Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Jiří MarekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Ivan KurzHrají:
Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Josef Bláha, Ondřej Havelka, Karel Koloušek, Bedřich Prokoš, Dalimil Klapka, František Filipovský, Karel Augusta (více)Epizody(10)
-
Funus (E01)
-
Děvče od vody (E02)
-
Atentát na ministerského předsedu (E03)
-
Letní přeháňka (E04)
-
Potkat Anděla (E05)
-
V tom starém domě (E06)
-
Hokynářská balada (E07)
-
Pan rada v Paříži (E08)
-
Příběh z dovolené (E09)
-
Laková krabička na čaj (E10)
Obsahy(1)
Desetidílný seriál kriminálních příběhů spisovatele Jiřího Marka a režiséra Antonína Moskalyka, který volně navazuje na oblíbené Hříšné lidi Města pražského, se vrací na obrazovky. Opět se tedy budeme setkávat s pány detektivy ze "čtyřky", jen pana radu Vacátka nahradil nový policejní rada Korejs (Jiří Adamíra). Jeho muži, pánové Bouše a Brůžek (Josef Vinklář a Josef Bláha), budou s pomocí již penzionovaného detektiva Mrázka (František Filipovský) a snaživého policejního koncipisty dr. Součka (Ondřej Havelka) řešit kriminální případy, které přinesla doba hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Jakkoli to byla těžká doba, lidé hřešili stále. Neboť hřešit je tak sladké... S humorem a lidskou shovívavostí se podíváme na příběhy hříšných a nehříšných pražských občanů, nahlédneme s nimi do prostředí, která bychom v našem hlavním městě již těžko hledali, prožijeme situace, které se rovněž nemohou opakovat... (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Hříšní lidé města pražského byli výborní a rada Vacátko prostě chybí. Tak velké charisma, při vší úctě k tomuto jinak vynikajícímu herci, Jiří Adamíra prostě neměl. Navíc Ondřej Havelka místy působí spíše jako amatér a ne jako vyšetřovatel, což samozřejmě bylo záměrem filmařů, protože se teprve učí, ale některé dialogy svědčí o jeho opravdové hlouposti nebo absenci uvažování, kdy se opakovaně ptá na to, na co už bylo odpovězeno apod. Úvodní melodie je povedená, ale zbytečně dlouhá. Pořád mám rád starou Prahu, ale v závěru již vidíme první náznaky blížícího se nebezpečí nacismu. Ton kouzlo původního seriálu je pryč. Chybí větší smysl pro humor a v té kombinaci s kriminálními případy, což se v prvním případě povedlo prakticky dokonale. ()
Pokračování "Hříšných lidí města pražského" není o nic slabší. Antonín Moskalyk výtečně na tento cyklus navázal a pojal ho tak nějak po svém. Vytratila se Sequencovská tajemnost a ponurost některých dílů (posílená černobílou kamerou) a vystřídala jí Moskalykovská barevnost, naturalismus a co největší snaha zachytit dobové interiéry a exteriéry. Jiří Adamíra je asi jediný možný nástupce Jaroslava Marvana v roli policejního rady. Svým charismatem a ostrovtipem nijak za ním nezaostává. Objevilo se rovněž několik nových postav, zvláště Souček Ondřeje Havelky je skvělý. I děj příběhů je posunut o něco dál. Zkrátka takhle se dělá pokračování legendy. ()
Panoptikum je nádhernym důkazem, že předloha neni všechno a že když dva dělají totéž (nebo alepsoň něco hodně podobnýho), neni to totéž - všechno se totiž dá udělat lip i hůř, vyjímečně a osobitě, ale i blbě. Přestože Panoptikum je od jinýho režiséra, natočený v jiný době, s jinejma hercema, s jinym policejnim radou atd. atd., tak stejně na Hříšný lidi nějak navazovat mělo. Možná trochu jinym způsobem, ale mělo pokračovat v tom, co Sequens začal - už jen tim, že taky vychází z těch Markových povídek. Můžu kdovíjak dlouho hloubat nad tim, čim přesně to asi může bejt, ale můj nejsilnější dojem z Panoptika je ve výsledku ten, že mě to čistě a jednoduše prostě nebavilo. Až na výjimky, samozřejmě - opravdu dobrý díly jsou např. hned ten první, když rada přijíždí do Prahy, pak třeba Hokynářská balada a předevšim (skvělej díl s výrazně dobrou i hudbou) Pan rada v Paříži. Herci jsou skvělí a vystřídá se jich za celej seriál spousta, tam se nedá nic moc vytýkat, ale neuvěřitelnym způsobem to sráží blbej a špatně napsanej scénář - je tam strašně moc hluchejch míst, spousta nezáživnejch a hlavně dlouhejch, dlouhejch, zbytečně