poster

Osvobození Prahy

  • Východní Německo

    Die Befreiung Prags

  • anglický

    The Liberation of Prague

Drama / Válečný / Historický

Československo / Východní Německo, 1975, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller, Wilhelm Koch-Hooge, Günter Naumann, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Renáta Doleželová, Nikolaj Griňko, Pjotr Veljaminov, Gert Hänsch, Horst Preusker, Vladislav Strželčik, Marie Vášová, Ladislav Chudík, Bohuš Pastorek, Jiří Holý, Michail Pogorželskij, Gennadij Korolkov, Alfred Struwe, Harry Küster, Jozef Kuchár, Vladimír Brabec, Pavel Osif, Bronislav Križan, Günter Drescher, Valerij Nosik, Günther Zschieschow, Bedřich Čapek, Miroslav Moravec, Jaroslav Satoranský, Jiří Kodet, Zdeněk Ornest, Václav Mareš, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Kateřina Macháčková, Fred Alexander, Josef Langmiler, Jan Víšek, Zdeněk Kutil, Jurij Nazarov, Jurij Sarancev, Bert Brunn, Bohuslav Čáp, Jiří Klem, Stanislav Remunda, Klaus-Peter Thiele, Jiří Němeček, Alois Švehlík, Jiří Wohanka, Václav Kotva, Miriam Chytilová, Julius Neumann, Zdeněk Konečný, Roman Janoušek, Václav Vydra nejml., Boris Rösner, Milan Hein, Zdeněk Černín, Dušan Petráň, Naďa Konvalinková, Taťjana Medvecká, Zdeněk Šavrda, Jindřich Narenta, Štěpán Bulejko, Miroslav Zounar, Dana Balounová, Vladimír Bičík, Vladimír Ptáček, Františka Horáková, Roman Skamene, Zdeněk Dítě, Zdeněk Braunschläger, Milan Riehs, Miloš Preininger, Stanislav Dvořák, Jan Pohan, Milan Jedlička, Lubomír Pavelek, Ladislav Hádl, Jiří Tomek, Zdeněk Dolanský, František Miroslav Doubrava, Jaroslav Drbohlav, Václav Fišer, Pavel Pípal, Miroslav Grác, Milan Miroslav Livora, Alex Jandouš, Karel Fridrich, Ladislav Gzela, František Pokorný, Viktor Nejedlý ml., Jan Hartl, Jan Kühmund, Jan Přeučil, Karel Heřmánek, František Suchomel, Hana Houbová, Jarmila Nedvídková, Jana Robenková, Jiřina Zemanová, Jiří Bozděch, Jiří Flíček, Karel Hovorka ml., Antonín Hübner, Jan Krafka, Vladimír Linka, Zdeněk Nosek, Milan Novotný, Miroslav Pácal, Vít Pešina, Libor Pokorný, Josef Povolný, Zdeněk Prosický, Josef Rak, Gustav Vondráček, Pavel Robin, Bohumil Koška, Miroslav Krejča, Augustín Kubán, František Kubíček, Jaroslav Kůrka, Bohuslav Ličman, Ivan