Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky.(oficiální text distributora)
Dvoudílný umělecký dokument Otakara Vávry je hranou rekonstrukcí událostí roku 1938, ZRADY, kterou se predstavitelé západních mocností bláhově snažili zachránit světový mír obětováním Československa německému fašismu. Na DNY ZRADY volně navazují další části trilogie SOKOLOVO a OSVOBOZENÍ PRAHY.(woody)
Neštěstí se dovršilo. Pátá kolona sudeťáků se projevila jako bídná čeládka, Beneš jako nerozhodný padavka, agrárnící jako z neštěstí vlasti tyjící prasata - občas to tak vypadá i doslova. Naši vojáci zhrzeně opouštějí moderní pevnosti, zatnuvše dlaně v pěst a slibujíce rozhodnou odplatu. Ne, ten odchod je opravdu moc hezká scéna. Ještě k Dolfimu - Gunnar Möller není žádná máčka, ale zkušený německý herec, a tady, ač hrál jenom psychopatického paňďuláčka, se předvedl dost slušně a člověk se u toho i pěkně nasmál. Mussolini byl ovšem zprzněn neskonale, podobal se více praseti než ducemu. Každopádně i tenhle film se počítá a pan Vávra je režisér první třídy.(27.2.2006)
Musím uznat kvalitu filmu. Znám styl uživatele Spinosaurus a tak jsem se bál si jej pustit. Byl jsem poměrně uchvácen. Film s prvky pravdivých výroků a skutečností mě zaujali. Začáteční scény, fanatismus Hitlera a davu je také poměrně nádherně natočen. A davová scéna? Nechápu jak Otakar Vávra dokázal sehnat tolik komparzistů a rozdělit různé úlohy, kdy každý dělá něco jiného a v každém je vidět jiný charakter. Hodnocení ale strhávám za scény s agrárníky, Gottwaldem, který je vševědoucí a úžasný sovětský svaz, který nám určitě pomůže. Byla to jen lživá nudná propaganda. Některé scény však pobavily, ale nechápu proč tam jsou (Viz. focení Hitlera v punčocháčích, debilní úsměvy v Norimberku)... myslím, že 3 hvězdičky je přiměřené hodnocení, odpovídající kvalitě.(20.12.2013)
Zatímco první díl vrcholil mobilizací, druhý díl Dnů zrady už jen pokračuje v zavedeném stylu. Hitler se dostává do ráže, naše už brzy exilová vláda propadá hutnějším depresím, Kléma má sem tam hezkou chvilku k pokorným dialogům... A vrcholem je logicky podpis Mnichovské smlouvy. Nicméně kdyby oba díly ubraly a staly by se jediným filmem, bylo by to ku prospěchu věci. Pak by bylo možné i tu "hrozbu bolševismu" vnímat bez příkras. ___ Na českém DVD pak zásadně chybí vyjádření Vávry, který v jiných případech neměl problém zavzpomínat i pro takové "úpadkové" medium.(13.12.2012)
Woody opravdu tento film rozpitval do mrtě a svým způsobem má pravdu,ale já nehodnotím film pouze z politického hlediska.Vávra je něco víc než řemeslník,je jedním z pilířů našeho filmu a to jak tvůrce,tak profesor na FAMU a Woodyho jasné zaškatulkování Vávra=patolízal co leze do prdele náckům i komoušům jen aby točil se mě nelíbí.Za okupace nenatočil ani jeden německý film a dokonce měl kvůly nepřátelskému postoji zakázano točit a Rozina Sebranec měla být jeho poslední zakázkou pro Havla(pravda je že v té době to bylo s Němci už nakloněné,tak by jen idiot jim lezl do prdele) a s těmi komanči to je mnohem těžší-buď mohl emigrovat,netočit a nebo co udělal.Nejlepší by bylo to prostřední,ale pro člověka co žije filmem je to asi těžké.Tak natočil co natočil a vzniklo todle,solidní,řemeslné,propagandistické,monumentální dílo,které má k mistovým klasickým dílům hodně daleko.Ale i tak tohodle člověka si musíme vážit_________Druhý díl je prakticky totožný s tím prvním. Já je beru jako jeden film, rozdělen na dvě části. Po technické stránce film nema na dobu vzniku chybu. Bohužel se do něj dostala ona silná komunistická "pravda jak to bylo". Přesto Dny zrady ukazují z velké části ono těžké období našich a světových dějin docela realisticky.(31.1.2007)
Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10.(12.2.2010)
-
Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov.
