Režie:
Otakar VávraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)Obsahy(2)
Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Jen si pískej fašisto, spojenci jdou na jisto... - V prvé řadě musím říci, že mně se Osvobození Prahy zdaleka nezdá tak blbé, jak zde mnozí usuzují. Film nelze označit za chaotický. Nevím, jak se dá vylíčit tak komplexní záležitost jako české květnové události 1945 (a některé epizody jim předcházející) coby lineární příběh s několika jasnými postavami. Vávrův nápad sestavit film jako pásmo volně se prolínajících výjevů, kde hrané pasáže ve vhodné okamžiky střídá dobový dokumentární materiál, mi připadá dobrý. (Nikoli však originální, samozřejmě. Něco podobného bylo k vidění minimálně už v Radokově Daleké cestě.) Pravda jistě je, že Osvobození Prahy sdílí problém předchozích dílů trilogie: Demagogii. Všechny tři filmy ukazují 2. světovou válku jako boj dvou ideologií: správné (komunistické) a špatné (nacistické). Všechno, co je mimo tyto dvě pozice jako by neexistovalo. Sem tam se zde sice mihne nějaká postava, reprezentující "buržoazní živel" - ale jde vždy o postavu v lepším případě politicky naivní (v Osvobození Prahy třeba Milada Horáková, ve Dnech zrady Edvard Beneš), v horším přímo kolaborující s nacisty (zlý kapitalista Preiss, apod.). - Je však třeba dodat, že žijeme v době, která upadla do druhého extrému. Každý rok 8. května slyšíme v televizních zprávách o udatných amerických vojácích, kteří nás zachránili. O sovětech se mluví (pokud se o nich mluví) jedině s pohrdáním: Přišli prý stejně moc pozdě a po cestě navíc každého znásilnili a okradli. Zkrátka všechno zpackali. - Bylo by krásné, kdybychom se pro změnu začali dívat na události tak, jak se udály. P.S. Osvobození Prahy má mimochodem velmi pěknou hudbu - od legendárního Zdeňka Lišky. Je pompézní, ale v tomto ohledu ladí s filmem. ()
Hvězdičku za scény s Hitlerem. Obecně, scény z velitelských štábů, sovětských či německých, působí poměrně věrohodně. Zbytek je pak naivní, kýčovitý balast s tristními herecké výkony. Tendenčnost celého filmu je komická. Věřím, že tehdy nešlo zřejmě jinak ale nemohoucnost nekomunistických aktérů je hluboko za hranicí uvěřitelnosti. Bída a děs, Vávro. ()
Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!! ()
Na historickou věrnost ve filmech sere pes. Respektive, pokud Forman udělal v Amadeovi ze Salieriho žárlivého nedouka, tak je to režisérská licence. Pokud by sovětům u Stalingradu přišla na pomoc US Army, tak je to škvár. Vávra toho sice hodně upravil, něco vypustil a něco přehnal, ale snad kromě ignorování Vlasovců - ve filmu je suplují z prstu vycucaní partyzáni z Brdských lesů, plus mínus převyprávěl historii. Co mu ale neodpustím, je nedostatek atmosféry a celková sterilnost filmu. Vyprávění působí zmateně - zčásti protože některé události nebylo vhodné zmínit a zčásti protože příběh nemá jedinou dějovou linii. Jde spíše o soubor různých výjevů z klíčových situací, jen volně spojených motivem povstání. Zobrazované události jsou samy o sobě slušně natočené a třeba i vtahují do děje, jenže poté následuje další scéna a začíná se nanovo. První hodina je nezáživná, plná strojových hereckých výkonů a mezních událostí podaných bez prožitku, tu druhou táhnou záběry bojů a přehlídka obrněné techniky v ulicích Prahy. Už jenom pro ně stojí za to film vidět. Kde jinde totiž uvidíte T-34-85 na Staroměstském náměstí? ()
Tak velká událost v rukách Komunistů...film který przní dějiny Československa..by se stejně jako major Zeman měl uvádět jen s vysvětlujícím komentářem.Je mi stydno za tyhle řemeslně dokonale zvládnuté sračky které dokazují, jak velký film to mohl být, nebýt vedoucí úlohy strany.... slušnej koment: woody Dodatečně vloženo...takovou esenci pitomost už jsem dlouho necítil jako koment od Vikki. Je mi jasné co doba komančů s někým udělala...VÁS ZE SRDCE LITUJI. ()
Galerie (16)
Photo © Bonton Home Video
Zajímavosti (11)
- Komentáre vo filme číta Bohumil Švarc st., ktorý sa v skutočnosti pražského povstania aktívne zúčastnil. (Jello Biafra)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe a na severnej Morave. (dyfur)
- Zatímco v Sokolovu byly tanky Tiger z jedné série (namaskované T-54), zde Vávra použil napodobeniny prakticky odevšud. Jsou tu přestavěné T-54, T-34, a to dokonce v několika variantách. Od těch lepších, až po levnější (Zbraně pro Prahu, slovenské filmy). Vyskytují se zde i opravdové tanky Pz-IV a Hetzer. Hetzerů jezdilo v Praze více než je ukázáno ve filmu, ale Vávra jich tolik neměl k dispozici, a tak jsou tam místo nich ve filmu Tigeři (Staroměstské náměstí, Klárov). (Spinosaurus)
Reklama