Malík, Milada Ježková, Jan Kraus, Ronald Heller, Alois Liškutín, Josef A. Stehlík, Zlata Jeřábková, Věra Kalendová, Jaroslava Keslová, Miloslav Balšánek, František Hlad, Karel Hlad, Karel Kocánek, Zdeněk Roztočil, Miroslav Řehák, Josef Šalamoun, Ivana Lochnerová, Zuzana Ondrouchová, Zuzana Třísková, Štěpán Beláz, Karel Červinka, Jiří Drgáč, Vladimír Fürst, Jan Klár, Vladimír Kloubek, Petr Kosek, Josef Kotěšovský, František Mikšaník, Alois Mottl, Eda Pavlíček, Vladimír Pohořelý, Bert Schneider, Raoul Schránil, Miloš Sašek, Peter Tomašovič, Petr Vokoun, Pavel Vokoun, Vladimír Wojnar, Jiří Prýmek, Miroslav Rous, Milan Sandhaus, Vojtěch Kohl, Jaroslav Černý, Ludvík Pozník, Václav Stýblo, Miroslav Svoboda, Karel Šott ml., Zdeněk Procházka, Marie Štrampachová, Alois Trojan, Miloslav Novák, František Voborský, Ivo Prokop, Jaroslav Wagner-Klenka, Ladislav Vymětal, Milan Vyskočil, Blažena Voclová, Antonín Čech, Dana Babická, Eva Baráková, Jitka Fišerová, Květa Kasalová, Zdeňka Kroutilová, Libuše Němcová, Antonie Stříbrská, Květuše Zemanová, Zdeněk Skalický, Václav Hrůza, Karel Koloušek, Lubomír Polách, Josef Dvořák, Ladislav Hájek, Ľudovít Polák, František Stolár, Stanislav Veit, Miloslav Homola, Karel Fořt, Milan Pěkný, Vladimír Pospíšil, Libuše Bedrnová, Oldřich Semerák, Miroslav Brokl, Rudolf Čumpelík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, Jiří Fajt, Václav Horák, Josef Hrubý, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl st., Martin Janský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Petr Klír, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Miloš Krotil, Ladislav Lahoda, Miroslav Musil, Josef Pechanec, Zdeněk Plavec, Vladimír Procházka, Otakar Rademacher, Stanislav Sedlařík, Jindřich Sejk, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Ladislav Trejbal, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Zdeněk Voňata, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jiří Vyžďura, Ludvík Wolf, Libuše Kosová, Pavel Karas, Václav Marek, Jurij Volkov, Rolf Colditz, Jurij Dědovič, Alexej Ejboženko, Stěpan Krylov, Semjon Morozov, Nikolaj Peňkov, Udo Schenk, Ulrich Teschner, Rudolf Ulrich, Dieter Wien, Bohumil Švarc st., Alexandr Pašutin, Nikolaj Lebeděv
(další profese)
  • Tosim
    *

