak obrátí a film směřuje úplně jiným a mnohem zajímavějším směrem. Dosud nenápadná Daldryho režie se najednou vytasí s několika hodně působivými scénami a téma se zdá být o mnoho zajímavější než na začátku. No Daldry to měl nakonec chytře vymyšlené, jenže tu první půlku prostě mohl o trochu zkrátit aby nepůsobila tak utahaně. A konec na mě taky nezapůsobil asi přesně tak, jak měl. Nakonec tedy jenom velmi silné 3*,protože letos je v tom výběru hodně zajímavějších a lepších filmů, i tak to ovšem za shlédnutí stojí. Už jenom kvůli Winsletové, které je tu opravdu famózní. (01.02.2009)

Je samozřejmě výtečné, že se podařilo vzbudit pozornost kolem tématu Osvětimského procesu z let 1963 až 1965. Kate Winslet je zajímavou volbou pro hlavní roli, ačkoli víme, že hrát umí, pro takto složité postavy je přeci jenom až příliš známá. Bylo by zajímavé v této roli vidět nějakou dobrou německou herečku. Bernhard Schlink napsal knihu, která vzbudila mnoho emocí, otázek, diskusí. A množina témat, která se jím line jako červená niť, do sebe zdánlivě zapadá jen obtížně. Opak je ale pravdou. Velmi kontroverzní jsou části líčící rozhovory se studenty práva 60. let a závěrečné setkání s někdejší obětí. Osobně považuju za krajně problematické celé vyznění románové fikce, ale to není Schlinkova chyba, to je problém obecného fenoménu denacifikace. Chod dějin nelze změnit potrestáním nejslabšího článku. Nota bene nelze se takto vyrovnat s holokaustem. P. S. Určitě souhlasím s danliofer, že vzhledem k tématu filmu je lepší zvolit dabing, protože sledovat ty německé reálie v angličtině nedává žádný smysl. (12.01.2020)

Chcete vyhrát Oscara? Odhoďte svršky, zahrajte uvěřitelně orgasmus a máte ho doma. Nějak tak zní recept podle filmového Předčítače, dvouhodinového šlehání dějového vakua, v němž není vyjma hereckých výkonů a pevné režie absolutně nic. Sledovat stereotypní první polovinu, v níž se akorát souloží, je únavné a ve druhé, kdy přebere otěže mdlý Fiennes, už k nějaké katarzi dospějete těžko. Ne s povrchně načtrnutými postavami a zápletkou, která se i přes opírání o nejslavnější ukázku genocidy nedostává pod kůži. Dokonale přeceněná a po většinu času zbytečná nuda. 5/10 (24.04.2009)

Kate Winslet strká do kapsy svůj výkon z Revolutionary Road a činí tak solidním dramatu, kterému by však prospěla větší soudržnost. Daldry má sice snímek pevně v rukou i přesto, že musí přebíhat mezi časovými liniemi, ale scénář si často razí cestu vpřed rychleji, než byste chtěli, a zanechává za sebou události, které občas nejsou tak úplně jasné. Hloubka ale Readerovi i tak nechybí a je mi sympatické, že chce být v jádru nečím jiným, než jen další vzpomínkou na hrůzy holocaustu. Určitě jeden z mých oscarových favoritů. (22.01.2009)