Bídníci

Scénář filmu je skvěle napsaný, perfektní herecké obsazení, hovoří za vše. Postava Jeana Valjeana v podání legendárního herce Jeana Gabina v hlavní roli je pro mě nezapomenutelná, byť mu tato role nezískala mezinárodní věhlas, ale to nic nemění na tom, že byl film u nás divácky úspěšný, hrál se snad ve všech kinech v Československu. Také obsazení vedlejší role velké herečky malých rolí „Silvie Monfort v Eponine bylo velmi zajímavé. Pro historické velkofilmy mám slabost, určitě “Bídníci“ v historickém dramatu z doby Francouzské revoluce. potěší všechny, kdo mají v oblibě francouzskou kinematografii šedesátých let. Tedy závěrem dodám, je to dobře udělaný film, kterému ani dnešní čas neublížil. (01.11.2007)

Dlouho, dlouho jsem si myslela, že toto zpracování Bídníků nikdo a nic nepřekoná. Pak jsem uviděla ty Hosseinovy a zjistila jsem, že je to pravda. Pomalu tekoucí děj, který ale ani chvíli nestagnuje, výborné herecké výkony a mnoho citlivě dojemných scén. Tento film mě dokáže vtáhnout do děje, cítím bídu bídníků i revolučního ducha barikádníků. A scény z barikád jsou vůbec jedny z nejpovedenějších, snad i díky Jimmy Urbainovi v roli Gavroche. Bourvilův Thenardier je nádherně slizká a úlisná svině. Blierův Javert sice neměl takové fyzické dispozice pro roli jako Bouquet díky svým ústům, ale přesto ve mě vyvolal potřebu nenávidět ho a útrpně si povzdechnout nad jeho koncem. Gabin výborně hraje Valjeana. A skutečně hodně dlouho pro mě byl Gabin jediným možným Valjeanem. Ale po zhlédnutí Hosseinových Ubožáků je mým "osobním" Valjeanem Lino Ventura, ten jako kdyby roli nehrál, jako kdyby Jeanem Valjeanem skutečně byl. Jen podotknu, že zpracování s Belmondem má s Hugovou předlohou tak pramálo společného, že se neodvažuji srovnávat. A z úcty k jinak bezchybnému Depardieu raději pomlčím o verzi z roku 2000. O americké představě o Francii začátku devatenáctého století se raději zmiňovat nechci. (01.06.2011)

Skvost. Strhující zpracování slavného románu, které mu jistě k dokonalosti pomohlo i výborné herecké obsazení. Gabin zde podává jeden ze svých nejlepších výkonů, jako kdyby opravdu tím Jeanem Valjeanem byl. om on. Bourvil ztvárnil tak přesvědčivě svou zápornou postavu Thénardiera, že si těžko zvyknu až ho uvidím v nějáké komediální roli. I herečka, co hraje jeho ženu podala skvělý výkon. Všichni zůčastnění se mi ale dost líbili.Scénář nemá žádná hluchá místa, každá chvíle je něčím jedinečná a napínavá. Všechny scény jsou napsány velmi citlivě. Scénárista chce aby se divák cítil u filmu příjemně a váží si ho. Ze snímku číši neuvěřitelné kouzlo a laskavost. Je na svou dobu i zajímavě zrežírován. A všechno vyvrcholí v úžasně dojemném závěru. Do očích mi při něm vyhrkly slzy, pak přišel konec. A já měl za sebou tento nepopsatelný filmový zážitek. Bídníci jsou proště úžasný film. Nelze najít slov... (03.12.2016)

„Ztratil někoho, kdo mu byl vším a na to se umírá.“ ALE „Zemřel šťasten, protože žil. Jako nastává noc, když se den chýlí ke konci.“ Ne, nebudu srovnávat Valjeana Gabina s Bídníkem Linem, není důvod. Obě adaptace jsou skvělé, každá je jiná a vidět jen jednu znamená ochudit se o druhou. I tady je fantastické obsazení, vítězný souboj s obsáhlou předlohou a propracované výkony všech zúčastněných. Nad románem spokojeně usínám, filmovou adaptaci spolehlivě obrečím. Nad touto jsem navíc přemýšlela o tom, že jakkoli se Jean snažil, bez ohledu na to, kolika lidem pomohl, jak mnoho dobra vykonal a jak často se zachoval laskavě, nesobecky nebo velkoryse, v očích společnosti a některých lidí zvlášť byl navždy bídníkem. Bohužel přesně tak to v životě chodí, ALE Jean i přesto zůstal úctyhodným mužem. (10.03.2017)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)