    "My nekšeftujeme. Ani s cigaretama, ani s národem." Hoho, teď jsi to fakt vystihl, soudruhu, asi jako Jiří Krampol v rozhovoru, jakožto bonusovém materiálu DVD, ten člověk musí být fakt mimo... Takže: pokud se jedná o Hitlera nebo sovětský štáb, je cítit určitá autenticita, ale jakmile má jít o nějaký děj, jde všechno do hajzlu. Film nemá postavy, jen sousoší normalizací tvořená, dav si pod palbou lehá asi podle toho, jak je unaven a dojatí Pražané nosí osvoboditelům koláče, které buď za pět minut napekli, anebo týden schovávali na barikádách. Nejzajímavější je hudba Zdeňka Lišky, která, jako vždycky neortodoxní, zpětně vystihuje bizarnost obrazu. Chápu, že Otakar Vávra je bard, natočil dobré snímky a učil na FAMU, ale tyhle zhůvěřilosti jeho kladnou stránku s přehledem potápí. Ble.(19.4.2010)

  • sportovec
    **

    Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela.(25.8.2007)

  • Jello Biafra
    **

    Predstavte si že Pražské povstanie v máji 1945 zorganizovali súdruhovia z KSČ na pokyn z Moskvy. Vzali pušky a stanuli na barikádách kde sa statočne držali pokiaľ neprišla hrdinná červená armáda. Tak túto verziu nám predkladá tento film. Tak predovšetkým je nutné povedať, že do pražského povstania sa zapojil každý kto sa dostal k zbrani a nielen ten kto bol oddaný partajník. Nad propagandou ktorej je tu neúrekom by dnešný človek znalý pravdy len mávol rukou, avšak mnohé postavy sú tu tak odporne zdiskreditované že je mi z toho až zle. Ku príkladu Generál Kutlvašr, ktorý bol v skutočnosti hlavným veliteľom povstania tu hraje len zanedbateľnú úlohu. Najväčším "kopancom" tu pre mňa bolo rozhlasové vysielanie, kde sa dozvieme že všetku moc v Plzni prebrali hrdinní súdruhovia v zbrani. Na generála Pattona akosi súdruhovia zabudli. Tie patetické scény tiež akosi na chuti nepridávajú. Ku kladom filmu však patria scény bojov. Síce tu občas zasiahnutí strelou padajú k zemi ako keby dostali infarkt, ale mnoho prestreliek fakt stojí za to. Ďalší klad je bojová technika ktorej je tu mnoho. Za nemecké tigery tu síce zaskakujú prerábky sovietských tankov ale T-34 sú tu pravé. Tento film je inak jasným dôkazom doby v ktorej vznikol, a síce v dobých tuhej normalizácie kedy chcela KSČ z ľudí vymýtiť znechutenie z roku 1968 a pripomenúť čo pre nás Sovieti spravili. Dnes by tento film nikto nenatočil pretože by nemal dosť peňazí a hlavne také schopnosti ako pán režisér Vávra, ktorý patrí v českej kinematografii k dodnes neprekonaným priekopníkom.(30.10.2012)

  • black.mao
    *

    Hvězdičku za scény s Hitlerem. Obecně, scény z velitelských štábů, sovětských či německých, působí poměrně věrohodně. Zbytek je pak naivní, kýčovitý balast s tristními herecké výkony. Tendenčnost celého filmu je komická. Věřím, že tehdy nešlo zřejmě jinak ale nemohoucnost nekomunistických aktérů je hluboko za hranicí uvěřitelnosti. Bída a děs, Vávro.(10.12.2013)

  • topi
    *

    " Z celého srdce budeme milovat Sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír! " Agitka, poplatná tehdejší době, kde všichni lidé jsou komunisté a bojují za budoucí svobodu. Hrůza, děs a dezorientační informace dělají z této historické události neuvěřitelný blábol. Co na tom, že některé akční nebo davové scény jsou řemeslně dobře zpracované, když dohromady převládá chaos a bolševická lživá ideologie. Teatrální scény, jak vítězný lid vítá Rudou armádu jsou jen střípky v této propagandistické mozaice. Na závěr, jak se ukáže Klement Gottwald a pronese svoji řeč, to by se i prase poblilo. Jednu hvězdu za Liškovu hudbu, i když je vidět, že se u tohoto paskvilu taky moc nesnažil. I herci to měli docela na háku, žádná výrazná role, nic! Někdy bych rád viděl pravdivě natočený film o květnových pražských událostech, ale tady už není nikdo, kdo by to dokázal kvalitně a věrohodně zpracovat. Takové zpracování třeba od Vláčila (to by určitě i Liška hudebně zahřměl), to bych si dal sakra líbit! Tohle už nikdy!!(2.1.2018)

  • - Komentáre vo filme číta Bohumil Švarc st., ktorý sa v skutočnosti pražského povstania aktívne zúčastnil. (Jello Biafra)

  • - Zatímco v Sokolovu byly tanky Tiger z jedné série (namaskované T-54), zde Vávra použil napodobeniny prakticky odevšud. Jsou tu přestavěné T-54, T-34, a to dokonce v několika variantách. Od těch lepších, až po levnější (Zbraně pro Prahu, slovenské filmy). Vyskytují se zde i opravdové tanky Pz-IV a Hetzer. Hetzerů jezdilo v Praze více než je ukázáno ve filmu, ale Vávra jich tolik neměl k dispozici, a tak jsou tam místo nich ve filmu Tigeři (Staroměstské náměstí, Klárov). (Spinosaurus)

  • - Většina scén je natočena a snímána přesně podle dobových fotografií (Hitler v kancléřství, boj o rozhlas, zabití civilisté na Staroměstském náměstí, zničený tank 24). (Spinosaurus)