Legion

Experimentální komiksovka se skvělým soundtrackem, vypiplanými kulisami a pečlivě volenými barevnými paletami, která hýří režijními nápady, hraje si s formou a místy až impresionisticky zprostředkovává komplikovaný psychický stav hlavního hrdiny. (05.04.2020)

Legion se od začátku tvářil jako něco jiného, než na co jsme zatím byli zvyklí, a kampaň pro jednou nelhala. Tohle opravdu není typická komiksovka s potíráním zločinu ani přímočarý origin. To zásadní je tady jasný koncept. David Heller strávil celé roky v psychiatrické léčebně, teď ale zjišťuje že je všechno jinak a ve skutečnosti je mutant se zvláštními schopnostmi. Což ale ještě nemusí automaticky znamenat, že to má v hlavě všechno v pořádku… Seriál se snaží divákovi co možná nejblíže zprostředkovat Davidův pohled. Ze začátku tak budete zmateni, budou se vám do sebe míchat skutečné události a představy, postupně se ale děj ujasňuje, jak se David začíná rozkoukávat. A ke konci začne všechno dávat smysl, i to co předtím mohlo vypadat jako samoúčelné „psycho“. To ale neznamená, že by seriál začal být normální, skrze několik dějových zvratů (které nechci prozrazovat) se pořád najde prostor na hraní si s formou. Ona zdánlivá „předvídatelnosti“ z konce pilotu a z druhého dílu je ve skutečnosti nutné ukotvení, od kterého se dá odrazit k dalším experimentům. Právě ty formalistické hrátky patří vždycky k vrcholným momentům. Kromě nápadu se opírají ještě o vynikající kameru (a to dvojnásob, vzhledem k tomu, že se bavíme o televizi) a o hudbu. Vůbec celý Legion vypadá na pohled hezky, je vidět že si tvůrci dali hodně práce s kompozicí scén i s barevným laděním (kolik seriálů tohle má?). A stejně tak s kostýmy a designem. Ten mix šedesátých let a současnosti navíc díky své nezařaditelnosti posiluje onu dezorientaci. Soundtrack v kontextu toho ostatního funguje dobře a mimo jiné zazní i jedna skladba od Pink Floyd, tak jak se na seriál zabíhající k psychedelii sluší. Mimochodem, odkud si myslíte že má Davidova blond kamarádka Sydney své jméno? Správně, od Syda Barretta, zakládajícího člena Pink Floyd. Mutantka má dokonce i jeho příjmení, byť příliš často nezazní. K hercům nemám výhrady, většina z nich si bez problémů odehraje svoje. Větší zmínku si zaslouží jednak Dan Stevens v hlavní roli, za vyjádření všeho toho zmatení, ale i odhodlání, schizofrenního mutanta. A jednak Aubrey Plaza, jejíž výkon hlavně ze začátku není úplně divácky vděčný, ale když se naplno ukáže složitost její role, nemohu než chválit. Rezervy bych viděl trochu v tempu, když se někde ve dvou třetinách přeci jen zpomalí o něco víc, než by bylo zdrávo. A neuškodil by i (ještě) větší rozpočet na triky, pro dotažení některých scén – třeba u konce pilotu, byť ta sekvence i tak byla velice působivá. A taky zkrátka pro větší možnosti, jak se s tímhle námětem vyřádit. Ačkoliv tu frázi nemám rád, Legion není pro každého. Někomu tahle složitější forma a osobitější vyprávěcí postupy zkrátka nesednou. Ostatní si ale užijí, že se nám tady urodila hodně zajímavá komiksová novinka, která nabízí zase něco úplně jiného než třeba Flash nebo Daredevil. (11.05.2020)