Nejdelší den

Vojnový veľkofilm o vylodení v Normandii,ktorý ponúka trošku širší a podrobnejší pohľad na celú udalosť.Tento je takmer trojhodinový a ukazuje niekoľko minipríbehov, ale hlavne pohľad tak z pohľadu spojencov ako aj nemcov. Mnoho bojových scén tu niet, ale ak už nejaká príde, je to na dobu vzniku filmu slušná akcia. Nepochybujem, že sa Spielberg trošku inšpiroval, aj keď Ryan rozpráva trošku iný príbeh. Scéna, v ktorej sa američan po zastrelení vzdávajúceho sa nemca pýta kamaráta, čo znamená "bitte, bitte..."...mi hneď pripomenula scénu z Ryana:" Look, I wash my hands for the supper". 80%. (16.03.2009)

Neunavující tříhodinový pobyt před mistrovskou freskou, která je současně historickým líčením i oslavou hrdinství. Hrdinové – od velitelů po bezejmenné vojáky a odbojáře – jsou představeni v dokonale výstižné psychologické zkratce. Epizody, které nechají diváka pohlédnout do těch tváří, se citlivě spojují s celkovým vyprávěním, a to tak působí celistvě a nerozbojně. A v neposlední řadě také důkaz, že pathos a humor si ve svých nejčistších formách neprotiřečí. (09.02.2013)

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

6.6.1944. Troufám si rozhodně tvrdit (doufat :-), že není na světě moc „dříve narozených“, kterým by toto datum alespoň něco málo neříkalo. Snímek Nejdelší den přináší velmi věrnou rekonstrukci událostí právě tohoto dne, tj. dne, kdy se spojenci vylodili ve Francii (Normandii) a obrátili tím nadobro kormidlo dějin (2. sv. války) na stranu spojenců. Příběh vyprávěný z perspektivy obou znepřátelených stran a hvězdné herecké obsazení, to jsou hlavní devíza (resp.lákadla) tohoto snímku. Popravdě přiznávám, mám s tímto snímkem pouze jeden (za to zásadní problém) spojený právě s tím hvězdným obsazením. Je to právě ono, které mi paradoxně bránilo si jej nerušeně užít a vždy mě v určitých scénách (příklad za všechny: voják při vylodění ztrácí svou zbraň, nechce se mu (pod neustálou palbou) zpět pro ni a R. Mitchum resp. generál Norman Cota s doutníkem v ústech pronáší do kamery „je skoro jisté, že ji dneš budeš potřebovat hochu“…). Podobné je to i v případě (cíleně?) přehrávajícího J. Waynea, S. Conneryho apod... ANO, chápu, co tím tvůrci chtěli (nám divákům) sdělit (ukázat (vypíchnout) typické vlastnosti jednotlivých národů, přes hrdost, jistý sklon k patetismu, vlastenectví…) ale troufám si jednoznačně tvrdit, že o poznání více bych si jej užíval v případě „bezejmennosti“, kdy by to dotyčné nesvádělo k hrdinským pózám, kdy je navíc divák má přiřazeny do určitých „škatulek“ (charakterových rolí) a tudíž to několikrát vypadá jako (ne)chtěná (sebe)parodie. Teď nemám na mysli Bourvila, ten skutečně pobavil :-) Na druhou stranu chápu, že „u toho“ chtěli dotyční být, stejně jako mám pochopení pro samotné režiséry. Odmítněte takovým personám, když vám přislíbí účast. I přes výše zmíněné výtky (mi) nezbývá než souhlasit s přirovnáním resp. závěrečným konstatováním uživ. DaViD´82 už pouze za takovou „maličkost“, kdy je skutečně příjemným zjištěním, že tu neochvějně nevládne jeden jazyk (ryzí angličtina), ale všichni (frantíci, náckové, britové, amíci, irové, skoti..) mluví „jak jim zobák narost“. Stejné slova chvály a uznání mám i pro samotné válečné scény, kdy se „mluví pouze obrazem“. Takové vylodění na Omaha beach je bez jakýchkoliv výhrad a takhle bych mohl pokračovat celý (nejdelší) den…..takže musím nakonec konstatovat, že pro ty místní veskrze pozitivní ohlasy mám pochopení. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i přidanou hodnotu snímku v podobě samotné historické důležitosti 80% (15.10.2012)

Paráda vidět takovýto snímek. Film, se kterým si spousta lidí muselo opravdu vyhrát. Všechno co vidíte je opravdu skutečné a ne jen nějaká počítačová animace. A i když je tam několik málo více či méně absurdních scén a sem tam je vidět, že se jedná pouze o triky a né o skutečnost, tak to vidím jako nejrealističtější válečný film co jsem zatím viděl. Možná mi tam trošku chybělo napětí a nějaký hlavní hrdina, ale ty efekty a příběh... Nelze hodnotit jinak. Ten film si to opravdu zaslouží. (27.11.2009)