Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky.(oficiální text distributora)
Dvoudílný umělecký dokument Otakara Vávry je hranou rekonstrukcí událostí roku 1938, ZRADY, kterou se predstavitelé západních mocností bláhově snažili zachránit světový mír obětováním Československa německému fašismu. Na DNY ZRADY volně navazují další části trilogie SOKOLOVO a OSVOBOZENÍ PRAHY.(woody)
Ve většině obdobných filmů se někdo hrdinně brání a někdo zbaběle útočí (lze i naopak,ale jen v US produkci).Následně někdo hrdinně padne a někdo zbaběle zvítězí.-Todle je jediný dílko svého druhu,které by mohlo být završeno konfliktem mezi stranami při řádné inventarizaci kancelářského zařízení předávaných pevností.(19.2.2012)
Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl.(6.1.2010)
Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať. Celkovo sa mi nepáči pojatie Klémy ako nejakého mesiáša československého národa. Je to fakt otrava sledovať že ho tu komouši vyzdvihujú ako nejakého múdreho a čestného vodcu, a budjú mu kult na úrovni Karla IV. Veď Kléma bol len obyčajný ožrala. A navyše sa film snaží vzbudiť dojem že prvá republika zanikla len z dôvodu že Beneš nepožiadal v rámci svojej loajality západným mocnostiam o pomoc SSSR.(5.2.2012)
Neskutečně dlouhé (1. + 2. díl dohromady), vlastně i přes zobrazované dramatické události docela nuda, oproti Osvobození Prahy je zde pouze lehký ideologický závoj, hudba výborná, někteří herci velmi podobní svým historickým předobrazům, jiní vůbe, pro mne jakožto milovníka historie - těžké zklamání.(12.8.2009)
Zde bude asi stejný komentář, jelikož je to pokračování Dnů zrany I. Den po dni je brán tehdejší doba, kdy si Hitler brousil zuby na naše sudety, velice dobře historicky zpracováno, až na dvě vyjímky komunistická strana je zde velice vyvyšována (což se dá pochopit jelikož k tomu byli donuceli, točilo se to za komunistické éry) ale to jde přehlédnout, dalším vytknutím je proč němci mluví německy a angličané a francouzi česky??? to je docela divné, ale ať nemusíme číst titulky tak řekněme skousnutelné.(3.8.2008)
-
Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách.
(M.B)
-
Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov.
(KRYSIOPICE)
-
Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973.
(orkadimenza)
V kinech
od:
kagemush
Ve většině obdobných filmů se někdo hrdinně brání a někdo zbaběle útočí (lze i naopak,ale jen v US produkci).Následně někdo hrdinně padne a někdo zbaběle zvítězí.-Todle je jediný dílko svého druhu,které by mohlo být završeno konfliktem mezi stranami při řádné inventarizaci kancelářského zařízení předávaných pevností.(19.2.2012)
jitrnic
Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl.(6.1.2010)
Jello Biafra
Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať. Celkovo sa mi nepáči pojatie Klémy ako nejakého mesiáša československého národa. Je to fakt otrava sledovať že ho tu komouši vyzdvihujú ako nejakého múdreho a čestného vodcu, a budjú mu kult na úrovni Karla IV. Veď Kléma bol len obyčajný ožrala. A navyše sa film snaží vzbudiť dojem že prvá republika zanikla len z dôvodu že Beneš nepožiadal v rámci svojej loajality západným mocnostiam o pomoc SSSR.(5.2.2012)
seba
Neskutečně dlouhé (1. + 2. díl dohromady), vlastně i přes zobrazované dramatické události docela nuda, oproti Osvobození Prahy je zde pouze lehký ideologický závoj, hudba výborná, někteří herci velmi podobní svým historickým předobrazům, jiní vůbe, pro mne jakožto milovníka historie - těžké zklamání.(12.8.2009)
rozbris
Zde bude asi stejný komentář, jelikož je to pokračování Dnů zrany I. Den po dni je brán tehdejší doba, kdy si Hitler brousil zuby na naše sudety, velice dobře historicky zpracováno, až na dvě vyjímky komunistická strana je zde velice vyvyšována (což se dá pochopit jelikož k tomu byli donuceli, točilo se to za komunistické éry) ale to jde přehlédnout, dalším vytknutím je proč němci mluví německy a angličané a francouzi česky??? to je docela divné, ale ať nemusíme číst titulky tak řekněme skousnutelné.(3.8.2008)