Pán velkoměsta

Do detailu propracovaná podívaná, uzamčená mezi stěny špinavýho sedmdesátkovýho Brooklynu. Zasadit syrovou korupční kriminálku do ulic New Yorku je ostatně vždycky sázka na jistotu. Treat Williams je pěkně pod tlakem a práská víc než původně chce, v neustálém doprovodu ochranky a totálně pod palcem "nadlidí" z vysoký soudní sféry. Až mi z toho bylo chvílema úzko. Tenhle film tlačí na pilu tam, kde už nebyl v Serpicovi prostor. A jde mu to hodně dobře. (28.07.2019)

Stále mě zaráží, nakolik se Lumetovi, jinak mistrovi filmu, nepodařilo zrežírovat tento film. Lumet už se s námětem z policejního prostředí popral bravurně ve filmu Serpico, ale Pán velkoměsta mu až banálně nevyšel hned na několika frontách. Hlavní hrdina (Treat Williams) podává velmi nedůvěryhodný herecký výkon, a není sám. Williamsovy pokusy o střídání tváře “drsňáka” a citlivého parťáka jsou bohužel úsměvné.  Některé scény až tahají za uši svou nepřirozeností a sklouzávají ke klišé (např. během kamarádského srdnatého pokecu policajtů, který je zakončen postupným rozesmátím všech zúčastněných).  Střih je taky dost divoký, scény končí jakoby omylem, až to chudáka diváka vytrhne z děje. Možná byl Lumet příliš věrný scénáři, možná to způsobily krátké deadliny pro natočení filmu, každopádně, pokud máte rádi Lumetovy filmy, tak tento raději přeskočte. (24.11.2021)

Velmi zajímavý a svým způsobem i nadčasový snímek, který vlastně poukazuje na to, že nad zločinem nelze vyhrát. Pokud někdo, kdo poukáže na zločin a jeho pachatele je považován za práskače, tak to je konec boje se zločinem. Pokud chtěl autor poukázat na toto, tak by to bylo za pět hvězdiček. Ale jinak je to depresivní a odzbrojující. Prostě pokud zjistíš, že někdo je zločinec, tak drž hubu a krok, nebo se smiř, že budeš práskáč a ten zločinec nakonec bude všem sympatictější, než poctivý "práskač" (01.07.2012)

"Prince of the City" je krásný epitaf pro sedmdesátkovou filmařinu, pocta mému milovanému New Yorku, stylový, řemeslně vytříbený snímek, který bych bez váhání zařadil do instantní klasiky, kdyby ... kdyby nebylo zoufale roztahaného a překomplikovaného děje, který ve mně ubil zbytky zájmu už během první hodiny. Napomohlo tomu i dost rozporuplné obsazení, kdy prvotřídní výkony hodně oslabují vyložené průsery v čele s Treatem Williamsem, který - což jako fanatický zbožňovatel "Hair" připouštím s krajním rozhořčením - je totálně neschopný herec. Jednotlivé scény bych si mohl pouštět do nekonečna, ale jako celek to nemá smysl. Promiň, Sydneyi. P.S. Zajímavé je, že ve filmu přeplněném podrazáky, kriminálníky a feťáky prakticky nelze identifikovat ani jednu zápornou postavu. I ten největší grázl má rodinu, o kterou se stará nebo obyčejnou hrdost, která přichází ke slovu v okamžiku krize. Hodně mi to připomíná Vonnegutovy knihy (ostatně v jedné z nich autor tento přístup otevřeně popisuje jako záměrný). Vzhledem k tomu, že jedna postava z filmu zmiňuje, že zrovna čte Vonneguta, zajímalo by mě, zda Lumet tímto filmem nevystřihl Kurtovi nenápadnou poklonu. (22.08.2012)

A mne osobne sa Serpico videlo viacej, bol to vlastne sukromny boj jednotlivca s korupciou.Ono film vyzera dobre na prvy pohlad - newyorski policajti pracuju v skrytosti, mozu si dovolit viac nez bezni kolegovia, nerusene sa pohybuju po newyorskom podsveti. No ale skoda toho pomaleho tempa, dalej mi dost vadil prekombinovany dej a rozporuplne postavy hercov. Znamejsi mi bol len Lance Henriksen, inac bieda, ani som hercov nepoznal a v strede vladla priserna nuda a len vatovo plane plky. S podsvetim a mafiou je boj tazky - su lepsie majetkovo a financne zabezpeceni, maju vyssie prijmy, no a statni policajti maju casto aj zaostalejsie technologie a tak organizovany zlocim je vzdy krok pred nimi : 55 % (03.07.2019)