(KRYSIOPICE)
-
Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách.
(M.B)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Pohrobek
Neštěstí se dovršilo. Pátá kolona sudeťáků se projevila jako bídná čeládka, Beneš jako nerozhodný padavka, agrárnící jako z neštěstí vlasti tyjící prasata - občas to tak vypadá i doslova. Naši vojáci zhrzeně opouštějí moderní pevnosti, zatnuvše dlaně v pěst a slibujíce rozhodnou odplatu. Ne, ten odchod je opravdu moc hezká scéna. Ještě k Dolfimu - Gunnar Möller není žádná máčka, ale zkušený německý herec, a tady, ač hrál jenom psychopatického paňďuláčka, se předvedl dost slušně a člověk se u toho i pěkně nasmál. Mussolini byl ovšem zprzněn neskonale, podobal se více praseti než ducemu. Každopádně i tenhle film se počítá a pan Vávra je režisér první třídy.(27.2.2006)
honza7
Musím uznat kvalitu filmu. Znám styl uživatele Spinosaurus a tak jsem se bál si jej pustit. Byl jsem poměrně uchvácen. Film s prvky pravdivých výroků a skutečností mě zaujali. Začáteční scény, fanatismus Hitlera a davu je také poměrně nádherně natočen. A davová scéna? Nechápu jak Otakar Vávra dokázal sehnat tolik komparzistů a rozdělit různé úlohy, kdy každý dělá něco jiného a v každém je vidět jiný charakter. Hodnocení ale strhávám za scény s agrárníky, Gottwaldem, který je vševědoucí a úžasný sovětský svaz, který nám určitě pomůže. Byla to jen lživá nudná propaganda. Některé scény však pobavily, ale nechápu proč tam jsou (Viz. focení Hitlera v punčocháčích, debilní úsměvy v Norimberku)... myslím, že 3 hvězdičky je přiměřené hodnocení, odpovídající kvalitě.(20.12.2013)
NinadeL
Zatímco první díl vrcholil mobilizací, druhý díl Dnů zrady už jen pokračuje v zavedeném stylu. Hitler se dostává do ráže, naše už brzy exilová vláda propadá hutnějším depresím, Kléma má sem tam hezkou chvilku k pokorným dialogům... A vrcholem je logicky podpis Mnichovské smlouvy. Nicméně kdyby oba díly ubraly a staly by se jediným filmem, bylo by to ku prospěchu věci. Pak by bylo možné i tu "hrozbu bolševismu" vnímat bez příkras. ___ Na českém DVD pak zásadně chybí vyjádření Vávry, který v jiných případech neměl problém zavzpomínat i pro takové "úpadkové" medium.(13.12.2012)
wosho
Woody opravdu tento film rozpitval do mrtě a svým způsobem má pravdu,ale já nehodnotím film pouze z politického hlediska.Vávra je něco víc než řemeslník,je jedním z pilířů našeho filmu a to jak tvůrce,tak profesor na FAMU a Woodyho jasné zaškatulkování Vávra=patolízal co leze do prdele náckům i komoušům jen aby točil se mě nelíbí.Za okupace nenatočil ani jeden německý film a dokonce měl kvůly nepřátelskému postoji zakázano točit a Rozina Sebranec měla být jeho poslední zakázkou pro Havla(pravda je že v té době to bylo s Němci už nakloněné,tak by jen idiot jim lezl do prdele) a s těmi komanči to je mnohem těžší-buď mohl emigrovat,netočit a nebo co udělal.Nejlepší by bylo to prostřední,ale pro člověka co žije filmem je to asi těžké.Tak natočil co natočil a vzniklo todle,solidní,řemeslné,propagandistické,monumentální dílo,které má k mistovým klasickým dílům hodně daleko.Ale i tak tohodle člověka si musíme vážit_________Druhý díl je prakticky totožný s tím prvním. Já je beru jako jeden film, rozdělen na dvě části. Po technické stránce film nema na dobu vzniku chybu. Bohužel se do něj dostala ona silná komunistická "pravda jak to bylo". Přesto Dny zrady ukazují z velké části ono těžké období našich a světových dějin docela realisticky.(31.1.2007)
ghatos
Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10.(12.2.2010)