Vymítač ďábla

Když s někým tříská puberta… Pokud má nějaký film moc přimět vás konvertovat ke křesťanství, pak paradoxně Vymítač ďábla. Tím jediným, co zde dokáže porazit zlo, byť za dost vysokou cenu, je pevná víra. Friedkin natočil jeden z nejlepších hororů historie zejména díky trpělivosti, s jakou vypráví (a jakou očekává také od diváka). Více než čtyřicet minut trvá, alespoň v režisérském sestřihu, než vidíme první nezpochybnitelné projevy čehosi nadpřirozeného (poskakující postel). Do té doby sledujeme realistické, převážně v reálech natočené drama vyčerpaného kněze ztrácejícího matku a víru a herečky snažící se vychovávat svou pubertální dceru. Ani zbytek filmu není zběsilou přehlídkou laciných lekaček a triků (z nichž mnohé jsou stále velice působivé), ale poměrně komorním psychoterorem založeným na pomalém prohlubování pocitu totální beznaděje a snaze co nejvěrněji napodobit, jak posedlost ďáblem a jeho vymítání ve skutečnosti vypadá (hodně pomáhá skvělá kamera Owena Roizmana s atmosférickým svícením a zlověstně pomalými nájezdy na herce). V závěru se pak namísto silné katarze dostavuje únava a tíseň. Díky nenápadným pekelným znamením jako je kratičké probliknutí lebky ve scéně, kdy vypadne proud (musel jsem zastavit film a kousek jej vrátit, abych se přesvědčil, že „to“ tam opravdu bylo), budete mít z filmu špatný pocit a špatné spaní ještě dlouho po zhlédnutí. Vymítač ďábla se tak navenek zbytečně táhne, ale právě díky tomu si v sobě zážitek z něj ponesete mnohem déle než po nějakém šokantním hororu založeném na bezprostřední „viscerální“ reakci. 85% Zajímavé komentáře: zputnik, Melies, DaViD´82, ScreamJay, milicjant, lupuscanis, ScarPoul, doGof..., Jack.Pott, J.Rose, Ajantis, LeoH, fNdEsIECLE, Freemantle (21.06.2006)

Jeden z najlepších hororov aké kedy vznikli,ak nie najlepší.Keď sme to asi pred 18-timi rokmi pozerali s kamarátmi, tak sme po úvodných nezáživných minútach pozreli na kamaráta, ktorý to priniesol a povedali: "Čo si to doniesol za sračku?" No vtedy ako puberťáci sme ešte netušili čo bude nasledovať. Odštartovala to scéna kde počas osláv a hudby vyšlo z miestnosti dievča a pomočilo sa. Všetci vo filme stíchli a my pri televízore ztuhli. Od tohto momentu nás film chytil a nepustil až do konca. Dievča posadnuté diablom, bezradná matka a kňaz exorcista úplne stačia na to aby vám ešte niekoľko dní motali hlavu.Pri premiére v 73 roku vraj ľudia utekali z kina.Viem si to živo predstaviť. Nič také strašidelné dovtedy určite nevzniklo. Nič také komorné, provokatívne, strachnahaňajúce. Pokračovania už samozrejme kvalitou čím ďalej viac zaostávali, ale prvý ostane nesmrteľný. Jeden z najvýraznejších filmov svojho žánru. No a tá skladba Mike Oldfielda, paráda...100%. (01.06.2009)

Bohužel opět musím napsat mou hodně neoblíbenou větu "Velká očekávání plodí velká zklamání." I když v tomto případě to zas tak strašné není, to bych tomuto filmu křivdil. The Exorcist je mnohými označován jako jeden z nestrašidelnějších či vůbec nejstrašidelnější film všech dob. Ne. Přelomovým ve své době, ano a právě v té době byl 100% i nejstrašidelnějším filmem, ano. Umím si taky představit, jaký rozruch ten film způsobil v konzervativních Státech (a nejen tam, viz zajímavosti). Takže po tom všem, co jsem o tomto filmu slyšel a viděl, jsem si sehnal režisérskou edici (132 minut) v HD. Musím říct, že film umí budovat napětí a má opravdu geniální soundtrack, jehož ústřední melodii zná prakticky každý, jen o tom neví. Nicméně mnohdy to budování napětí zanikne do prázdna a snímek mě nedokázal nijak vylekat či opravdu vyděsit. Jak říkám, chápu, že kdybych to viděl v té době, nebo dejme tomu před deseti lety, kdy mi bylo… no o deset let méně, :-) asi bych měl jiný názor. Dnes se (pro mě) jedná o lehce nadprůměrný horor, který si momentální status IMHO nezaslouží. Za těch pár scének, které i dneska dokážou jakžtakž zapůsobit (pavoučí chůze či otáčení hlavy) dávám 70 %. (18.04.2013)

