Osvobození Prahy

Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!! (31.07.2011)

Jelikož tohle je jakési volné pokračování Sokolova, které považuji za mírně řečeno (nejen) historicky nepřesné a zmanipulované, platí pro něj stejná slova a hodnocení, které jsem použil u komentáře k Sokolovu. Ano, jistý zdejší kolega může namítnout, že oproti Ozerovovi je tento výjev přijatelnější, ale dle mého názoru je mnohem přijatelnější jeho pojetí, u kterého i naprostý laik vyprskne smíchy, než když historie je manipulována sice méně nápadně, ale o to více zákeřně (větší pravděpodobnost ovlivnění diváka). P.S. Co se týče srovnávání s americkými filmy - snímky jako Top Gun vnímám podobně a hodnotil bych je nejspíš stejně. (27.08.2009)

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Jak jinak si vysvětlit, když prostoduchý partyzán Jandák padá ve smrtelné křeči přímo před očima svého východní frontou ostříleného a právě se navrátivšího bratra Krampola. Těžko si představit, jak lidé v roce ´74 (´75) museli při natáčení vnímat ta kvanta monstrózních kovových strojů v centru Prahy a početný sovětský „komparz“. Jako vypravěč Vávra pod taktovkou strany selhává naplno, a to jak vršením nezáživných mikropříběhů, tak lyrickou estetizací osvoboditelské jízdy Rudé armády do matičky Prahy. Pro notorické požírače propagandy by měl stačit pětiminutový Youtube remix nejhutnějších pasáží podbarvený Smetanou a Jízdou Valkýr. Vyrobte ho, prosím. (27.07.2011)

" Z celého srdce budeme milovat Sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír! " Agitka, poplatná tehdejší době, kde všichni lidé jsou komunisté a bojují za budoucí svobodu. Hrůza, děs a dezorientační informace dělají z této historické události neuvěřitelný blábol. Co na tom, že některé akční nebo davové scény jsou řemeslně dobře zpracované, když dohromady převládá chaos a bolševická lživá ideologie. Teatrální scény, jak vítězný lid vítá Rudou armádu jsou jen střípky v této propagandistické mozaice. Na závěr, jak se ukáže Klement Gottwald a pronese svoji řeč, to by se i prase poblilo. Jednu hvězdu za Liškovu hudbu, i když je vidět, že se u tohoto paskvilu taky moc nesnažil. I herci to měli docela na háku, žádná výrazná role, nic! Někdy bych rád viděl pravdivě natočený film o květnových pražských událostech, ale tady už není nikdo, kdo by to dokázal kvalitně a věrohodně zpracovat. Takové zpracování třeba od Vláčila (to by určitě i Liška hudebně zahřměl), to bych si dal sakra líbit! Tohle už nikdy!! (02.01.2018)

Až na ten šoufl poslední větu z filmu, jsem se poměrně bavil a líbilo se mi ztvárnění. Ale opět tu vidím že Vávra má slabí vkus na herce, takovouhle pakáž kde jen sehnal?? Nicméně film je zase roztahaný, je sice fajn že Vávra chce ukázat detaily ale proč takhle? Proč tam dává půl hodinový rozhovory pak pár scén které stojí zato a pak zase kecy? No nic i když tu vidím asi nejmenší hodnocení(43%) tak já dávám krásný čistý 3*. (19.11.2010)