dlouhejch scén. Pak totiž třeba i tý slušný Stašový a Bartošky začne bejt prostě moc (jeden příklad za všechny). Ten seriál nemá žádný koule, žádnou atmosféru - nic, co by člověka zaujalo, vtáhlo do děje, na Panoptiku prostě neni nic jedinečnýho. Bohužel, Kurz neni Liška (ten rozdíl i po hudební stránce je vysloveně propastnej), Moskalyk neni Sequens. Bouše a Brůžek (Bláha + Vinklář) už jenom tak přicmrndávaj, někdy se v dílu neobjevěj vůbec, jindy jen na pár vteřin nebo minut... a Havelku mám moc rád, ale tady prostě přehrává. Osudy těch filmovejch rolí mi byly vlastně až na světlý výjimky úplně jedno - tim, že to ještě ke všemu neni ani nijak zajímavě natočený, tak jsem se často musel přemlouvat, abych vůbec ten díl nebo seriál dokoukal. Chybí tady takovej ten důraz na ten lidskej rozměr (ať už v mordpartě jako takový, u pana rady nebo u obyčejnejch lapků, zlodějů, ale i u jejich motivů), to, co bylo na Hříšnejch lidejch tak zajímavý, charakteristický a vlastně krásný, totiž že to celý bylo prostě jenom o LIDECH, to tady vůbec neni. I ten Adamíra je sice noblesní, ale trochu suchej a nudnej pán, a vlastně proč ne, ta jeho postava ale nepřináší nic moc novýho. Vadit by tohle všechno nemuselo, je to pokračování s jinym režisérem, jinou vizí apod. a nikdo přece nečeká, že to bude Hříšný lidi sprostě kopírovat, ale ono to jednoduše místo toho nic srovnatelně zajímavýho nepřináší. Panoptikum neni žádnej průser, jen je to obyčejně prachsprostá a v zásadě ničim zajímavá detektivka s nulovou přidanou hodnotou. Česká kinematografie ani kriminální žánr by rozhodně nijak neutrpěly, kdyby se Panoptikum prostě nikdy nestalo. WTF moments: Panoptikum disponuje mimářádně až obdivuhodně špatnou a iritující znělkou, na kterou jsem si nezvyk ani za těch 10 dilů (což se mi mimochodem stalo asi poprvý - většinou si člověk po pár dílech zvykne na cokoli, pokud si to teda už rovnou neobíibí). Z dalších WTF momentů bych (kromě těch všech dlouhejch, rozvleklejch a nezáživnejch scén) zmínil poslední díl - Laková čaire: všichni policajti a vyšetřovatelé včetně kriminálky při vyšetřování vloupačky do muzea celou dobu tvrděj, jak je divný, že nic nezmizelo - a až po dlouhý době si náhodou všimnou hrozně "nenápadnýho" kolečka v prachu po nějaký zmizelý věci - na poličce ve vitrýně, přímo ve vejčce očí na přednim místě? To moc věrohodný neni. () (méně) (více)
Místo policejního rady Vacátka skvěle zahraného Jaroslavem Marvanem jsme potkali stejně skvělého policejního radu Korejse, stejně skvěle zahraného Jiřím Adamírou. Ten na rozdíl od Jaroslava Marvana navíc okouzlil svým přirozeným šarmem a charizma. Samozřejmě opět skvělí inspektoři Bouše a Brůžek a k ním do party výborný Ondřej Havelka, coby detektivní elév. To vše, společně se zajímavě zpracovanými kriminálními příběhy, dáva dohromady jeden z nejlepších detektivních seriálů. Úroveň seriálů, a tím i atraktivnost pro diváky, hodně zvedlo i to, že seriál na rozdíl od Hříšných lidí města pražského byl natočen v barvě. Je jen škoda, že těch příběhů bylo natočeno jenom deset a hvězdiček mohu dát jenom 5. ()
Není to sice pan rada Vacátko, ale není to zas taková katastrofa. A co se barevnosti týče - filmy jako Partie Krásného Dragouna přece taky byly barevné. Pravda, už tu nejde o výjimečné příběhy a lidské osudy, žije se už jen z té dobové atmosféry, a tak seriál jako celek nemůže ve srovnání se svým černobílým předchůdcem obstát. To ale neznamená, že nejde o kus dobře odvedené práce - třeba pohraniční díl s henlajnovskými špacírkami je vyloženě libový. A Panoptikum jako takové si svých 80% zaslouží. ()
Galerie (46)
Photo © Česká televize / Jaroslav Trousil
Zajímavosti (48)
- Ve scénách z vypálené boudy je v několika záběrech vidět v pravém horním rohu stín tága s mikrofonem. (Kaleidoskop)
- Hana Maciuchová (Merkatzová) a Karel Heřmánek (Volf) svorně odmítli dubla pro pád do špinavé a studené Vltavy z důvodů větší věrohodnosti. (sator)
- Dobové fotografie, které tvoří pozadí úvodních titulků, se v jednotlivých dílech částečně liší a ukazují reálie vztahující se k příběhu toho daného dílu. (ladyViolet)
Reklama