Připadám si strašně trapně, ale musím se přiznat, že Vymítač ďábla mi nepřišel ani trošku strašidelný, spíše naopak, občas jsem se smál více než u jakékoli komedie – čímž se rozhodně nechlubím. Pár záběrů sice patří mezi opravdu povedené, ale že by se mi u nich podlamovaly nohy, to zase ne. Narozdíl od výborného hororu téhož subžánru - ano, myslím Omen - zde režisér doplácí až na přílišné odhalování temné strany příběhu. Postupné budování atmosféry, připravování na příchod ''Nikoho'' (identita Zla je prozrazena až ve druhém díle, ehm – zde o sobě tvrdí jen „Jsme nikdo.“) a zejména na povedené finále sice funguje skvěle, ale jakmile dojde na věc, vše působí trochu bezúčelně a směšně. Dokud jsem jen slyšel co se děje, ale neměl jsem sebemenší tušení jak to vypadá, dalo se o nějaké hororovitosti mluvit, ale ihned poté, co jsem viděl nadskakující lužko a psí kusy, které Regan předváděla, bylo veškerá napětí a atmosféra pryč. Každopádně jako psychologické drama matky, která se bojí o svou malou a hlavně jedinou dcerku Vymítač ďábla funguje vcelku dobře. Podobný problém jako s neustálým ukazováním Zla jsem měl též s rozdělením příběhu na příliš mnoho osob. Režisér - nebo spíše scénárista - si měl ještě před samotným natáčením, potažmo sepsáním příběhu, ujasnit o čem vlastně chce vyprávět a jaký smysl tento snímek má, jeho roztříštění mezi přílišné množství postav totiž působí příliš chaoticky a ztrácí se v něm jak napětí, tak i kondenzace mysli diváka. Například vedlejší linie Otce Damiena (!) Karrase mi připadala trochu nadbytečná, i když v samotném finále svou roli hraje. (25.06.2006)

"I think I've lost my faith..." Již knižní předloha vzbudila takovou vlnu pozornosti, že si to Warner Bros nemohli nechat ujít a práva na adaptaci zakoupili takřka ihned. K zrealizování byla krom autora zvolena vycházející režisérská hvězda. William Friedkin. O Exorcistovi se mluvilo a psalo všude, většinou v negativním smyslu. Což je jak známo ta nejlepší reklama. A davy se jen hrnuly, výdělek byl enormní. Avšak pod slupkou vší té kontroverze, zákazů promítání, zatýkání provozovatelů kin za neoprávněné projekce, omdlévajících diváků, rozhořčení mravokárců a zkazků o režisérově terorizování štábu se ve své době tak trochu zapomnělo na film jako takový a jeho přínos (nejen) žánru. Štědrá nominační pozornost Akademie na tom nic nemění. Sice Exorcista z dnešního pohledu zastaral po stránce děsu a šokování, ale stále perfektně funguje na zneklidňující bázi "co by kdyby". Takové to nahlodávání jistoty, že žádné paranormálno v našem světě přeci není. S velmi podobnými "strachy" přímého setkání našeho světa s iracionálnem pracuje i o pět let mladší, neméně fenomenální, Dotyk medusy. Ale asi si to myslím sám... Nejlepší momenty? Krom profláklého závěru mě nejvíce dostala zvukově utlumená snová pasáž. Naopak mě velmi mrzelo naprosté zazdění geniálního hlavního hudebního motivu. Naprosto nechápu proč je ve filmu takřka nevyužit. Exorcista je důkazem toho, že k dobrému horroru stačí "pouhé" tři věci. Režisér s uměním budovat a postupně zhušťovat atmosféru, dobrý scénář a především herci. Škoda, že taková kombinace se v tomto žánru poštěstí jednou za uherský rok. A to ještě v tom lepším případě. Je dobře, že Vymítač došel po filmařské stránce uznání alespoň časem. Film i Friedkin si to rozhodně zaslouží. (09.02.2008)