Režie:
Pablo BergerScénář:
Pablo BergerKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Maribel Verdú, Daniel Giménez Cacho, Ángela Molina, Macarena García, Pere Ponce, Pere Vall, Inma Cuesta, Ramón Barea, Carlos Lasarte, Jinson Añazco (více)Obsahy(1)
Příběh je rozehrán v roce 1910, kdy je slavný matador Antonio Villalta těžce paralyzován po srážce s býkem. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží – k bezmocnému, leč stále bohatému muži se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna a stane se jeho novou manželkou. Carmen je vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše, která ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti. Děvče však přežije (byť se ztrátou paměti) a je v divočině zachráněno partičkou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Zase trochu jiný pohled na Sněhurku a její příběh, kdy tentokrát šlo o formu a o posunutí do Španělska před sto lety. Němé filmy se tolik netuší, ale pořád jim to sluší. Stejně jako zajímavé barevné provedení. Ten příběh ale v sobě jinak nic navíc nemá, takže body za formu a za trpaslíky, kteří mlčením vyjádří hodně. ()
I když by mělo jít o pohádku, naštěstí to tak není a pokud ano, inspirace tvůrců pramení zejména z Grimmovské verze (dějí se tu hodně nepohádkové věci včetně vražd a sadomaso sexu), což se mi moc líbilo. Celý příběh je přenesen do moderní doby, což mu dodává punc nadčasovosti a celkové uchopení mě oslovilo moc a jsem rád, že jsem tenhle film viděl. I když je němý, má opravdu výbornou atmosféru (místy až hororovou) a vskutku pohltí. Nedílnou součástí je i hudba, která skvěle kombinuje tradiční španělské motivy s těmi dramatickými a je výrazná, což je u němého filmu důležité. Výteční jsou i herci, kteří až na malé výjimky zvládají ono expresivní přehrávání a nepůsobí u toho směšně. Zejména Maribel Verdú jako zlá macecha je fantastická a roli si užívá. Škoda, že film je trošku delší, protože o deset až patnáct minut méně by neškodilo a alespoň by tempo bylo rychlejší. Moc mi také neseděl onen potřebný motiv jablka, který se mi tu zdál až moc násilně přilepený. Ale to už jsou jen detaily, protože Sněhurka: Jiný příběh je vynikající pocta němé kinematografii, která možná vznikla na popud chváleného The Artist, ale osobně se mi zdá o kousek lepší a formálně ucelenější. 85% ()
Ačkoli si místní distributoři potrpí na pitomé podtituly, nenechte se zmást. Celý film je postaven na tom, že vypráví známý Sněhurčin příběh, jen kulisy se změnily. K melodramatické pohádce režisér zvolil vizáž kopírující styl němých filmů. Jenže koukat hodinu a tři čtvrtě na černobílou němou pohádku s mezititulky mě prostě nevydrželo bavit. Takže film sám skončil tam, co jeho hrdinka, a stal se pouhou kuriozitou. ()
,,ZÁZRAK NEBO PROKLETÍ?“...... /// Němá tragédie rochnící si v národní zábavě, do který zaobalila osud holky, co kousla do votrávenýho jablka. Oproti Umělcovi spíš jen hříčka točená srdcem a mít tak hoďku dvacet, možná by ji oslavovalo i neArtový publikum. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád, když parchanti žijící u macechy trpí. 2.) Su hluchoněmej (ale ne blbej - číst umím!) 3.) Thx za titule ,,reqiuem“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Mám dojem, že už jsem viděla všechny verze Sněhurek. Ale pozor, tuhle natočili Španělé a je to opravdu jiný příběh.. protože Španělé točí věci jinak. Už ze začátku mě zaujala černobílá forma a nepřílišná ukecanost, díky čemuž vynikla již tak výrazná hudba a herci vskutku museli hrát. A taky hráli, zaplaťpánbůh... Ději smutného osudu malé Carmen jsem propadla téměř ihned, ale vrchol přišel v aréně v Seville (a to býčí zápasy opravdu nemusím), kde se Sněhurka rozpomíná na své dětství. To je pro mě nejkrásnější moment filmu a nic, ani závěr, ho nemůže přebít. Pro mě (a za mě) za čistých 5*. ()
Reklama