Teď a tady

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Každoročně podobný přírůstek mezi filmové diváky holt zavítá. Někdy je jich víc, liší se kvalitou i počtem momentů, kdy divák vytahuje kapesník. Procítěný kousek Now is Good si jde svou vlastní přirozenou cestou. Nepodbízí se, nehledá viníky. Jízlivá Tessa je prostě nemocná. Smrtelně nemocná, ač se to zejména jejímu otci (znamenitý Paddy Considine) a nejlepší kamarádce nemusí zamlouvat. Do seznamu uslzených brzy přibude také nová známost, a to nejen proto, že ztráta nevinnosti je součástí tak trochu jiného seznamu, aneb co ráda bych ještě stihla, než mě nadobro zavřou do dřevěné rakve. Scénárista snímku Báječný hotel Marigold Ol Parker si tentokrát do scénáře podle knižní předlohy nenechal rýpat nikým jiným a usedl i na režisérskou sesli. První šťastnou ruku měl při výběru Dakoty Fanning i při celkovém uchopení látky. Silné, neumělé, sarkastické, nenápadné, citlivě natočené.. a paradoxně k tématu navýsost příjemné.. (24.03.2013)

Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo! (19.01.2015)

Kdyby se Jeremy Irvine soustavně netvářil, že se nutně potřebuje poškrábat na intimních partiích, ale je mu to žinantní před kamerou, možná by mi jeho přítomnost až tak nevadila. Kdyby se Parker vykašlal na scénu s otcem brečícím ve zdemolovaném pokoji, možná bych filmu přiznala i příjemný nadhled. Zpočátku se totiž zdálo, že ironie bude hlavní nosnou linií. No, nebyla. (14.09.2014)

Film, který ve mě vzbudil tisíce pocitů a emocí, dokonce mě vytryskly i slzy, což se mě skoro vůbec nestává. Má oblíbená dětská herečka Dakota Fanning trošičku zestárla, ale stále hraje skvěle. Od první do poslední minuty mě film ani trochu nenudil, skvělé působivé záběry Brightonu a křídových útesů, kde jsem strávil rok života mě vrátily ve vzpomínkách zpět. Velmi nádherný smutný příběh, škoda jen, že jsem si prvně nepřečetl knihu. (02.10.2014)

Úplně zbytečnej film. Stejně od začátku víte, jak to skončí, takže akorát sledujete nesympatickou Dakotu Fanning, jak si poslední měsíce před smrtí strašně užívá a navazuje vztah s nějakym hezounkem ze sousedství. Ono to podle toho filmu vypadá, že rakovina je vlastně hrozná pohoda, že si můžete život užívat na plný pecky a o nic se nestarat. Sice je to dost nevěrohodný, ale řikal jsem si, že to aspoň neni klasickej srdceryvnej doják. Jenže ke konci začnou všechny ty dojemný a srdceryvný okamžiky přibejvat. Takže zhruba hodina je taková nic moc romantická komedie a zbytek klasická ždímačka na slzy. Nejvíc z celýho filmu se mi líbily úvodní titulky. Pak ještě stojí za zmínku pár záběrů z pobřeží (sice kýčovitejch, ale pěknejch) a docela slušná muzika. Tohle stačí dohromady tak na ty 2 hvězdy. (20.11.2014)