Noc drůbežích mrtvol

Podle zdejší galerie jsem se těšil hlavně na útok přerostlých zmutovaných kuřat. Žel bohu, tito opeřenci v nepřesvědčivých maskách se na scénu dostanou až po hodině utrpení, které zahrnuje muzikálová čísla s nulovou choreografií a otřesným zpěvem. Jistěže je to záměr, ale na rozdíl od zpívánek v Chilleramě, kterou jsem viděl tentýž den a ve které jsou naschvál zfušované postsynchrony, mi tady ty tanečky a zpěvy prostě nepřišly zábavné. On je taky rozdíl, když točíte poctu béčku, přičemž je na vaší práci vidět zručnost a nadhled, a když točíte béčko, protože byste jistojistě nic lepšího vytvořit nedokázali. První hodinu tak musíme přetrpět již zmiňované hudební vložky, ale také fekální humor, který se filmem táhne jako červená nit. Říkám fekální, protože myslím fekální a ne třeba dementní. S dementním humorem se to má totiž tak, že když se dobře použije (takže autoři často vůbec nemusejí být dementi), může se z něj stát humor legrační. Tomu se ovšem Poultrygeist umně vyhýbá a naopak nám servíruje scény jako například tu, ve které máme tu smůlu přihlížet tomu, jak se chlapík ne nepodobný Gabeu Newellovi doslova vysere z podoby. Z téhle Tromy, s níž dosud nemám žádné zkušenosti, jsem byl tak dokonale znechucený, že mi bylo zle i ze vší té rajčatové a okurkové šťávy, která tu na hektolitry cáká po zdech, po podlaze, ale ze všeho nejraději lidem do obličeje. Ani drůbež v gumových oblecích to nakonec nezachrání (i když mírné zlepšení je patrné, ale zábava to i tak není), protože scénář je opravdu stupidní. Vážně nepochopím, proč bylo k jeho realizaci potřeba tří lidí, když i Avatara, což je asi jediný film, který má horší scénář než tohle, napsal Cameron sám. (07.09.2012)

Dávám dvě hvězdičky ne proto, že bych se cítil znechucený, ale proto, že tenhle film tak nějak nemá šťávu, pokud ovšem nepočítám těch několik scén s procitnutím mrtvých kuřat a následným brutusem. Ke konci už mi film přišel zdlouhavý a těm zmutovaným nebožákům jsem přál, ať místo opětovného znovuvstávání raději dojdou pokoje. (587.) (11.10.2010)

Jestli chcete vidět něco od Tromy, sáhněte po tomhle kousku, už jen proto, že je divácky nejlépe hodnoceným filmem v historii společnosti. Jistě, jde o nechutnou až úchylnou podívanou, některé scény bych bez problémů oželel, na druhou stranu ovšem je film nabytý řadou gagů, z nichž některé mě dostaly do kolen. Hlavní postavou téhle podívané (anotace horror/komedie/muzikál je pravdivá, všeho se vám dostane) je mladík (Jason Yachanin) s vizáží, dikcí a někdy i řečmi mladého Woody Allena, (ovšem splést se nemůžete, Allen takovéhle filmy netočí:)) a jeho expřítelkyně demonstrující proti jakési obdobě KFC, kde mladík pracuje. Přes řadu bizarních (často politicky i sociálně nekorektních) situací a pěveckých čísel (nejraději mám Slow Fast Food Love a Longing to Live / Waiting to Die) se děj rozvine až k závěrečné vesele horrorové podívané a očekávanému konci (existuje i alternantivní, s pornohercem Ronem Jeremym). Vedlejší roli včetně pěvěckého čísla (starý Arbie) si střihnul i režér Kaufman, řada dalších vedlejších scén je obsazena dobrovolníky, sehnanými na inzerát. Ideální kousek na skupinové promítání. Ti kteří neodejdou v prvních dvaceti mimutách se skvěle pobaví. (29.08.2011)

Snad největší tromácká prasárna, se kterou sem měl tu čest se potkat, všude tečou, potažmo lítaj nebo se rozmátlávaj sračky, střeva, hnis, do toho šílená mutace všech lidí na kuřata, opíchávání mrtvýho kuřete a na oddech tu máme nějaký ty muzikálový čísla s hromadou holek s kozama ven, fakt neskutčný, prostě správná mňamozní chuťovka po který sem dostal chuť si zajít do KFC, i když sem během filmu spořádal řižek, Peter Jackson může jen tiše závidět, akorát škoda, že je to celkem nuda a kvůli tomu jen průměrný tři, ale jestli bych měl hlasovat o nejprasáčtější film všech dob, tak tohle je jasná volba (03.07.2009)

„Bože, Arbie, přes oblečení šukáš nejlépe na škole!“ Ať napínám paměť jak napínám, tak si snad nevybavím film, který by mě odrovnal hned první pronesenou větou. Tedy pardon. Už si ho vybavím. Odteď to bude tento. Až jsem se ze začátku lekl, že u mě z trůnu sesadí mou dosavadní tromáckou pecku Terror Firmer. Možná kdyby to bylo trošku kratší a vysekaly by se z toho některé nudnejší pasáže, povedlo by se mu to. Ale je to velmi zábavné, komické, nechutné, debilní, brutální a politicky nekorektní, přesně tak jak Troma umí být. (27.08.2012)