Nine

45% Muzikaly na filmovym platne nemam moc rad, az na vyjimky jako My fair lady je na nich hrozne videt ze vznikly pro divadlo. U Nine to plati tuplem, sterilni divadelnost cni na hony daleko, veskera muzikalova cisla se odehravaji divadelnim jevisti, mole, ci jinem podiu, choreografie nema v takovem prostoru naprosto cim prekvapit, rek bych ze bude aspon z pulky okopirovana z puvodni divadelni verze. A kdyz to neni na zivo, tak proste to co na divadle funguje, na platne selhava Pisnicky jsou az na dve vyjimky (Be Italian a Cinema Italiano) nechytlave. To co "zpiva" Judi Dench ani neni pisen, jen recituje slova na hudbu, coz je obsazeno i v dalsich hudebnic vystoupenich. Navic ke vsemu se dej hrozne vlece a je nudny a kdo videl 8 1/2 tak ho nema cim prekvapit, spis nez poctu Felinimu mi to trochu pripomina vykradacku. spis takovy upraveny remake pro Americke publikum, ktere o Felinim nejspis v zivote neslyselo. Uz proto mi prislo divne, ze by nekdo v Americe tocil poctu pro Feliniho, dyt ho tam nikdo krome par skalnich fandu nezna. Americane na cizojazycne filmy nechodi. secteno a podtrzeno jedina dobra vec na celmy filmu je Marion Cotillard ktera o nekolik trid prekonava slavnejsi kolegyne herecky i charizmatem. V Edit se mi moc nelibila, ale po Nine se zacinam tesit na jeji dalsi film. (04.03.2010)

Vizuálně fantastické, a to nemyslím ani tak kameru, jako práci světla a stínu, filtry, využití B&W, efekty (kouř, pára), celkovou kompozici (především ve scénách s lešením, tedy na "place"). Hudebně napůl, některé písničky absolutně mimo, jiné ale byly oživením a ze soundtracku se dá čerpat. Už jsem si skoro (až na výjimky) zvykl, že u muzikálů je děj až na posledním místě, takže ani tady jsem neměl problém. Day-Lewis je tu typologicky trochu podobný Billymu Bobu Thorntonovi (vůbec jsem Daniela nepoznal), ale naštěstí pro mě je mi jako herec sympatičtější. Mimochodem, toho Boba si tu taky umím představit, Daniel je ale určitě vhodnější. Z dámského zastoupením nejvíc potěšil "návrat" Nicole Kidman, která takto připomněla své geniální účinkování v Moulin Rouge, stále zpívá s přehledem nejlíp ze všech. (18.04.2010)

Tenhle film asi taky neměl scénář předtím než se začalo natáčet ne? Pro mě velké zklamání, takhle jsem se v kině u filmu snad nenudila (dokonce ani při Lítám v tom). Hlavní hrdina byl neskutečně nesympatický, písně nebyli záživné, pořád stejné a ani hudební vystoupení nebyli nic moc. Jediná písnička, která stála za to - Fergie - Be Italian + scéna, která se nejvíc přiblížila daleko lepšímu Chicagu. 2* (12.03.2010)

Gejšu jsem "shovívavě" vstřebal jako milou pohádku, tohle už je ale jedna velká filmová lež a kýč a strašná patlanina. Tím patrnější, že se snaží být meta a snaží se mluvit o filmech. Zajímavý, že na rozdíl od Velké nádhery, která je v podstatě tím samým, to tady každý vidí. Ale na Američany se nadává snáz, že jo... (21.11.2014)

Tak v první řadě je tohle film pro kino a za to mám čárku a Nine puntík navíc. Opět šlo o krizi, režisérovo potažmo mužovo, a do týhle krize bylo prostříhaný takový jakoby televariété, ovšem ultraluxusní, jenže: každá složka měla svoje vlastní zoubky jako třeba kousky stavebnice, ale ty kousky nešly tak uplně dobrovolně spasovat dohromady, takže se jim muselo pomoct trochu násilím. Emoce stříkaly z každýho okýnka, ale asi jsem seděla moc daleko, zásah jsem cítila toliko při dvou výstupech - Marion Cotillard, ale to zas pak stálo za to. Varietní čísla byla většinou originální, hudba naopak velmi povědomá, Daniel mě překvapivě neomráčil, zato Sophia Loren ... - to je Ženská !!! (17.03.2010)