Den nezávislosti: Nový útok

Rollo, čti: Úve Boll s neomezeným rozpočtem v zádech, je zpět a v obvyklé formě! Čti: S pečlivě nagelovanou hlavou po ramena zaraženou v americké prdeli, velkoryse pohrdaje fyzikou, logikou, postkomatickou rekonvalescencí, racionálními dialogy či nekýčovitým vkusem, zase veřejně vášnivě masturbuje nad hvězdotřpytným praporem, okatě podkuřuje Pekingu kvůli tržbám a v neotřelém, naprosto originálním konceptu „V roce 2012 zaútočíme na Hvězdu smrti a pak se vydáme na lov vetřelčí matky“ velkolepě demoluje vše, co mu vleze před čočku. Výsledkem je jako vždy pompézní multikulti eintopf, v němž pod vlajkou světospásných Spojených národů amerických v jeden milující se celek sjednoceni árijsky patriotističtí správňáci, odpudiví neherečtí metrosexuálové, židi, negři, ťamani a buzeranti znovu nekompromisně zatočí se zlým bordelem z vesmíru. Bordelem, který furt ne a ne přistát v Barentsově moři, za což bude muset tentokrát účelově ignorovaný car Vláďa anektovat Aljašku a najmout Bondarčuka juniora, aby vrátil úder a natočil Den VŘSR. Ale ať je ten Rollo zdegenerované a komerčně pokřivené hovado, jaké chce, pořád je to kurevsky nostalgická, slaboduchá zábava! Závěrem bych zde rád zanechal vřelý vzkaz pro provozovatele Kulturního zařízení Ostrava – Jih: Ještě jednou mi v tom nezlodějském, krásně zrekonstruovaném a pohodlném kině s jedním z největších pláten v republice, které pro mě představuje poslední výspu odporu proti všeobecně přehlíženému monopolu banditsky předraženého Cinezmrda, nazapneš ve čtyřiceti stupních klimu, poseru ti sedačky a prokleju promítačku! (03.07.2016)

Africký diktátor, nás hrdina! Byl jsem na dabovanou verzi (vrací se téměř všichni z jedničky!), aby nostalgie byla silnější a zabralo to. Prezident je stejně šílený masterchef jako v jedničce, i když má drobet slabší proslov. Na druhou stranu je taková ta typická sequelovská srajda, kde se citují hlášky z prvního filmu a děcka hlavních borců přebírají pochodeň. Vzpomínáte na tu malou holčičku pana prezidenta? Jasně že je podrž taškou v Bílém domě a jasně, že nakonec nasedne do stíhačky a nakopává emzákům řiť. Emmerich vrací mimozemšťany zpět ve větší lodi než měli minule a se stylovou destrukcí, které se ale podle mého nevěnuje s takovou péčí jako dřív. Že by ho přestalo bavit ničit památky? Že by? Budeme příště konečně ničit planety? Herecky to táhne hlavně Pullman a Jeff Goldblum je dobrý, ale jeho Levinson už má status hrdiny a není opravářem kabelovky, tím nepůsobí tak vtipně. Vizuálně paráda, krásně vypadající bitvy, ale mohly být přehlednější. Bílá koule super. Nejvtipnější homosexuální umírání + William Fichtner povyšuje + finanční auditor s krochnou. Finále v poušti je pastva pro oči. Užil jsem si to. (25.06.2016)

Neviděl bych to tak zle, jako většina zdejší populace. Zápletka byla sice velice podobná, jako v minulém díle, ale potěšily některé z aspektů děje, které tam člověk nečekal. Jasně. Dalo by se říct, že několik sekund předtím než se to stalo, vás to mohlo napadnout, ale i tak to nebylo špatné. Herci vcelku v pohodě a efekty fajn. 3D místy super. Někdy však nevyužilo megalomanského potenciálu. Dabing taky v pohodě (v rámci 3D to asi jinak nešlo). Jediné, co mi vadilo byl hlas od starého vědátora (prostě tam pořád uslyšíte Homera, nebo Růžovou zahradu). Celkově však nezklamalo a 3 hvězdičky to budou. (18.08.2016)

Beztvará a rutinní sci-fi, které chybí šťáva a otravuje všemi současnými neduhy, na které si divák jen dokáže vzpomenout. Destruktivní efekty nastříhané za sebou, bez ladu a skladu, bez napětí, tempa, emocí. Představuje několik starých známých, se kterými tvůrci neumějí zacházet, a hlavně partu nevýrazných teenagerů, kteří jen otravně sténají a křiví ksicht, když se na poslední chvíli něčemu vyhnou a kterým bych nesvěřil dálkový ovladač, natož na ně spoléhal se záchranou planety. Mimozemšťané se vrátili, samozřejmě silnější a vyspělejší. A s nimi americké vlastenectví, destrukční orgie a velkolepé triky. A dějově zoufale nastavovaná kaše. A tak se všichni dvě hodiny potácejí v nevýrazných kulisách a doufají v řešení shůry. To nepřichází, protože Roland Emmerich už dávno nemá tak pevnou ruku a hlavně měl kolem sebe zřejmě mizerného dramaturga a nerozhodné producenty. V rámci katastrofických popcornovek nemá nový Emmerich co říct. Víc letadélek a větší lodě ještě jaro nedělají. Naštěstí. (01.08.2016)

Celý druhý Den nezávislosti na mě působil trošku odflákle. První hodina je vyloženě nudná a navíc extrémně uspěchaná, takže se v ní stane spousta věcí a představí hromada nových postav, ale ty věci nejsou moc důležité nebo efektně provedené a ti hrdinové vás budou zajímat míň než krajské volby v Namibii. Je fajn po letech vidět v akci Pullmana nebo Goldbluma, že by však jejich přítomnost dělala z druhého Dne nezávislosti lepší film, se říct nedá. Pokud si tvůrci mysleli, že tleskat nadšením z toho, že po letech vidíme hrdinného prezidenta a sympatického nerda, který zachránil svět, tak se přepočítali. Den nezávislosti fakt není o postavách, takže nemá moc smysl hodinu se kolem nich točit. Je to nuda. V druhé části sice nastoupí akce, ale upřímně Emmerich už dovedl natočit zajímavější věci a tahání čínského velkoměsta, které pak padá na Londýn, už v blockbusterovském vesmíru koule netrhá. Tohle i vzdušné bitvy a finále na zemi jsou fajn, ale nic z toho není natolik zajímavé, aby to pomohlo z filmu dostat se ze škatulky „celkem OK letní sci-fi výplach“. Na rozdíl od prvního dílu tady zoufale chybí nadhled, fungující patos a především ti jednorozměrní, ale stále sympatičtí hrdinové, kterým byste drželi palce. Tady buď kecají anonymní postavy, nebo se to celkem efektně avšak nijak extrovně řeže. V kině to neublíží, ale marně hledám důvod jít na to podruhé. (15.05.2017)