poster

Osvobození Prahy

  • německý

    Die Befreiung Prags

  • anglický

    The Liberation of Prague

Drama / Válečný / Historický

Československo / Východní Německo, 1975, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller, Wilhelm Koch-Hooge, Günter Naumann, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Renáta Doleželová, Nikolaj Griňko, Pjotr Veljaminov, Gert Hänsch, Horst Preusker, Vladislav Strželčik, Marie Vášová, Ladislav Chudík, Bohuš Pastorek, Jiří Holý, Michail Pogorželskij, Gennadij Korolkov, Alfred Struwe, Harry Küster, Jozef Kuchár, Vladimír Brabec, Pavel Osif, Bronislav Križan, Günter Drescher, Valerij Nosik, Günther Zschieschow, Bedřich Čapek, Miroslav Moravec, Jaroslav Satoranský, Jiří Kodet, Zdeněk Ornest, Václav Mareš, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Kateřina Macháčková, Fred Alexander, Josef Langmiler, Jan Víšek, Zdeněk Kutil, Jurij Nazarov, Jurij Dmitrijevič Sarancev, Bert Brunn, Bohuslav Čáp, Jiří Klem, Stanislav Remunda, Klaus-Peter Thiele, Jiří Němeček, Alois Švehlík, Jiří Wohanka, Václav Kotva, Miriam Chytilová, Julius Neumann, Zdeněk Konečný, Roman Janoušek, Václav Vydra nejml., Boris Rösner, Milan Hein, Zdeněk Černín, Dušan Petráň, Naďa Konvalinková, Taťjana Medvecká, Zdeněk Šavrda, Jindřich Narenta, Štěpán Bulejko, Miroslav Zounar, Dana Balounová, Vladimír Bičík, Vladimír Ptáček, Františka Horáková, Roman Skamene, Zdeněk Dítě, Zdeněk Braunschläger, Milan Riehs, Miloš Preininger, Stanislav Dvořák, Jan Pohan, Milan Jedlička, Lubomír Pavelek, Ladislav Hádl, Jiří Tomek, Zdeněk Dolanský, František Miroslav Doubrava, Jaroslav Drbohlav, Václav Fišer, Pavel Pípal, Miroslav Grác, Milan Miroslav Livora, Alex Jandouš, Karel Fridrich, Ladislav Gzela, František Pokorný, Viktor Nejedlý ml., Jan Hartl, Jan Kühmund, Jan Přeučil, Karel Heřmánek, František Suchomel, Hana Houbová, Jarmila Nedvídková, Jana Robenková, Jiřina Zemanová, Jiří Bozděch, Jiří Flíček, Karel Hovorka ml., Antonín Hübner, Jan Krafka, Vladimír Linka, Zdeněk Nosek, Milan Novotný, Miroslav Pácal, Vít Pešina, Libor Pokorný, Josef Povolný, Zdeněk Prosický, Josef Rak, Gustav Vondráček, Pavel Robin, Bohumil Koška, Miroslav Krejča, Augustín Kubán, František Kubíček, Jaroslav Kůrka, Bohuslav Ličman, Ivan Malík, Milada Ježková, Jan Kraus, Ronald Heller, Alois Liškutín, Josef A. Stehlík, Zlata Jeřábková, Věra Kalendová, Jaroslava Keslová, Miloslav Balšánek, František Hlad, Karel Hlad, Karel Kocánek, Zdeněk Roztočil, Miroslav Řehák, Josef Šalamoun, Ivana Lochnerová, Zuzana Ondrouchová, Zuzana Třísková, Štěpán Beláz, Karel Červinka, Jiří Drgáč, Vladimír Fürst, Jan Klár, Vladimír Kloubek, Petr Kosek, Josef Kotěšovský, František Mikšaník, Alois Mottl, Eduard Pavlíček, Vladimír Pohořelý, Bert Schneider, Raoul Schránil, Miloš Sašek, Peter Tomašovič, Petr Vokoun, Pavel Vokoun, Vladimír Wojnar, Jiří Prýmek, Miroslav Rous, Milan Sandhaus, Vojtěch Kohl, Jaroslav Černý, Ludvík Pozník, Václav Stýblo, Miroslav Svoboda, Karel Šott ml., Zdeněk Procházka, Marie Štrampachová, Alois Trojan, Miloslav Novák, František Voborský, Ivo Prokop, Jaroslav Wagner-Klenka, Ladislav Vymětal, Milan Vyskočil, Blažena Voclová, Antonín Čech, Dana Babická, Eva Baráková, Jitka Fišerová, Květa Kasalová, Zdeňka Kroutilová, Libuše Němcová, Antonie Stříbrská, Květuše Zemanová, Zdeněk Skalický, Václav Hrůza, Karel Koloušek, Lubomír Polách, Josef Dvořák, Ladislav Hájek, Ľudovít Polák, František Stolár, Stanislav Veit, Miloslav Homola, Karel Fořt, Milan Pěkný, Vladimír Pospíšil, Libuše Bedrnová, Oldřich Semerák, Miroslav Brokl, Rudolf Čumpelík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, Jiří Fajt, Václav Horák, Josef Hrubý, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl st., Martin Janský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Petr Klír, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Miloš Krotil, Ladislav Lahoda, Miroslav Musil, Josef Pechanec, Zdeněk Plavec, Vladimír Procházka, Otakar Rademacher, Stanislav Sedlařík, Jindřich Sejk, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Ladislav Trejbal, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Zdeněk Voňata, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jiří Vyžďura, Ludvík Wolf, Libuše Kosová, Pavel Karas, Václav Marek, Jurij Volkov, Rolf Colditz, Jurij Dědovič, Alexej Ejboženko, Stěpan Krylov, Semjon Morozov, Nikolaj Peňkov, Udo Schenk, Ulrich Teschner, Rudolf Ulrich, Dieter Wien, Bohumil Švarc st., Alexandr Pašutin
(další profese)
  • flanker.27
    ***

    Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. BTW mě nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mě někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol.(28.9.2008)

  • Sandiego
    *

    Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější.(30.12.2009)

  • noriaki
    ***

    Na historickou věrnost ve filmech sere pes. Respektive, pokud Forman udělal v Amadeovi ze Salieriho žárlivého nedouka, tak je to režisérská licence. Pokud by sovětům u Stalingradu přišla na pomoc US Army, tak je to škvár. Vávra toho sice hodně upravil, něco vypustil a něco přehnal, ale snad kromě ignorování Vlasovců - ve filmu je suplují virtuální partyzáni z Brdských lesů, plus mínus převyprávěl historii. Co mu ale neodpustím, je nedostatek atmosféry a celková sterilnost filmu. Vyprávění působí zmateně - zčásti protože některé události nebylo vhodné zmínit a zčásti protože příběh nemá jedinou dějovou linii. Jde spíše o soubor různých výjevů z klíčových situací, jen volně spojených motivem povstání. Zobrazované události jsou samy o sobě slušně natočené a třeba i vtahují do děje, jenže poté následuje další scéna a začíná se nanovo. První hodina je nezáživná, plná strojových hereckých výkonů a mezních událostí podaných bez prožitku, tu druhou táhnou záběry bojů a přehlídka obrněné techniky v ulicích Prahy. Už jenom pro ty neopakovatelné záběry stojí za to film vidět. Celkový dojem ale nevylepšily, pořád jde o slabší průměr. A to i když dám ideologii úplně stranou. Jenže v jakém filmu uvidíte T-34-85 na Staroměstském náměstí? Zmíním ještě vynikající hudbu.(26.8.2016)

  • Tosim
    *

    "My nekšeftujeme. Ani s cigaretama, ani s národem." Hoho, teď jsi to fakt vystihl, soudruhu, asi jako Jiří Krampol v rozhovoru, jakožto bonusovém materiálu DVD, ten člověk musí být fakt mimo... Takže: pokud se jedná o Hitlera nebo sovětský štáb, je cítit určitá autenticita, ale jakmile má jít o nějaký děj, jde všechno do hajzlu. Film nemá postavy, jen sousoší normalizací tvořená, dav si pod palbou lehá asi podle toho, jak je unaven a dojatí Pražané nosí osvoboditelům koláče, které buď za pět minut napekli, anebo týden schovávali na barikádách. Nejzajímavější je hudba Zdeňka Lišky, která, jako vždycky neortodoxní, zpětně vystihuje bizarnost obrazu. Chápu, že Otakar Vávra je bard, natočil dobré snímky a učil na FAMU, ale tyhle zhůvěřilosti jeho kladnou stránku s přehledem potápí. Ble.(19.4.2010)

  • Big Bear
    **

    Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!!(31.7.2011)

  • - Film bol vyhotovený a premietaný aj v 70mm verzii so šesťkanálovým zvukom. [Zdroj: Zoznam 70mm filmov premietaných v ČSSR] (BlueNeon81)

  • - ČSĽA dala k dispozícii Vávrovym filmárom na 50 natáčacích dní 70 až 100 ženistov s technikou, 8 až 10 pyrotechnikov, 2000 komparzistov, 35 tankov T-34 a desiatky kusov ďalšej vojenskej techniky pre úpravu na nemeckú. (marlon)

  • - Ve filmu je příbližně v 1 hodině a 45. minutě bagatelizována kapitulace Němců v Praze 8. května, protože ta nezapadá do poválečné komunistické propagandy. Přestože i poté docházelo k přestřelkám - hlavně s příslušníky SS - většinou Němci kapitulační protokol respektovali. (Dzin01)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace