Nejdelší den

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Pocta dni D invaze v Normandii v americkém velkofilmu z roku 1962 s plejádou hereckých hvězd. Všude spousta skvělé herecké práce i vojenské akce, nicméně Spielbergův film s podobným námětem Zachraňte vojína Ryana byl o hodně drsnější a o fous lepší. Půjdu proti proudu, když řeknu, že mi kolorovaná verze vyhovuje? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nqFn_pM5QxU (15.02.2010)

Film vznikl počátkem 60. let a představuje v tom dobrém i zlém zrcadlo válečného žánru v americké kinematografii 50. let a vlastně i tvoří pro danou dekádu jeho pomyslný vrchol. Je maximálně ambiciózní, má velký rozpočet a dokáže vytvořit velkolepou podívanou plnou válečné techniky tisíců komparzistů i velkých filmových hvězd své éry. Rozumím vysokým, ba nejvyšším, hodnocením mnoha uživatelů, pro mě ale nikdy nepředstavoval citovou záležitost. Vadilo mi na něm a stále vadí používání humorných momentů, které mají spojeneckým vojákům a důstojníkům získat dodatečné sympatie a bavit publikum. Dobře to vystihl ve svém komentáři uživatel wosho. Je paradoxní, že z filmového hlediska vychází lépe německá strana, protože je zobrazená střízlivěji, bez humorného nadhledu. Ve filmu, který se na jednu stranu snaží o realistické zobrazení grandiozní bitvy, se objevují na straně spojenců dnes bychom řekli "cool" scény, které narušují strukturu filmu a pokouší se o jiný žánr. Ve vypjaté situaci vám tam napochoduje sbor jeptišek a v tu ránu jakobych dostal cepínem ránu mezi oči, v dramatické chvíli vylodění se kamera baví buldokem, který věrně stojí po boku svého důstojníka a nezúčastněně sleduje bitevní vřavu kolem sebe. Můžete se pobavit nešikovností a nepraktičností polního kněze atd. atd. Neupírám snímku několik opravdu vymazlených válečných scén, jako je střetnutí o ouisterhamské kasino nebo souboje o pobřežní pevnůstky či parašutistu uvízlého na kostelní věži, ale film jako celek u mě ani zdaleka na nejvyšší mety nedosáhne. Celkový dojem: 65 %. (12.08.2012)

První půlhodinka byla trochu nudná, ale pak se to rozjelo. Stejně jako u Bitvy o Británii mě zklamal velký počet herců, z nichž někteří se objevili jenom na moment (Henry Fonda, Robert Ryan a Richard Burton, na které jsem se těšil), ale aspoň tu byli tahouni John Wayne mezi výsadkáři a Robert Mitchum na pláži. Docela mě překvapilo, že v americkým filmu tý doby němci mluvili německy a francouzi francouzsky (v dabingu ale bohužel česky), a že je hráli příslušníci rodných zemí. Ve kterém filmu se podaří vidět Johna Waynea, Seana Conneryho a Bourvila, z toho dva poslední v jedné scéně? Film jsem viděl jen v TV v kolorované verzi, ale s tímhle si dali opravdu záležet, narozdíl od filmu V pravé poledne, to se mi barevný nelíbilo. (15.02.2010)

Nakonec ty čtyři dám, ale že bych to musel ještě někdy vidět, to ne tedy. Je fakt, že čas se na filmu podepsal asi víc, než bychom si přáli. Někdy jsou až zoufale vidět zadní projekce, což vyloženě ruší. Triková práce je ale jinak pořád dost dobrá. Celý ten film je ukázkou staré filmařiny, kdy všechno bylo vekolepější než dnes. Spousta hvězd, které se tu kolikrát jen mihnou, ale jejich účast potěší. Fajn je i poměrně realistické vykreslení celé akce a taky Němců, což je určitě pozitivní. Délka je ale v tomhle případě smrtící. Dvě a čtvrt hodiny by bohatě stačily, takhle se to hooooodně táhne a i kvůli třem odlišným částem film nedrží moc u sebe a působí dost epizodně. Ke škodě je taky velké množství postav a nemožnost si k nějaké vytvořit vztah. Ale už jen z toho důvodu, že dneska by tohle nikdo nenatočil, to stojí za vidění. 70% (22.09.2011)