Reklama

Reklama

Dny zrady II.

  • angličtina Days of Betrayal II.
Československo, 1973, 92 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

"Bylo by přece hrozné obětovat republiku jen pro poslušnost vůči západním mocnostem". Jak nadčasová slova. To naši dnešní političtí vlastizrádci nás rádi prodají, jen když z toho něco kápne. Budu jen opakovat to, co jsem už napsal u prvního dílu. Výborný film, dobří herci, skvělé davové scény, povedená hudba. Hodně mě zaujal Gunnar Möller, pro nás v podstatě neznámý herec, který opravdu skvěle ztvárnil Adolfa Hitlera (netroufám si říci, jestli to lépe zvládl on nebo Bruno Ganz). Největším negativem je pro mě velké množství postav, ve kterých jsem se občas ztrácel (možná tam ty vysvětlující titulky mohly být častěji). Proč tenhle snímek proboha neuvede Česká televize? Místo toho, aby za naše peníze točila moderní, nic neříkající sračky? ()

Reklama

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať. Celkovo sa mi nepáči pojatie Klémy ako nejakého mesiáša československého národa. Je to fakt otrava sledovať že ho tu komouši vyzdvihujú ako nejakého múdreho a čestného vodcu, a budjú mu kult na úrovni Karla IV. Veď Kléma bol len obyčajný ožrala. A navyše sa film snaží vzbudiť dojem že prvá republika zanikla len z dôvodu že Beneš nepožiadal v rámci svojej loajality západným mocnostiam o pomoc SSSR. ()

rozbris 

všechny recenze uživatele

Zde bude asi stejný komentář, jelikož je to pokračování Dnů zrany I. Den po dni je brán tehdejší doba, kdy si Hitler brousil zuby na naše sudety, velice dobře historicky zpracováno, až na dvě vyjímky komunistická strana je zde velice vyvyšována (což se dá pochopit jelikož k tomu byli donuceli, točilo se to za komunistické éry) ale to jde přehlédnout, dalším vytknutím je proč němci mluví německy a angličané a francouzi česky??? to je docela divné, ale ať nemusíme číst titulky tak řekněme skousnutelné. ()

ghatos 

všechny recenze uživatele

Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov. (KRYSIOPICE)
  • Obrněné transportéry, které míří k Frýdlantu, nejsou československé předválečné transportéry, ale původně německé Sdkfz 251, převzaté po válce Československou lidovou armádou jako OT 810. (Matej.Krajci)
  • Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách. (M.B)

Reklama

Reklama