Klepání na nebeskou bránu

Sťahujú sa mi kútiky očí, chce sa mi plakať od radosti, keď si uvedomím, aké je to nádehrné prežívať každý deň, ako keby bol ten posledný. Každé ráno oživiť hlas mora v mysli, každý deň cítiť vánok, ktorý nás hladí vo forme načích najbližších. Film nemusel byť dokonalý, stačil už prvý monolog o nebi s tequillou v ruke a čarivou hudbou, ktorá tieto myšlienky priviezla... (20.01.2009)

Velmi příjemné žánrové uchopení a svižně a vtipně napsaný scénář ve Vás dokáže namixovat tu správnou příměs humoru, melancholie a sarkasmu. Fóry jsou dobře vypointované, mají potřebnou šťávu (i množství) a přesto Vás film dokáže pevně provázat s hlavními herci tak, že to s nimi budete prožívat. Občasné sarkastické výstřelky a hyperbolické nadsazení některých částí filmu je pak dobře mířenou střelou do vlastních řad... Výsledkem je příjemná podívaná, která má potenciál pro to být kultovním dílem... (07.09.2006)

No zdejší hodnocení je podle mě trošičku přehnané, to ale nic nemění na tom, že si tenhle film zaslouží červené zbarvení. Němci nejsou velcí filmaři, to ví každý, ale sem tam umí překvapit nejen vážným snímkem, ale i skvělou komedií a to je přesně případ Klepání na nebeskou bránu. Vtipné dialogy doplňují uvolněné písničky, herci jsou vybráni asi nejlíp jak to na tamní poměry šlo, příběh je sice už 100x ohranej, ale mě prostě baví sledovat lidi, kteří žijí naplno - a to z jakéhokoliv důvodu (i důvodu brzké smrti). Nutno dodat, že velkým plusem je i přiměřená porce minut. Takže paráda, ale nic, co by se mnou zamávalo natolik, abych hodnotil 5 hvězdiček. 80% (02.04.2011)

Zo začiatku som rozmýšľal, že keď má tento film len nejakých 80minút čistého času, ako sa tam zmestí všetko to žánrové zaradenie ak si má pritom zachovať kvalít, ktoré ukazujú výsledné hodnotenia. A Nemci to dokázali s prehľadom. Akčná roadka s veľkmi trefným nadhľadovým a situačným humorom. Postupne, minútka ku minútke, rastie aj priateľská rovina a záver sa nemohol podariť lepšie. Ešte kúsok ubrať z tých seriálových momentov a bolo by to za plné. 85%. (08.12.2007)

Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? (13.11.2013)