Všechny moje lásky

Všechny moje lásky (2015) odpad!

Ne, lidé kolem padesátky opravdu nejsou hezcí. Tvůrci tohoto "zázraku" však chtějí nezlomného českého seriálového diváka přesvědčit o pravém opaku. Život po menopauze, se strhaným rypákem a šedivými skráněmi, je přece tak báječný. Režisérka německého původu Johanna Steiger-Antošová zřejme dospěla k přesvědčení, že má perfektně nastudovanou vyšší střední třídu a může operovat s nejrůznějšími charaktery postav dle libosti. Do popředí vrhla, podle jejího přesvědčení, sympatickou Veroniku Žilkovou, kterou obklopila příslušně zdegenerovanými charaktery, které přecházejíc z jednoho současného seriálu do druhého, plní úspěšně funkci postav na zabití. Všichni jsou tak chápaví a tak k sobě laskaví jakoby si přičichli ke květině Dobra. Jedině Miluše Šplechtová v roli místostarostky si nepřivoněla, neboť hraje zápornou postavu. Každá životní překážka se ukazuje jako ten pravý rajc, každé rozhodnutí v nepravou chvíli je rozhodnutím v pravou chvíli a každá starost je radostí. Jsme tedy nuceni vedle Žilkové také vidět těhotnou Kubařovou jako její dceru, co se k ní nastěhovala. A tímto výčet postav samozřejmě nekončí. Co třeba taková hilda Bočanová, která se pravidelným běháním v parku snaží dohonit mládí, když nemůže Majerovi, co hraje jejího manžela, vyhonit čuráka, který na úkor mrdání raději cestuje. Další postavy, o kterých se rozepisovat nemá cenu, se vůbec ničím neliší od těch, které známe z tryzen typu Cesty Romů, Hulice, Koordinace v Černobílé osadě nebo Felčaři z Konců. Scenárista si zkrátka vytřel riť a na vedení televize Prima se rozhodlo, že ta rozmazaná vrstva na papíře má jisté umělecké hodnoty a je dobré přijít v nové sezoně s dalším seriálovým blábolem. Jako by jich za poslední dobu nebylo dost. Tenhle seriál se však vymyká v tom, že nemá vůbec tempo. Sekvence, ve kterých se nechal odehrát nějaký starší písničkový šlágr v téměř plné délce a postavy mlčely nebo zdlouhavě esemeskovaly, nebyly výjimkou. Ano, je to moderní seriál, tak se v něm ve zvýšené míře píší textovky, všude v domácnostech jsou zapnuté notebooky, a pohybujeme se v moderních, prosperujících firmách, kterým šéfuje (úspěšná) žena. Do toho ovdovělá Žilková hledá novou lásku u svých bývalých lásek z mládí, Kubařová rodí, Bočanová běhá v parku a tak pořád dokola. No normálního člověka by z toho mrdlo. Tedy toho, kdo se na současné a lacině vypadající české seriály občas koukne, tak se nestačí divit, jak šla seriálová tvorba do sraček. Kdo naopak tyhle módní ultrakokotiny sleduje pravidelně a má občanku s datem narození pod rok 1970, tak mu to přijde osvěžující a milé. Jistě, proč ne, když z hlediska kvality, je tohle to nejlepší z nejhoršího. Seriálová tvorba je naprosto v dezolátním stavu. A pokud bude nadále zásobena podřadnými příspěvky jako je tenhle, může dojít k jejímu totálnímu popravení. Věřím, že valná většina diváků má soudnost a nepustí si Žilkovou a spol. do svých obýváků. 0% (31.01.2015)